Secretly In Love With the Dragon - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]

46. Kapitola

"Promiň.." zamumlal a sklopil pohled s tím, že si složil ruce do klína.

"Promiň? Já chci vysvětlení.. Potřebuju.. Vysvětlení.." vydechl jsem a on přikývl a nadechl se.

"R-rozhodně víš, že moc mixovaných draků není.. A-a moje rodina je poslední, k-která je mix.. Kdyby o mě n-někdo věděl.. Mohlo by to znamenat konec n-našeho druhu a-"

"Takže mi nevěříš.." přerušil jsem ho a on se mi podíval do očí.

"Nevěříš mi.. Myslíš si, že jsem stejný jako všichni ostatní.. Jako všichni, kteří chtějí zabíjet draky.. Myslíš si, že JÁ bych šel za někým z mé rodiny nebo za někým, kdo je vedoucím v nějaké společnosti? Myslíš si, že bych tě udal..?" řekl jsem skoro až zlomeně, kvůli vzteku jsem se postavil a rukama se zapřel o stůl... Slzy se mi hrnuly do očí, ale zadržel jsem je. 

"J-já nevím, t-tohle jsem ne-neřekl, ale-" postavil se taky, ale já ho opět přerušil..

"Jasný.. Kdybych to chtěl udělat, tak bych to už udělal! Tady jde vidět, jak mi důvěřuješ.. Jak mi důvěřuje ten tvůj drak v tobě.." přišel jsem k němu, zabodl mu ukazováček do hrudi a podíval se mu do očí.

"Pokud mi nevěříš, tak běž ode mě dál... Ale pokud ten drak v tobě ke mně cítí pořád jen špetku důvěry.. A ten drak, který mi věřil tam pořád je.. Tak tě prosím o to, abys mi věřil.. Protože.. Pro-protože já ne-nedokážu být bez d-dalšího člověka.. N-nedokážu.. Všichni mě o-opouští.." hlas se mi na konci zlomil, slzy mi začaly stékat po tvářích a poslední, co jsem mohl cítit, bylo hřejivé objetí, hezká slůvka a potom nějaký nátlak v hlavě, který mě donutil usnout..