Wolf's Love ( Teen Wolf FF )

42.

Spala jsem na zadním sedadle auta. Najednou mnou někdo začal třást.
,,Michelle, vzbuď se!" křičel někdo.
Pomalu jsem otevřela oči a uviděla nad sebou Thea.
,, Dobré ráno," řekla jsem rozespale a usmála se na něj.
,,No, zrovna moc dobré není. Musíme jet do nemocnice," řekl mi nervózně.
Prudce jsem se posadila.
,,Co se stalo?" chtěla jsem hned vědět.
,,Něco se stalo tvé mámě," řekl Theo pomalu a chytil mě něžně za ruku.

Cestou do nemocnice jsem se na zadním sedadle převlékla. Tričko, které jsem měla trochu od krve, jsem hodila do kufru a džíny vyměnila za kraťasy. Bylo poměrně teplo, takže proč ne.
Když jsem byla převlečená, nasoukala jsem se na přední sedadlo vedle Thea a zapnula si pás.
,,Zlobíš se na mě?" zeptal se najednou Theo a prolomil ticho.
Podívala jsem se na něj.
,,Ne, nezlobím. Proč bych měla?" mile jsem se na něj usmála.
,,No, kvůli tomu, co se stalo včera večer. S námi. A taky.. jestli jsi to, co jsi řekla, myslela vážně a jestli sis to náhodou nerozmyslela," vyklopil ze sebe.
Musela jsem se tomu usmát.
,,Ne, nerozmyslela jsem si to, Theo. Věř mi, ve svých citech mám naprosto jasno," mrkla jsem na něj.
,,V tom případě doufám, že už zklamaná nebudeš," rychlým pohledem se na mě podíval a usmál se na mě.

Jakmile jsme přijeli do nemocnice, vyběhla jsem rychle do čtvrtého patra a už jsem na chodbě viděla sedět Scotta a vedle něj Maliu.
,,Scotte!" upozornila jsem na sebe bratra.
Scott zvedl hlavu a hned jak mě uviděl, mě stiskl ve svém náručí.
,,Co se, proboha, stalo?" chtěla jsem vědět.
,,Potom ti to vysvětlím," řekl Scott a potom mu pohled spadl na Thea, na kterého vděčně kývl, že mě přivezl do nemocnice.

Po nějaké době nás konečně sestra zavolala. Prý je máma vzhůru, po zákroku, bude v pořádku. Ale máme jenom chvíli na to, než zaberou prášky na bolest. Potřebuje odpočívat.
Vešli jsme do pokoje, který byl potemnělý. Měl zatažené žaluzie a pípaly tam stroje. Máma ležela na lůžku, rukama i nosem jí proudila hadička.
Přiběhla jsem k její posteli.
,,Mami," řekla jsem a chytila ji za ruku.
,,Ahoj, broučku," řekla máma láskyplně a pohladila mě po tváři.
Poté jí zrak sjel na Scotta.
,,Scotte, nevyčítej si to. Není to tvoje chyba," řekla máma a koukala při tom na Scotta, mě držela za ruku.
,,Ale částečný podíl na tom mám," svěsil hlavu můj bratr.
,,Scotte.. chci ti něco říct," řekla ještě máma.
,, Šetři síly, mami," napomenula jsem ji trochu.
,,Jsem v pořádku, Chell. Scotte, neutíkej. Musíš bojovat," vydechla máma, než usnula.
Se Scottem jsme tam ještě chvíli zůstali.
Potom chtěl Scott odejít, ale já řekla, že zůstanu u mámy. Nemohl dělat nic jiného, než mi vyhovět.

Pohled Thea

,,Chceš ho zabít?" zeptal jsem se ironickým hlasem Liama, když jsem ho našel v klučičí šatně, jak drží Gabeovu hlavu na zrcadle, jehož střepy mu pomalu řežou obličej.
,,Víš, kam schováš tělo? A viděl tě někdo? Protože pokud jo, tak by to mohl být problém," nepřestával jsem na něj mluvit.
,,Je mi to jedno," zavrčel Liam směrem ke mně.
Byl napůl přeměněný.
,,Sám víš, že s tím mám zkušenosti. Protože pokud jsou svědci, budeme je muset potom zabít taky," začal jsem zase.
Dělal, že mě neslyší.
,,A taky si myslím, že by Michelle nechtěla, aby se z tebe stal vrah," přitvrdil jsem.
Ale zabralo to.
Liam se zarazil a uvolnil své sevření.
,,Michelle by to bylo jedno," řekl už normálně Liam, ale stále se na mě neotočil.
,,Proč myslíš?" zeptal jsem se ho.
,,Hah, má přece tebe, proč bych ji měl zajímat já," odfrkl si Liam.
,,Zeptám se znovu.. proč myslíš?" stále jsem udržoval kamenný výraz.
Liam najednou prudce pustil Gabea a otočil se ke mně.
,,Protože vím, že jsi s ní spal. Nebo, nevím to jistě na 100%, ale vím, že včera večer, když jsem utekl, tak jsi určitě nějak využil situace," viděl jsem, jak mu zase nabíhá v očích ta zlost.
,,V jednom máš pravdu.. využít situace jsem chtěl. Ale bohužel," trochu jsem od něj poodstoupil.
,,Má oči jenom pro tebe," dopověděl jsem a sledoval jeho reakci.
Zarazil se. Bylo vidět, že nechápe.
Rozhodl jsem se, že mu to vysvětlím.

Předešlý večer

Lehl jsem si do auta a naznačil Chell, ať jde za mnou.
Šla. Lehla si na mě a začali jsme se znovu líbat. Miluju ji. Teď už to vím a nehodlám se jí vzdát.
Jenže ona se najednou zarazila a odtáhla se.
,,Co se děje?" zeptal jsem se a trochu si sedl k ní.
Podívala se na mě pohledem, jakým se na mě ještě nikdy nepodívala. Byl to pohled typu "promiň, ale nemůžu".
,,Theo.. já nemůžu," řekla nakonec.
,,Udělal jsem něco špatně?" zeptal jsem se.
,,Ne. Chci říct, teď momentálně ne. Já jenom.. mám ráda Liama," dořekla.
Jakmile jsem slyšel tahle slova, měl jsem sto chutí najít Liama a zabít ho.
Ale rozhodl jsem se, že kvůli Michelle to neudělám. Už jí nechci ubližovat.
,,A jak jsi na to přišla? Nebo jako.. vím o tom, že ses nemohla dlouho rozhodnout.. proto se ptám," řekl jsem rychle a doufal jsem, že neřeknu nic, čím bych ji od sebe odradil ještě víc.
Nadechla se.
,,No.. když jsem tě tehdy poprvé uviděla, líbil ses mi. Ani nevíš, jak moc. Hned jsem věděla, že v tom bude asi něco víc. Potom když jsi mě pozval na to rande tak.. ani nevíš, jak šťastná je byla. Prostě jsi byl můj úplně první kluk v životě a já tě opravdu hodně milovala. Jenže potom jsi mi ublížil a zmizel jsi. Byla jsem nešťastná, nevěděla jsem, co mám dělat. No a v tu chvíli se tu objevil Liam. Pomohl mi z toho. Po nějaké době to přerostlo v něco víc a já zase začínala mít ten krásný pocit toho, že tě někdo miluje stejně, jako ty jeho.
Potom ses ale zase objevil a ten pocit zničil. V ten moment, když jsem tě tam viděla stát.. jsem najednou nevěděla. Nevěděla jsem, co se to děje, protože se mi srdce rozbušilo takovou rychlostí, že jsem myslela, že mi vyskočí z hrudi. Zase jsem měla ten pocit, jako když jsem tě viděla poprvé. Ale na druhou stranu se mi chtělo i brečet.
Potom jsem si dlouhou dobu myslela, že tě pořád miluju. Proto ten pocit. Ale zároveň jsem musela pořád myslet na Liama.
No a teď.. když tady spolu tak jsme a po tom, co jsme se líbali.. není to ono. Tím nechci říct, že by se mi to od tebe nelíbilo, což není pravda. Ale prostě.. necítím to, co jsem cítila předtím. Nedokážu obnovit svoje city k tobě. A i když vím, že ty to asi obnovit dokážeš.. já ne," celou dobu jsem na ni zíral a poslouchal.
Chtělo se mi brečet, ale zároveň jsem to vlastně chápal.
Chápal jsem to víc, než si ona myslela. Byla to jednoduchá psychologie. Když chodíte s někým, koho máte moc rádi a ten dotyčný vám potom ublíží, nebo se rozejdete, tak city vymizí. Ale pak, když toho člověka znovu vidíte, bojíte se, že se zase zamilujete a přeroste to v pocit, že si to myslíte. Ale pak, když dojde na věc, ucouvnete, protože zjistíte, že to už není jako dřív.
Není to prostě ono.
Musel jsem se smířit s tím, že Michelle stojí o Liama. A rozuměl jsem tomu. Sice to je agresivní štěně, ale důležitý je, aby ho ona měla ráda a on ji. Rozhodl jsem se pro následující. Když nebude Michelle na blízku, udělám všechno pro to, abych Liama ochránil. Ne kvůli němu, aby se mu něco nestalo. Ne kvůli mně, aby mi ostatní začali věřit. Ale kvůli Michelle. Protože už nechci, aby byla nešťastná.

Současnost

,,Spokojenej?" zeptal jsem se Liama, když jsem mu to všechno slovo od slova řekl.
Zůstal na mě zírat.
Dal jsem mu chvíli, aby si to v hlavě srovnal, ale když už to trvalo moc dlouho, nevydržel jsem to.
,,Proto říkám.. neudělej žádnou hloupost, Liame," poučil jsem ho.
Liam kývl.
Potom jsme se oba otočil zpět ke zraněnému Gabeovi.

Zdravím!
Prosím, napište mi do komentářů váš názor na dnešní kapitolu! 😁 Co si budeme, konečně jste se tak nějak dočkali toho, ke komu Chell něco opravdu cítí, tak mě zajímají vaše názory a pocity 😁
A důvod, proč jsem to tak udělala? Řekněme, že jsem se jednou ocitla v podobné situaci, jako Michelle, tudíž mi přišlo vhodné to tam tak nějak rozvést a celkově dát Chell dohromady s Liamem)) Thea mám, samozřejmě, ráda.. ale rozhodla jsem se z něj spíš udělat "toho druhého", jestli chápete 😁 doufám, že jsem tímhle nikoho moc nezklamala ( já vím, že pár lidí asi jo xdd ) a že se líbilo 😁
Tak zase příští týden!