My fallen angel [Larry] ✔

No. 22: First action

Uběhl již nějaký ten měsíc, kdy byli od sebe. Bůh už Louisovi nedovolil, aby znovu setkali, což mu trhalo srdce. Ovšem, klid na duši mu přinášel Niall, který si ho vzal pod svá křídla. Aspoň on Boha přesvědčil, že bude jeho strážným andělem. 

„Dnes má první akci," zašeptal blonďatý anděl k modrookému. Když tu informaci Louisův mozek zpracoval, cítil se, jako kdyby měl do menší chvíle omdlít. Přál si, tak moc doufal, že se mu nic nestane, že bude zcela v pořádku.

„Dávej mi na něj pozor. Prosím," zaprosil s první slzou, která mu skanula po líčku. Rychle si ji setřel, ale černé myšlenky mu hlavou pluly nadále. Avšak věřil Niallovi, že jej ochrání, že nenechá nikoho, aby jeho milému vzal život.

„Dám," slíbil mu. Pohladil ho po vlasech, načež zmizel. Louis sklopil hlavu a odešel k bráně. Tak moc si přál, aby dnes u brány neviděl svého zelenookého přítele. Ovšem, obával se, že jej Bůh ani nenechal vstoupit do Heaven.

Zatímco Louis nahoře doufal, Harry s jednotkou dorazily na místo. Jeho myšlenky se stáčely jen k Louisovy. Jen on ho držel v pozoru. On byl ten, pro kterého nesměl zemřít. On byl ten, pro kterého srdce bilo. On byl ten, kdo mu dodával potřebnou sílu, aby bojoval.

„Tak jdeme na to," zašeptal si pro sebe Harry. Přiložil dlaň na místo, kde se nacházelo Louisovo pírko, podíval se na nebesa, kam rty naznačil slova miluji tě. S výdechem pevně uchopil svou zbraň a společně s jednotkou se vydal k polorozpadlému domu.

Niall letěl nad ním, dával stejný pozor jako vojáci pod ním. Věděl, že chvíle nepozornosti a něco by se určitě stalo. A něco takového nesmí dopustit. Už jen kvůli Louisovi, jenž by se z toho úplně složil. Viděl, věděl a cítil mezi nimi hlubokou a silnou lásku, která se mezi nimi vytvořila, načež taky věděl, že ji nikdo nepřemůže.

Jeden pro druhého byl jako voda v nekonečné poušti, jako záchranné lano, když padají do temné propasti, jako kyslík, když se topí ve vodě. Jeden pro druhého byl silou a touhou bojovat. Byl jako plamínek naděje, když se dějí hrůzné věci. Byl jako objetí a konejšivá slova, když má strach. Byli pro sebe vše.

Jednotka vtrhla do domu, jenž se pomalu hroutil. Rozdělili se, aby prošli všechny místnosti. Niall okamžitě následoval Harryho, který se vydal do horního patra. Vyletěl nahoru dříve, aby zjistil, zda je vše v pořádku. U schodů bylo vše v pořádku, ale v dalších místnostech už ne. 

S hlubokým výdechem Harry vstoupil na první patro. Obezřetně se díval koukal kolem sebe, zbraň pevně držel a mířil s ní pře sebe. Srdce mu zběsile bilo v hrudním koši, dech byl zrychlený, ale snažil se, aby nešel příliš slyšet. Taky tak nějak doufal, že je u něj nějaký anděl a drží nad ním strážnou ruku.

Pomalu se vydal k první místnosti, kde bylo naprosté prázdno. Žádná věc, žádný člověk. Jen rozpadlé zdi a prach, což si myslel, že z toho bude kýchat. Taky se mu dostalo informace, že dole je již vše v pořádku a několik mužů míří za ním nahoru.

Rozhodl se, že se vydá do další místnosti. Udělal jeden krok a jeho tělem projela vlna energie. Tuhle energii už jednou pocítil, když jej málem zajelo auto. Odvodil si tím, že je u něj nějaký anděl, jenž jej varuje a chrání ho.

Přikrčil se a pokusil se se co nejtišeji přejít do další místnosti. Ovšem kamínky pod podrážkou mu to zrovna neulehčovaly. Ani jeho dech mu to příliš neulehčoval, jak se snažil být hlasitý. Ucítil, jak se mu chtěly třást ruce, ale to nemohl aktuálně dovolit. Musel si udržet pevnou ruku.

Přes díru ve zdi se podíval, kolik lidí je v místnosti. Avšak se musel rychle otočit, jelikož za sebou uslyšel kroky, které mířily k němu. Úlevně vydechl, když zjistil, že jsou to muži z jeho jednotky. Na ruce ukázal číslo šest a ukázal na místnost, aby věděli, kolik je tam lidí.

Dva z mužů vytáhli bombu s plynem. Odjistili je, načež rychle otevřely dveře, aby to hodili do místnosti. Dveře zase rychle zavřely, odstoupili od nich a namířili na ně zbraně. Harry se s dalšími dvěma muži domluvil, že tam vtrhnou a pokusí se je postřílet tak, aby už nemluvili.

„Jdeme," nakázal Harry. Jako první vtrhl do místnosti a začal střílet. Příliš toho přes dým neviděl, ale pořád viděl siluety osob, které se snažily vzpamatovat. Taky slyšel od odstřelovače, že se někteří pokusili vyskočit z okna.

Jeho tělem projela další vlna energie a jeho hlava se nuceně podívala doleva. Zjistil, že se k němu od zdi plazí jeden muž, jenž nakonec skončil s kulkou v hlavě. Otočil hlavu nazpět, načež zjistil, že je jeden z mužů postřelen do stehna.

Rychle k němu přiběhl, jeho ruku si dal kolem krku a pomohl mu se dostat z místnosti, načež ohlásil, že má jednoho postřeleného. Vrátil se zpět a zjistil, že dým ustupuje. Podíval se na těla mužů, která byla buď mrtvá nebo se svíjela v bolestech. Ty, již byli naživu, rychle zastřelil.

Podíval se znovu po místnosti a uviděl balíky plné drog. Otočil se a šel zpět k mužům, načež se jeden staral o toho postřeleného. Ucítil vlastní srdce, jak se snaží uklidnit, tak stejně jako dech. Kapička potu mu stekla po šíji a po spánku.

„Na tomto patře je čisto. V místnosti jsme našli několik balíku s drogami," oznámil zbylým mužům. Do chvíle se u nich objevili další, aby zašli do místnosti pro drogy. Pomohl muži se zraněním, načež se všichni vydali k Jeepu, aby odjeli zpět na základnu.

Niall to všechno pozoroval, načež si oddechl, že jejich první akce byla takto krátká, že jej dokázal chránit. Ovšem taky věděl, že se může cokoli pokazit při cestě na základnu. Rychle k nim zaletěl a rozhlédl se po okolí, zda jim nic nehrozí. Opět si oddechl, když zjistil, že je vše v pořádku.

Podíval se na muže, kteří zrovna nasedali do auta. Všiml si Harryho, jak se dívá úplně někam jinam. Když se zaměřil na jeho ústa, zjistil, že děkuje anděli, který jej chránil. Blonďáka to potěšilo, že mu aspoň poděkoval za to, že jej chránil.

„To víš. Je to má povinnost," zasmál se, načež letěl za autem, které se vydalo na základnu společně s vojáky.