Wolf's Love ( Teen Wolf FF )

4.

Když jsem druhý den ráno snídala spolu se Scottem, byla jsem nervózní už jenom z myšlenky na Thea a na včerejší večer.
To byl takový trapas! To Stilesovi nedaruju,opravdu ne. Co když si teď Theo myslí že mu nevěřím? Co když si myslí, že ho stejně jako Stiles z něčeho podezřívám?
Mé nevrlé nálady si všiml Scott.
,,Jsi v pohodě? Vypadáš, jako kdyby jsi byla ze dneška nervózní. Píšete něco?"
Chvíli jsem přemýšlela jestli se mám Scottovi svěřit nebo ne, ale pak mi došlo, že by se to stejně asi dozvěděl. Ať už od Stilese, který mé mimochodem včera zahrnoval tolika otázkami a výčitkami, že jsem jenom seděla neschopná slova, nebo od samotného Thea který mé u nás vyzvedne.
,,Dnes v 7 mě tady vyzvedne Theo." Vychrlila jsem na něj. Scott na mě chvíli zíral, ale pak se usmál: ,,Kvůli tomu jsi nervózní? Hele je to jenom procházka...teda doufám." Podezřívavě se na mě zamračil.
,,Jo,jdeme se jenom projít,erb odvážného staršího bratra si schovej na jindy." Poškádlila jsem ho a zasmála se. Scott se taky rozesmál a pak řekl: ,,Každopádně se nemáš čeho bát. Hlavně buď sama sebou,jo? Pokud o tebe ztratí zájem,nestojí ti za to." Usmál se na mě, dal mi pusu na čelo, vstal od stolu a řekl: ,,A teď pojď,musíme do školy!"
~
Den ve škole ubíhal neuvěřitelně pomalu. Musela jsem snášet vražedné pohledy Stilese, povzbudivé mrkání od Scotta, spiklenecké pohledy Thea, a nekonečné otázky od Masona a Liama.
,,Proč jsi nám neřekla že jdeš ven s Theem? Jsme tvoji nejlepší kamarádi,mohla jsi to říct aspoň nám." Čertil se Mason.
,,Hele,sama jsem z toho lehce v šoku,jo? Hlavně vůbec nevím co si mám vzít na sebe. Nebo jak se mám chovat. Tohle je moje první rande v životě."
,,Moment,ty jsi nikdy neměla kluka?" Zeptal se nevěřícně Liam.
,,Měla. Ve školce." Odpověděla jsem potichu.
Tenhle výslech se mi líbí čím dál tím míň.
Na Masonovi bylo vidět, že zadržuje smích. Liam si toho všiml: ,,Hej,nech toho. Nesměj se jí."
,,Já se omlouvám ale tohle bych do tebe neřekl." Řekl ještě s lehce pobaveným tónem Mason.
,,Víš přece,že s ním nikam chodit nemusíš pokud si tím nejsi jistá." Usmál se na mě Liam.
,,Ale jsi moje kamarádka a já ti to přeju,takže pokud se ti líbí,nepromarni to."
Oh, já ho tak zbožňuju!
Přikývla jsem, usmála jsem se na něj a objala ho.
Liama jsem měla vždycky ráda. Byl to občas takovej ťunťa ale dokázal člověka povzbudit. Mason byl takový divočejší ale zase s ním byla sranda.
Zbytek vyučování už proběhl rychleji protože mi dodaly odvahu Liamovy slova.
Když jsem odcházela ze školy, bylo něco kolem čtvrté, Theo na mě kývnul a naznačil mi, že mě teda vyzvedne v sedm. Přikývla jsem.
~
Jakmile jsem přišla domů, rychle jsem vyběhla nahoru do svého pokoje, hodila tašku na zem a zabouchla za sebou dveře. Automaticky jsem otevřela skříň a začala se v ní přehrabovat.
To je mi malé. To mi je velké. Moc těsné. Tohle je pytel.
Opravdu jsem nevěděla, co si mám vzít na sebe, nic z toho co jsem měla ve skříni se mi nelíbilo na tolik, abych si to vzala na svoje první rande. Na chvíli mě napadlo, že zavolám Malii nebo Masonovi aby mi poradili. Potom jsem si ale vzpomněla na Scottova slova: BUĎ SAMA SEBOU.
Fajn, tak když mám být sama sebou tak si vezmu moje nejoblíbenější oblečení. Černé legíny, černé tílko a černá kožená bunda. Perfektní.
V půl sedmé přišla máma z práce domů tak jsem jí hned šla říct že v sedm mě vyzvedne Theo. Upřímně, tu radost dávala víc najevo než já. Chtěla, abych jí o něm všechno v rychlosti řekla, jenže já sama jsem toho o něm moc nevěděla, kromě toho kde bydlí, že je vlkodlak a že chodil se Scottem a Stilesem do třídy.
Velice obsáhlé znalosti,musím říct.

Sedm hodin. Zvonek se rozdrnčel.
No on snad čekal za dveřmi nebo co?!
Ztuhla jsem a nebyla schopna pohybu. Theovi šla otevřít máma.
,,Dobrý večer paní McCallová,jmenuji se Theo Raeken a jdu vyzvednout Michelle." Sice jsem ho neviděla, ale věděla jsem, že se na mámu usmál tím svým sladkým úsměvem. Mama odpověděla: ,,Ahoj Theo,ráda tě zase vidím. Vyrostl jsi. Michelle! Theo je tady!" Povzdechla jsem si, nabrala odvahu, zvedla se ze své postele a šla dolů ke dveřím.
~
Ještě nikdy se mnou žádný kluk nešel na rande na procházku. Většinou mě zvali na večeři a tak, ale já to vždy odmítla protože se mi nelíbili ale taky jsem byla hodně stydlivá. Dnes večer to bylo hodně podobné. Teda aspoň zezačátku. To mluvil jenom Theo,popřípadě se mě na něco ptal a já mu nesměle odpovídala. Potom jsem se ale rozpovídala a ptala se ho na otázky, které mě zajímaly nebo co mě prostě napadlo.
Co poslouchá za hudbu? Jaký je jeho nejoblíbenější film? Jaká je jeho oblíbená barva?
Potom mě ale napadla jedna otázka, která mě zajímala asi ze všech nejvíc protože byla celkem aktuální a já jsem prostě zvědavá.
,,Ty,Theo,co jsi včera vůbec dělal na tom mostě? Pokud to teda není nějak tajný."
,,Ty o tom nic nevíš?" Zeptal se překvapeně ale zároveň sklesle.
,,Ehm,myslím že ne. Proč? Měla bych?" Nechápala jsem, co se mi tím snaží říct. Něco mi unikalo.
,,No,když mi bylo 9,utopila se mi tam sestra. Viděl jsem to. Od té doby z toho mám noční můry. Včera večer jsem si řekl,že se tam půjdu prostě podívat. Sám nevím co mě to napadlo. Ale překvapuje mě,že ti o tom nikdo nic neřekl."
Sakra. Skvěle,McCallová. Právě jsi mu svojí nenapravitelnou zvědavostí přivodila lehezké vzpomínky.
,,Promiň,to jsem vážně nevěděla."
,,To je v pohodě,netrap se tím." Usmál se na mě a chytl mě za ruku.
O..můj ..bože...
Srdce se mi v ten moment rozbušilo tak silně, že jsem myslela, že mi vyskočí z hrudi.

Když jsme asi po dvou hodinách přišli zpět k našemu domu, u dveří jsem se na něj s úsměvem otočila: ,,Doufám,že jsem tě dnes moc nenudila. Víš,já na tohle moc zvyklá nejsem,takže..."
,,V pohodě,bylo to hezký."
,,Vážně?"
,,Jo. Akorát tomu přece jenom něco chybělo."
Srdce mi vynechalo jeden úder.
Sakra, že já se zapomněla nafíkat tou přiblblou voňavkou?!
Theo ke mně přistoupil, lehce mě přimáčkl k domovním dveřím, a vášnivě ale zároveň něžně mě políbil.
,,Teď už to je kompletní." Řekl s úsměvem těsně u mého obličeje. Cítila jsem jeho vůni. Byl něčím navoněný. Něčím sladkým.
Že by PlayBoy? Ne, připadá mi to jako vanilka. Je to vanilka. Voní vanilkou. Miluju vanilku. Jak to věděl?!
,,Tohle se na první schůzce nedělá." Usmála jsem se na něj se stydlivým výrazem v obličeji.
,,Holt jsem asi právě změnil pravidla. Dobrou noc,Michelle."
Dal mi ještě rychlou pusu na tvář a odběhl.
~
Když jsem už vysprchovaná odcházela z koupelny, vykoukl na mě ze svého pokoje Scott: ,,Tak co?"
,,Dobrý,bylo to...fajn,vlastně víc než fajn." Usmála jsem se sama pro sebe když jsem si v hlavě přehrála nás poslední rozhovor a polibek.
Koukla jsem na Scotta, usmála se na něj a odešla do svého pokoje. Zavřela za sebou dveře, hupla do postele, zhasla lampičku na nočním stolku který jsem měla hned po pravé ruce a přehrávala si dnešní večer pořád dokola a dokola, dokud jsem neusnula.

Čauky! Vím, že tahle kapitola byla taková hopem že přeskakovala z jedné scény na druhou, ale nevěděla jsem jak to tam mám všechno pojmout a nacpat abych se neupsala jako skoro včera, tak jsem to udělala takhle narychlo :/ příští kapitola dá zase prostor Stilesovi a jeho zvědavému mozku! 😅