Secretly In Love With the Dragon - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]

15. Kapitola

Zasmál se a já si uvědomil.. Že má hlas jako normální člověk.. Nádherně hrubý... 

"Nemysli si, že když jsem drak, tak že nic nevím o tomhle.. I my máme totiž svá tajemství, ale neboj.. Není to nic špatného. Teď odvolej sílu a nezapomeň.. Zavřené oči.. Můj hlas uslyšíš kdykoliv k tobě budu mluvit, tak zapracuj taky na telepatii. Musí ti to jít, abys nevypadal jako magor před někým, když po tobě budu chtít komunikaci." 

"Jo fajn.. A jak to mám asi tak udělat?"

"Šeptej.. Co nejméně zkus šeptat a poté zkus mluvit v hlavě. Takhle jsem to trénoval já. Trénuj, trénuj.. Jo a to, že ti věřím neznamená výhru. Budeš krásně trénovat." zasmál se a já uchopil rukojeť oběma rukama, zavřel oči a zašeptal ta tři slovíčka, která mi způsobují ježení po celém těle.

"Soul Gem deaktiv.."

Najednou jsem uslyšel a hlavně ucítil opět prázdno v ruce, ale v sobě jsem pořád cítil určitý druh síly. 

Uslyšel jsem zvláštní zvuky, ale i přes tu touhu otevřít oči jsem to neudělal..

Přeci jen... On mi důvěřoval..

"Můžeš otevřít oči.."

Otevřel jsem oči a viděl opět hlavu toho draka.

"Měl bys jít už domů a já se vrátit, není to dobré pro oba se takhle vidět."

Zněl smutně? Nebo nevím..

"Jo.. T-tak asi ahoj..?"

"Já tě budu otravovat i na dálku v té tvé hlavě, teď je jen na tobě, pokud budeš moct převést svá slova na myšlenky. Není to těžké, prostě se jen soustřeď."

Zkusil jsem se soustředit a udělat to, co říkal, ale nic. Heh..

"Zkoušej to a ono to půjde. Třeba když jsi hodně unavený, tak to funguje skoro vždy. A teď už pal domů." 

"Nojo furt a-" otočil jsem se směrem, kde by měl být, ale už tam nebyl.

"Halo?" žádná odpověď, heh..

Zkoušel jsem celou dobu k němu mluvit, ale nic.

"Kde jsi jako kurva byl?" zařval na mě otec, když jsem přišel domů.

"Venku s Yoongim a ostatníma." s tímhle jsem chtěl odejít do pokoje, ale jeho ruka mě zastavila.

"Takhle pozdě venku nebudeš!" vlepil mi facku a já se mu vysmekl.

"A ty se ke mně takhle chovat nebudeš!"

"Jsi jenom zrůda!! Nejsi můj syn! Můj syn by totiž nebyl v té zkurvené skupině N!! Jsi jenom ostuda!" zakřičel a já cítil nával slz, ale před ním jsem brečet nechtěl.

Otočil jsem se a běžel po schodech do svého pokoje, kde jsem se zavřel.

"Nebreč.." zašeptal jeho hlas a já se rozbrečel ještě víc.