My fallen angel [Larry] ✔

Prologue

❗❗ Chtěl bych upozornit, že ne vše je podle křesťanství. Jsou tu stopy po řecké mytologii, pár věcí je mnou vymyšlených. ❗❗

„Jak ses sem, ksakru, dostal!?" vyjekl vyděšeně a zároveň naštvaně mladší muž, když právě ucítil dotek na své tváři, jenž jej probudil z bezesného spánku. Zelené oči se dívaly do těch nebesky modrých, které se právě topily v blyštivé zeleni.

„Já, eh, totiž," začal koktat. Vůbec mu nedocházelo, že se zviditelnil a jeho dotek byl cítit. Nechal se tak moc ovládnout krásou spícího muže, že si ani nedával pozor. Srdce mu strachem splašeně bilo. Byl aktuálně jako vystrašené štěně někde v zapadlé uličce, kde se klepe strachy.

„Totiž!? Jak se vůbec jmenuješ?" ptal se dál. Rychle se posadil, což ucítil závrať. Dlaní si projel skrze krátké, kaštanově hnědé vlasy. Modrooký z jeho opojné krásy pomalu přestával dýchat. Věděl, že tohle se Bohu líbit nebude. Andělé se nesmí zamilovat do stejného pohlaví. Avšak on podlehl.

„C-Custos*," ujelo mu v odpovědi. Měl chuť si nafackovat za to, že mu řekl své andělské jméno, nikoli lidské. Hned na to udělal pár kroků vzad, až narazil do stěny, když si všiml, že brunet před ním vstává z postele. Jeho hrudník se rychle zvedal a klesal.

„Ted-da Louis," opáčil mu znovu, tentokrát s lidským jménem. Svýma modrýma očima se díval na zmateného muže, jenž se k němu přibližuje. Louis měl tendenci ukázat svá křídla a vyletět oknem, ale nemohl ukázat, kým opravdu je.

„Kdo, sakra, jsi?" zeptal se sám sebe zelenooký. Anděl v jeho ruce uviděl menší kapesní nožík, načež okamžitě věděl, že bude muset nějak odejít, jinak ví, že tohle neskončí dobře.

Příběh strážného anděla ve světě lidí, který narazil na mladšího muže, jenž jen proplouvá životem. Uviděl v něm nehoráznou bolest, ale stále tu krásnou čistotu. Možná proto se rozhodl být jeho strážným andělem.

-------------------------------

*Custos: Čte se Kustos. Z latinského překladu strážce.

-------------------------------