Wolf's Love ( Teen Wolf FF )

30.

Z pátku na sobotu jsem byla s Liamem. Zase u mě přespal, koukali jsme na filmy.
Co si budeme, jenom vkus na filmy není zrovna moc dobrý. Chtěl se koukat na romantické slaďárny, které já jsem zrovna moc nemusela. Mám radši horory.
Leželi jsme vedle sebe, přikrytí dekou a uprostřed jsme měli můj notebook s filmem. Udělali jsme si popcorn a kakao.
V sobotu dopoledne jsme koukali na nějakou kreslenou pohádku, když Liamovi zničehonic začal pořád vibrovat telefon. Někdo mu psal.
Chtěla jsem se zeptat, kdo to je, ale bála jsem se, že si bude myslet, že mu nevěřím, nebo že ho z něčeho podezřívám.
Když mu přišla asi desátá SMSka, nevydržela jsem to.
,,Kdo ti pořád píše?" Zeptala jsem se lehce otráveně, ale zároveň tak, aby ho to nenaštvalo nebo tak.
Podíval se na mě a zakroutil hlavou.
,,Ale to nic. To je jenom Mason. Dneska se máme odpoledne sejít, tak trochu vyšiluje. Ty stejně půjdeš s holkama, ne?" Usmál se a dal mi ruku okolo ramen.
,,Jo, Lori a Hayden mě chtějí vzít na nákupy a možná si zajdeme na něco do kina." Pokývala jsem hlavou a taky se usmála.
,,A, v kolik že jdeš?" Ještě se opatrně zeptal.
,,No, nějak kolem jedné." Stále jsem se usmívala.
,,Aha." Odpověděl trochu překvapeně Liam.
,,Proč, je to snad problém?" Znervózněla jsem.
Liam chvíli neodpovídal a jenom na mě koukal. Potom se probral.
,,Vlastně ani ne." Nervózně se usmál.
,,Fajn." Řekla jsem pomalu a nejistě.
Liam se usmál. Naklonil se ke mně a naše rty se spojily. Po dlouhé době jsme měli jeden druhého jenom pro sebe. Chtěla jsem si tu chvíli užít. Ale jak to tak bývá, nemůžu mít prostě romantické chvilky s žádným klukem. Vždycky do toho někdo přijde.
Zazvonil zvonek u dveří.
Odlepila jsem se od Liama s myšlenkou, že půjdu dolů otevřít, ale Liam mě chytil za ruku a stáhnul mě zpátky k sobě do postele.
,,Nech to bejt, určitě je to něco nedůležitého." Řekl a začal mě zase líbat.
Ale ten, kdo stál u domovních dveří, byl zřejmě netrpělivý. Zvonek se rozezněl několikrát po sobě.
Trochu hruběji jsem Liama odstrčila, u dveří jsem se na něj otočila, laškovně jsem se usmála a seběhla dolů po schodech.
,,No jo, už jdu!" Zakřičela jsem na člověka, co stál za dveřmi.
Otevřela jsem dveře.
Stál tam Mason.
Když jsem ho viděla, trochu naštvaně jsem si oddychla.
Vážně jsem kvůli němu přerušila svoji chvilku s Liamem? To fakt nebylo důležitý, no.
,,Co chceš?" Osopila jsem se na něj.
,,Je tu Liam?" Odpověděl mi na otázku otázkou.
,,Co mu chceš?" Založila jsem si ruce na prsou.
,,Vzít ho na vodítko a vyvenčit ho." Řekl sarkasticky.
,,Jsem s ním domluvenej." Řekl potom už normálně.
,,Aha. Jo, něco o tom říkal." Tak o tohle šlo. Liam byl s Masonem domluvený dřív, než já odejdu s holkama.
Než jsem stačila ještě něco říct, po schodech dolů se přiřítil Liam.
,,Tak co, máš to?" Zeptal se celkem i natěšeně Masona a mě vzal kolem ramen.
,,No jasně, že váháš." Mrkl na něj Mason.
Potom se oba přemístili do obýváku a nechali mě stát u dveří.
A zavírat bude jako kdo? Jo počkat, já.
Zavřela jsem domovní dveře a přesunula se za klukama do obýváku.
Liam seděl natěšeně na pohovce, zatímco Mason se snažil přijít na to, jak se otevírá DVD přehrávač.
Zatvářila jsem se zmateně.
,,Co tady budete dělat?" Zeptala jsem se opatrně.
Sama jsem nevěděla, jestli vůbec chci slyšet odpověď.
,,Budeme koukat na Kazišuky." Odpověděl Mason nadšeně a ukázal mi obal od dévédéčka. Povytáhla jsem obočí.
,,Aspoň už víme, kde bereš inspiraci." Založila jsem si ruce na prsou a dala mu jasně najevo, že jeho přítomnost přerušila moji a Liamovu chvilku.
,,Myslím, že u toho bejt nemusím. Až tady zazvoní Lori, tak jí otevřete." Řekla jsem na odchodu do svého pokoje.
,,Jojo." Řekli oba zároveň ale myslím, že už mě tolik nevnímali, protože jim začal ten film se stupidním jménem.

Odpoledne jsem si celkem užila. S Lori a Hayden jsme prolezli každý krámek ve městě, zašli si do kavárny na kávu a horkou čokoládu, zašli jsme do kina, potom jsme šli do restaurace, dát si něco dobrého k jídlu. Sama se divím, že jsme toho tolik stihli.
Když jsme se vraceli domů, rozhodli jsme se, že půjdeme kolem školy.
Těšili jsme se na to, že možná potkáme kouče a bude trochu sranda.
Už byla celkem i tma a trochu chladno, takže jsme se víc zabalili do tenkých bundiček. Když jsme procházeli kolem školy, uviděli jsme naši známou trojku. Liam, Corey a Brett. Chyběl jenom Mason. S holkama jsme se po sobě podívali a rozešli se k nim.
,,Ahoj." Pozdravila jsem je.
Všichni tři stali jak zařezaní a vypadali nervózně.
,,Co je?" Zeptala se rázně Hayden.
,,Stala se taková menší nehoda, řekl bych." Odpověděl nejistě Brett.
Všechny tři jsme se na něj podívali s povytaženým obočím, což znamenalo, že má mluvit.
,,Prostě jsme tak nějak skákali na střeše školy. Jsme vlkodlaci, takže chápeš. Blbli jsme. No a Mason.. chtěl blbnout taky. No a vytahoval se, že doskočí na tenhle strom, co je za námi. Varovali jsme ho, ať to nedělá, že když spadne, tak je po něm. Ale on neposlechl, skočil a.." Dál nedořekl.
,,On je mrtvej??!" Vypískla Lori.
,,To by se vám líbilo, co? Nejsem mrtvej, jenom trčím na stromě a nemůžu slézt dolů." Ozvalo se odněkud zvrchu.
Všechny tři jsme se podívali nahoru. Opravdu. Mason seděl na jedné větvi a křečovitě se držel kmene stromu.
,,Proč ho nesundáte?" Osopila se na kluky Hayden.
,,Já nemám rád výšky." Odpověděl hned Liam.
,,Já nejsem tak silný jako ti dva, jsem jenom chiméra." Řekl Corey.
,,A mně celkem vyhovuje že tu není." Usmál se škodolibě Brett, ale když viděl naše pohledy, zklidnil se.
,,Nebojte, už jsme volali Scottovi." Uklidnil nás Corey.
,,Tyvole!" Zařval zeshora Mason.
,,Co je?!" Zakřičela jsem nahoru.
,,To mi nebudete věřit. Vidím kouče na hajzlu!" Začal se smát.
Všichni, co jsme stáli dole, jsme protočili oči.
Po nějaké chvíli dorazil Scott s Maliou a Lydií za sebou.
Scott vylezl na strom, Mason mu vlezl na záda a opatrně slezl dolů.
,,Proč vás musím pořád tahat z nějakých průšvihů?" Zeptal se Scott směrem ke klukům.
,,Protože jsi Alfa, bráško. Jsi takovej náš taťka." Usmála jsem se na něj, přišla jsem k němu, dala mu pusu na tvář, potom jsem ještě rychle políbila Liama, na Masona, Coreyho a Bretta je mávla a odešla s holkama domů.
,,Pa." Zavolala jsem ještě na kluky.
,,Pa, kotě." Řekl Mason, zatímco Brett a Corey jenom mávli.

Tak jsem tu zas😎 původně jsem tuhle kapitolu ani vydat nechtěla, ale někteří z Vás by mi psali a uháněli mě, že nebyla kapitola atd, atd😂 takže jsem něco napsat musela 🤷 ještě jsem chtěla nakonec přidat scénu, kdy by Michelle mluvila se Stilesem přes vysílačku, ale to by tahle kapitola byla dlouhá 🙃
Takže, doufám, že se Vám aspoň trochu líbila a ještě jste to se mnou nevzdali 😂 u další kapitoly příští týden!🙋