Nečekaná nabídka

100 5 0
                                    

Je mi hrozně. Všechno mě bolí, protože jsme už týden v sedle téměř bez přestávky. Normálním lidem tahle cesta trvá nejméně týden a půl a šlechticům dva. My však tolik času nemáme. Nejradši bych tu nebyla. Bojím se, co se děje doma.

Z mích myšlenek mě vyrušilo zjevení hradu. Byla to impozantní stavba, ale už na pohled nepohodlná, studená a Mohutná. Pouze pro obranné a strategické účely. Ostatně jako všechny stavby zde na severu.

Na nádvoří hradu nás přivítal lord Eldar i se svými dětmi a manželkou. Určitě si myslel, že nepřijedem. Ani se mu nedivím. Na jeho místě bych se bála taky.

Severozápad je hodně nebezpečný. Ještě nebezpečnější než Jihozápad. A lord Eldar Sean není moc mocný.

-----------------------------------------------------------

Jsem ve svém pokoji. Před chvílí jsem vylezla z koupele. A teď přemýšlím nad Manorou. Naživo jsem ji nikdy neviděla. Nikdo z nás ji nikdy neviděl. Známe ji jen z knih. Podle nich je to něco mezi krokodýlem a pavoukem. Plete jedovaté pavučiny. Její šupiny oheň nepropálí. Když na něj použijeme vodu, tak ji promění v jed. Vítr s ním nic neudělá. I tornádo snese jako kdyby to jen byl jarní větřík.

Jediné čím se dá porazit je zemí. Použít rostliny a zničit ho zevnitř. Zacpat tlamu, aby nemohl dýchat polámat kosti. Prostě zničit vše co v něm je.

Dokážou to však jen ti nejlepší. Zemi je velmi těžké ovládat a to hlavně, protože ovládáme živou přírodu a živé věci se tak lehce ovládat nedají. Dá se ovládat i ta neživá, ale jen přes tu živou takže je to vlastně ještě těžší než ovládat živou...

Z mích myšlenek mě vyrušilo zaklepání na dveře.

,,Dále" zavolala jsem.

Do pokoje vešel Rodrick. To je Můj bratranec. Syn Eldara a Marie-Eldarovi manželky. Eldar byl totiž mladší bratr mojí matky. Proto taky ví kdo jsme.

Jenže jsme se před několika lety Hodně pohádali a od té doby jsme se nebavili, ale to je teď pryč. Hlavní je Manora.

,,Zdravím má Lady." Pozdravili mě.

,,Já také, ale říkej mi Stelo. Jsi přece Můj bratranec." Usmála jsem se na něj.

,,Dobře" Odpověděla jsem prostě. To si myslel že ho budu oslovovat jinak?

,,Jak se ti líbí tady na Severu?" Pokračoval ve zdvořilostní konverzaci. Něco podobného mě chce došlo mi, ale byla jsem po té cestě dost vyčerpaná takže jsem usoudila, že bude moudřejší nevyčerpávat se ještě další věcí jako je čtení myšlenek.

,,Je to tu jiné a zajímavé. Váš hrad je velmi rozlehlý a mohutný. A vše je tady nádherně bílé. Sníh jsem už totiž dlouho neviděla. Povinnosti mě bohužel drží na Jihu." Odpověděla jsem nakonec.

Ve skutečnosti nemám Sever ráda. Ke tu na mě moc zima. Když jsem tu byla jako malá na návštěvě tak jsem byla polovinu svého pobytu nemocná. A od té doby na Sever zavítám jen když musím, ale kdybych to řekla tak by to vypadalo jako kdybych byla nespokojená tady na Elorianu, hradu Eldara Seana a to by byla urážka hostitele a bla, bla, bla...

,,To jsem rád." Zajiskřilo mu v očích. To není dobrý pomyslela jsem si. Než jsem však stačila odpovědět pokračoval.

,,Je tady téměř celý rok sníh. Příjemná zima, ne jako u vás to příšerné horko. Bílí čistý sníh, Velké a masivní hrady a velkolepá krása Severské přírody. A především tvrdí Severem ošlehaní muži. Pořádní muži se totiž teď už rodí jen na Severu." Vychvalovat Sever. To už nebyla zdvořilostní konverzace. Začal směřovat k tomu proč za mnou přišel a to se mi vůbec nelíbí.

,,Ano, máš pravdu. I když Já mám teplo ráda." Odpověděla jsem vyhýbavě. ,,A to že jsou tvrdí muži jen na Severu to jako myslíš vážně?"

,,Jo, my tady na Severu si stojíme za svým." Odpověděl zapáleně.

,,Hm..." dělala jsem že přemýšlím ,,a co mí bratři? Ti jsou měcí Jižané?" Popíchla jsem ho.

,,Ne to ne" zarazil se. Tohle ho zdřejmě vůbec nenapadlo. Zamračil se jak usilovně přemýšlel. Pak se jeho tvář zase rozjasnila. ,,Tvoji bratři jsou synové Mé tety. Ta byla taky Seveřanka, takže jsou i tví bratři tvrdí.

Usmála jsem se. Jak hloupé myslet si, že lidi ze Severu jsou lepší než lidi z Jihu.

,,To jsem ráda"

,,Jo tví bratři, ale co někdo další? Toho je těžké najít" Pokračoval dál a mě se s ním nechtělo hádat tak jsem ho v tom nechala.

,,Ano, to jistě"

,,Ano a nám Seanům velice záleží na tom, aby naše přátelství vydrželo i nadále a proto..." dramaticky se odmlčel.

,,Stelo Grace Martini prokážeš mi tu obrovskou čest a vezmeš si mě?"

Tajemství MartiniKde žijí příběhy. Začni objevovat