Secretly In Love With the Dragon - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]

37. Kapitola

Ráno jsem se probudil s mírnou bolestí hlavy, která mi začala určitě kvůli včerejšímu emočnímu projevu..

Pomalu jsem otevřel oči a doplazil se do koupelny, kde jsem viděl úplně zalepené oči, napuchlé tváře, kruhy pod očima ne tak výrazné jako vše ostatní..

Umyl jsem si pořádně obličej a dal si rychlou sprchu, po které jsem se šel převléknout.

"Dobré ráno, jak se cítíš?"

"Celkem na nic.." zamumlal jsem a slyšel nějaké zvuky z kuchyně.

"Neboj se, to jsem jen já.."

Počkat.. Co..?

"Cože..? Ne-" vzpomněl jsem si na včerejšek.. Horké tělo, přitisknuté ke mně, omamná vůně a uklidňující objetí.

"J-jak..?" zamumlal jsem do místnosti a po chvilce se rychlejším krokem dostel po schodech do kuchyně.

Viděl jsem tam osobu, podobně vysokou jako já.. Šedé tepláky měl na sobě, černou mikinu na sobě s kapucí na hlavě, zády ke mně..

Udělal jsem pár tichých kroků a byl přímo za tou osobou a když se na mě otočila neznámá osoba, tak jsem byl překvapený..

Měl na sobě roušku a sluneční brýle, takže jsem neviděl absolutně nic..

"Řekl jsem si, že ti udělám snídani, když sis včera neudělal večeři.. Sedni si.." řekl mi tichým hlasem v hlavě a já si tedy nechápavě sedl a pozoroval ho, jak dělá palačinky..

Celou dobu bylo ticho, pouze zvuky toho, jak vytahoval talíře a další věci.

Když to dodělal, dal na stůl jak pro mě, tak i pro sebe a spolu jsme začali jíst v tichosti..

Samozřejmě si vyhrnul vždy roušku, ale tak, abych mu neviděl do tváře..

Dojedl jsem a začal nervózně poklepávat prsty.

"Vysvětlíš mi to..? Jak to, že.. Prostě však jsi drak, nemůžeš být člověk... Potřebuju to vědět, prosím.."