Wolf's Love ( Teen Wolf FF )

23.

Uplynul měsíc. Měsíc od toho, co se stalo. Měsíc, co Kira poslala mého Thea pryč.
Nechodila jsem do školy. Skoro jsem nevycházela z mého pokoje. Vídala jsem se jenom s mámou, Scottem a občas se Stilesem, když k nám přišel. Nezvedala jsem telefon ani neodpovídala na SMSky.
Měla jsem spoustu zmeškaných hovorů od Liama, Masona, Coreyho, SMSek od Lori, Bretta, Malii, Lydie, Kiry.
Po nocích jsem brečela a křičela ze spaní. Zdály se mi ošklivé sny.
Máma se Scottem ke mně museli každou noc. Dokonce jsem jeden celý týden spala v pokoji se Scottem, protože jinak jsem nedokázala usnout. Bála jsem se usínat sama.
Potom, když už jsem si myslela, že se to zlepšilo, jsem se zase uzavřela ve svém pokoji.
Jenom jsem ležela na posteli a přemýšlela.
S nikým jsem nemluvila. Když na mě mluvil Scott nebo máma, tak jsem dávala jenom jednoslovné odpovědi a nebo jenom kývala hlavou na znamení ANO nebo NE.

Když jsem zase jednou v noci křičela ze spaní, udělalo se mi z toho natolik špatně, že jsem pozvracela skoro celou postel.
Bylo to tak hrozný, že jsem se zamkla v pokoji a nechtěla sem nikoho pustit. Chtěla jsem to uklidit sama, protože mi bylo trapně aby to za mě uklízela máma s bráchou.

Ráno jsem sešla dolů na snídani. Ne, že bych něco pořádného jedla, spíš jsem si dala vždycky jenom pár soust do pusy a tím moje snídaně končila.
Sedla jsem si ke stolu. Scott se zrovna zvedal ze židle a odcházel do školy, máma stála u kuchyňské linky a pozorovala mě.
Bouchly domovní dveře.
,,Takhle to dál nejde, zlato." Ozvala se máma.
Zvedla jsem hlavu od talíře.
,,Co?" Řekla jsem nechápavě.
,,Víš, říkala jsem si. Jsi moje dcera, miluju tě. Ale tohle musí přestat. Nečekala jsem, že to někdy řeknu, ale.. možná bys měla jít na chvíli bydlet k tátovi."
Tahle věta mi doslova vyrazila dech.
Jít bydlet k tátovi? Nikdy.
,,Udělá se ti líp. Budeš mít nový pokoj ve kterém ti nic nikoho nebude připomínat. Nastoupíš na jinou školu, poznáš nové lidi, najdeš si nové kamarády." Pokračovala máma.
,,Mám ráda svoje staré kamarády, mami." Tohle byla moje první delší věta za poslední měsíc.
,,Nevídáš se s nimi, zlato. Ani jim nezvedáš telefony, neodpovídáš na zprávy." Snažila se mě přesvědčit máma.
,, Vídám. Třeba dneska..jdu s Liamem. Na bowling." Snažila jsem se co nejrychleji vymyslet nějakou věrohodnou lež, které by věřila. Ale bylo mi zároveň jasné, že se to potom musí opravdu uskutečnit.
,,S Liamem? Na bowling?" Ptala se nevěřícně máma.
,,No, jo. Budu v pohodě, mami. Dám se do pořádku, slibuju." Vstala jsem od stolu a šla ji obejmout.
Po chvíli si mě odtáhla od těla a zadívala se mi do očí.
,,Určitě?" Ujišťovala se.
,,Určitě." Ubezpečila jsem ji.
Usmála se, pohladila mě po tváři, dala mi pusu na čelo a odešla do práce.
Hned jak za ní zabouchly domovní dveře, rychle jsem vyběhla nahoru do svého pokoje.
Liam teď bude ve škole, takže mu nechám jenom vzkaz.
Na telefonu naskočil záznamník. Začala jsem nervózně mluvit.
,,Ahoj, Liame. To jsem já. Jo, já. Michelle. Ta Michelle McCallová. Jenom mě napadlo.. jestli bys dneska večer nechtěl někam jít? Třeba na bowling, do kina, nebo tak.. dej mi potom vědět až přijdeš ze školy nebo kdykoli, když budeš mít čas." Zavěsila jsem.

Kolem třetí hodiny odpoledne mi přišla nová zpráva na telefonu. Liam.
Psal, že jde dnes už na bowling s Masonem, Coreym, Brettem, Lori a Hayden. Ale jestli chci, můžu jít taky. Akorát se pro mě nestihne stavit, tak si mě v pět vyzvedne u mého domu Lori. Odepsala jsem, že souhlasím.
Odložila jsem telefon, vzala si ručník a šla se osprchovat.
Umyla jsem si vlasy, nalakovala nehty, namalovala jsem se. Musela jsem se přece trochu zkulturnit.
Když jsem vylezla ze sprchy a podívala se na svoje nahé tělo do zrcadla, věděla jsem, že nastal trochu větší problém.
Tak tohle se nesmí nikdo dozvědět.
Moje ruce, nohy a trochu i břicho, byly pokryty jizvami od žiletky.
Ano, byla jsem blbá. Ale tohle přece holky v mém věku kvůli klukům dělají, ne?
Rozhodla jsem se to vyřešit radikálním způsobem.
Vzala jsem si make- up a snažila se to na rukou zamaskovat. Samozřejmě si vezmu i dlouhý rukáv.
Břicho a nohy nikdo neuvidí, takže to zatím nebudu řešit.
Vylezla jsem z koupelny a srazila jsem se se Scottem.
,,Promiň." Vydechla jsem potichu.
Prošla jsem kolem něj a snažila se co nejrychleji proklouznout do svého pokoje aniž bych s ním musela mluvit.
,,Chell?" Ozval se Scott.
Uprostřed kroku jsem se zastavila a pomalu se na něj otočila.
,,Užij si to." Řekl jenom.
Podařilo se mi na něj aspoň trochu usmát. Potom jsem zaplula do svého pokoje.
Bylo půl páté. Lori tady za chvíli bude.
Ještě se půjdu dolů napít. Sešla jsem schody, vzala si skleničku a napustila si do ní vodu. Voda příjemně chladila.
Zazvonil zvonek.
To už je tady? Nějak brzo.
Otevřela jsem dveře a opravdu. Stála tam Lori a usmívala se na mě.
Za ten měsíc, co jsem ji neviděla, se ani trochu nezměnila. Byla to pořád malinká, blonďatá dívka kterou jsem znala.
,,Ahoj. Tak jdeme?" Usmála se na mě.
Co si budeme povídat, byla jsem ráda že ji vidím.
Taky jsem se na ni usmála a kývla jsem.
Vyjeli jsme.
Lori řídila, já seděla na straně spolujezdce.
,,Víš, fakt se divím, že jsi zavolala. Už jsme si mysleli, že s námi nadobro přestaneš mluvit." Začala Lori.
Povzdechla jsem si. Nevěděla jsem, co bych jí k tomu měla říct. Snad jenom dvě slova.
,,Omlouvám se." Řekla jsem jenom.
Lori ke mně otočila hlavu se soucitným výrazem a potom svůj pohled upřela zase na vozovku.
,,Ne, to je v pohodě. Jenom..jsme o tebe měli trochu strach, to je všechno. Vážně jsi v pohodě?" Ujišťovala se.
,,Jo, asi jo." Řekla jsem.
Lépe jsem se, zatím, necítila. Uvidím, jak na mě zapůsobí ostatní. Nejvíc jsem se asi těšila na Liama.
Po nějaké chvíli jsme zastavili před budovou, kde jsme měli být na bowlingu. Všichni už tam stáli a čekali na nás.
Brett, který už na nás s úsměvem mával.
Mason, který se objímal s Coreym a zřejmě si utahovali z Hayden.
Hayden, která vražedným pohledem propalovala Masona s Coreym, a to nejlepší nakonec..
Liam. Stál tam s rukama v kapsách a vyhlížel nás.
Když mě spatřil v autě, oči se mu rozzářily.
Musela jsem se usmát.
Byla jsem ráda, že je všechny vidím.

Trošku nudnější kapitola, ale musela jsem nějak začít 💁😂❤️ další dvě kapitoly budou zaměřené na pocity a celkově city Michelle 🌸💕