Secretly In Love With the Dragon - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]

32. Kapitola

"Já. Nežárlím." řekl mi hlas v hlavě a já cítil, jak zafuněl.

"F-fajn.." vydechl jsem a dál byl v tichosti. Díval jsem se mu do očí dál a viděl, jak ten vztek ustupuje.

Bylo naprosté ticho, které přerušovalo občasné zašustění listí nebo sem tam nějakého odpadku, který se válel na zemi.

Nemohl jsem se od jeho očí odtrhnout, nevím proč, prostě jsem byl jako připoutaný do jeho pohledu..

"Co mi to děláš.." slyšel jsem jak vydechl a zamrkal tak, že přerušil náš oční kontakt a já hlavu otočil na stranu.

"Tak fajn.. P-pojď teď trénovat." řekl jsem potichu a začal se houpat ze špiček na paty a takhle pořád dokola.

"Až zítra. Přece zítra máš tréninky ve škole, takže hned po nich tady na tomhle místě a až sem přijdeš zavážeš si oči, jasný?"

"Pro-"

"Jasný?!" řekl přísným hlasem a já polkl a přikývl.

"Fajn, teď musíš domů. Vylez na mě.. Ty než bys došel..." 

Překvapeně jsem se na něj podíval a zjistil jsem, že to myslel vážně, protože se ke mně otočil stranou, abych na něj mohl vylézt.

"F-fajn.." špitl jsem a nějak na něj vylezl.

Páni, má jemnou a horkou kůži..

"Drž se." přikázal mi a já se nestihl přidržet a už vzletěl, takže jsem celým svým tělem dopadl na něj a přitiskl se k němu.

Po pár vteřinách jsem byl u nás před barákem a jen co jsem slezl, tak zmizel.

"Děkuju.." zašeptal jsem mu a vešel raději oknem do pokoje.

V noci jsem nemohl usnout, pořád jsem cítil divný pocit uvnitř sebe, ale najednou jsem slyšel něco.. 

Něco úplně úžasného.. 

"Tohle ti snad pomůže.." 

A začal jemně zpívat..

A to mě uspalo během chvilky i když mi to přišlo divné, že Drak zpívá, ale.. Na všechno jsem kašlal, vnímal jsem jen jeho auru a jeho hlas..