My fallen angel [Larry] ✔

No. 32: You are a son of Héra and Hádes

A/N: Už předem se omlouvám, ale, jak jste už mohli z názvu vyčíst, objeví se zde i řecká mytologie. Kdo se v tom lehce pohybuje, bude vědět, co je zde nakonec vymyšleno a co nikoli. Přeji hezké čtení.

Louis dopadl na zem, načež byl z toho najednou tak vyčerpán, že padl na kolena. Absolutně netušil, co se stalo, ale nehodlal to nějak řešit. Ovšem, když se podíval kolem sebe, nastalo ticho. Odnikud se nic neozývalo. Taktéž si všiml, jak Bůh se Satanem na něj hledí, jelikož oni dva věděli, co se stalo.

Modré oči se zaměřily na vládce Hell, jenž jej bedlivě pozoroval. Sípavě se nadechl, než tvrdým hlasem k Satanovi pronesl: „Tohle je náš svět, který ty nikdy nedostaneš." Když se znovu nadechl, musel si odkašlat. S hrůzou však zjistil, že vykašlal bělostná pírka a pár okvětních lístků rudé lilie hokkaido.

Náhle začal kašlat mnohem více, až z toho padl i na dlaně. Váhu, z horní části těla, přenesl na levou paži, načež dlaň pravé přiložil na hrudník. Vůbec netušil, co se děje a doufal, že tohle neznamená něco, co by předurčilo jeho smrt v podobě anděla.

„Pane, je slabý. Můžeme zaútočit a dokončit to, proč jsme sem šli," říkal jeden z démonů. Když to Louis uslyšel, donutil se, aby přestal kašlat, nabral zbytky síly, načež se postavil na nohy. Pravou nohu dal před sebe, připraven zaútočit. 

„Zmizte zpět do Hell. Vyřiď to i ostatním. On je někdo, s kým si není radno zahrávat," nařídil mu Satan. Louise to hodně zmátlo, ale nadával to na sobě znát. Nadále zůstával v útočné pozici, připraven se kdykoli vrhnout na jakéhokoli démona.

„Custosi, hlavně se teď musíš uklidnit. Jinak ti bude ještě hůře," oznamoval mu Bůh. Anděl mu dával za pravdu, ale ani tak se nevzdával své pozice. Jsou to přeci jen stoupenci Hell. Jsou zákeřní, mohou zaútočit, i kdyby k nim byl zády. Nechtěl nic podcenit.

„Ale, pane,..." začal démon, ale Satan jej máchnutím ruky poslal k zemi. Modrooký to pozoroval, nohy pomalu nezvládaly váhu jeho těla. Cítil, že se každou chvílí zhroutí zpět na zem, ale říkal si, že to musí ustát, i když si myslí, že každou chvílí se seznámí s temnotou.

„Něco jsem řekl," zahřměl Satan, že se samotný démon lekl.  Do chvíle se v chrámu nacházel pouze Louis, Bůh a Satan. Postupně odcházeli i další démoni, načež se mrtvá těla andělů a démonů pozvedla, přičemž se změnila v prach.

„Není to náhodou ten anděl, kterého si vyhnal, Bože?" zeptal se řečnickou otázkou Satan s úšklebkem. Bůh se na něj otočil, načež mu věnoval vražedný pohled. Se zavrčením na něj poslal vlnu své energie, ale tu Satan, se stálým úšklebkem, odrazil.

„V té době jsem netušil, že by to mohl být on," zamručel Bůh. Modrooký anděl se na ně zmateně díval, ale hned na to se sesunul zpět na kolena a v dlani mu přistálo dalších pár peříček s okvětními lístky.

„Je zajímavé, že když si ho vyhnal a můj démon jej zbavil křídel, že na Zemi nevypukl chaos," divil se Satan. Bůh mu pouze přitakal, že se taktéž diví, ale anděl pořád nechápal. Oba dva se na něj dívali, načež jej pohledem zkoumali.

„Ovšem si myslím, že až tohle to v něm vyvolalo," zamumlal přemýšlivě Bůh. Louis to vzdal a sedl si do sutin. Díval se na ty dva, jak se spolu baví jako staří známí, kteří mezi sebou nikdy neměli rozepře.

„Může mi, prosím, aspoň jeden z vás říct, co se to stalo?" ozval se Louis. Jak Bůh, tak i Satan přešel za něj. Bůh natáhl pravou paži a Satan levou. V jejich dlaních zajiskřilo, načež se před Louisem objevilo něco, co bylo hodně podobné hologramu.

„Určitě víš, že nejsme jediné bohové. Ve světě je mnoho mytologií, ale teď se budeme věnovat řecké. Zeus, Poseidon a Hádes jsou potomci titánů Kronose a Rheie. Ještě před tím, než je Kronos snědl, Héra podvedla svého muže Dia s Hádesem. Ovšem netušila, že bude těhotná. A tak vzniklo dítě, které mělo být nástupcem podsvětí, ale i následně zabrat místo po Diovi v Olympu. Avšak, když jej Héra porodila, svěřila ho lidem. A jelikož jeden z rodičů byl z Olympu, měl v sobě více dobra a zlo potlačil. Z nějakého důvodu se jeho duše dokázala převtělit. A jak se zdá, jednou se převtělil do tebe, když ses narodil," vysvětloval mu Bůh. Louis několikrát za sebou zamrkal, aby to dokázal pochopit.

„A jak se zdá, vše se objevilo až teď, když si chtěl ochránit Heaven. Proto to světlo," dovysvětlil to Satan. „Hologram" před Louisem zmizel, přičemž nadále zůstával hledět do blba. Nedokázal to pobrat. Ani tomu pořádně nerozuměl.

„Když jsem údajně potomek řeckých bohů, proč jsem tedy andělem, alias křesťanství?" ptal se nechápavě, stále koukajíc někam pryč. Satan s Bohem se na sebe podívali, hledali odpověď v tom druhém. Nakonec Satan pouze pokrčil rameny.

„To nikdo z nás nemá tušení," opáčil mu Bůh. Louis si povzdechl, načež si rukou promnul šíji. Sem tam vykašlal pírko nebo okvětní lístek, ale už mu bylo lépe. Ovšem něco takového se nedalo říct o jeho psychickém stavu.

„Přestávám tohle všechno chápat," zamručel modrooký brunet. Myšlenky se mu v hlavě vířily, že se z nich stal mohutný vír, jenž jej táhl do samotného prostředku. Netušil, které myšlence by se měl věnovat dříve, co pro něj bylo nejdůležitější.

„A jak jste to mysleli s tím chaosem?" optal se na další otázku, která jej nejvíce zajímala. Seděl před těma dvěma, přičemž si přál, aby se něco takového nezjistilo a on mohl nadále spokojeně žít život anděla. Teď se akorát cítil zmaten.

„Jsi syn Hádese a Héry. Máš v sobě oba světy. Kdyby tvá duše zanikla, vznikl by chaos. A to, že by jeden z nás druhého porazil, by tomu pouze přispělo," odvětil mu Bůh. Podíval se na Satana, jenž se jen tiše, bodle zasmál a dal ruce nahoru, že se vzdává.

„Stejně to nechápu. Tohle celé je ujeté," mručel Louis. S obtížemi se postavil na své vratké nohy, načež si myslel, že znovu spadne. Pokroutil hlavou, což se mu objevilo pár černých mžitek před očima. Chtěl z Heaven vypadnout a už se tam nikdy nevrátit.

„Mám taky docela pocit, že si vymýšlíte. Nic proti, ale sami musíte uznat, že je tohle celkem blbost, aby byl anděl potomkem řeckých bohů." Roztáhl svá křídla, aby si je mohl načechrat. Pořád moc nechápal, že je něco takového možné. Opravdu si myslel, že je tohle jen vymyšlený příběh a skutečnost mu tají.

Ani se jich neptal a ocitl se v nemocnici, kde byl Harry. Všiml si, že spal, tak se pouze zviditelnil, sedl si na židli, chytl jeho ruku do své a nechal myšlenky, aby mu nadále pluly hlavou a tiše utichávaly.