My fallen angel [Larry] ✔

No. 4: He died at eighteen

Do jeho nosu se opět dostávala ta nádherná vůně všech těch dobrůtek, které zelenooký zrovna pekl. Cítil vůni vanilky, do nichž se vmísila vůně skořice a jablíček. Sbíhaly se mu sliny v ústech, protože ta vůně byla tak moc úžasná a mátla smysly, že člověk nedokázal myslet na nic jiného než na ty dobrůtky.

Zhluboka nasál voňavý vzduch, když právě Harry z trouby vytahoval skořicové šneky. Nejraději by si jeden vzal, udělal si kávu a vychutnával si tu pochoutku. Taky měl co dělat, aby udržel všechny sliny v puse. Kombinace té vůně a lehce zpoceného Harryho byla pro Louise vražedná kombinace. 

„Harolde, jdeš dneska se mnou na hřbitov?" zeptal se snědý muž okamžitě, co jen vstoupil do místnosti. Jmenovaný si hřbetem ruky setřel mírně orosené čelo a podíval se do tmavě hnědých očí, které ho pozorně pozorovaly s jistou dávku smutku.

„Měl jsem nejprve v plánu zajít za Kate, abychom mohli jít spolu. Přeci jen, byla to jeho žena," povzdechl si. Utřel si ruce do utěrky a nadále se díval na svého dobrého kamaráda. Modrooký andílek pozoroval pohyby jednotlivých mužů. Jejich držení těla, jejich mimiku, která byla tak moc smutná a bolesti nesoucí, že to Louisovi trhalo srdíčko.

„To je docela dobrý nápad," přitakal Zayn. Přešel k ostrůvku, kde byl právě položen plech se sladkými šneky, načež si jeden vzal. Do Louisových uší se dostal zvonivý smích, když se snědý muž zasmál, jelikož reagoval na pohled zelenookého, jenž jej aktuálně vraždil pohledem.

„Ti šneci jsou na prodej. Ne, abys je žral," zamručel nevrle a věnoval svému kamarádovi pohlavek. Ten se jen zakřenil, načež se s chutí opět zakousl do onoho sladkého pečiva. Tímto gestem si vysloužil od Harryho jen protočení očí.

„Ty jsi neskutečný," zasmál se nakonec. Louis ty dva pozoroval, jak se spolu smějí jako malé děti. Spolu byli šťastní, plní pozitivní energie. Chtěl, aby takhle svého opatrovníka viděl celé dny. Jako toho usměvavého, jenž nemá starosti a jeho mysl je volná jako on, když lítá v oblacích.

After work, in front of the family house

Zpovzdálí sledoval dva muže, jak stojí před menším rodinným domem. Ten snědý stál za vyšším, který zrovna klepal na dveře, načež odstoupil od nich o dva kroky dozadu. Do pár sekund se ve dveřích objevila blondýnka drobnějšího vzrůstu. Na tváři měla nevýrazný make-up, oči měly barvy stříbra s menším odleskem barvy blesku, její oděv byl přizpůsoben do černé, vlasy upravené do drdolu, na prsteníčku se vyjímal snubní prsten.

„Ahoj, Kate," pozdravil ji Harry jako první. Drobnou blondýnku si přitáhl do přátelského objetí, které mu s jemným úsměvem oplatila. Nakonec ji pozdravil i druhý muž, jenž udělal to stejné, co Harry. Všichni měli skleslejší náladu, ale nebylo divu, když byli zrovna na cestě na hřbitov.

„Kde je Oleg?" zeptal se Zayn, když už všichni nasedli do stříbrného vozu značky Wolkswagen Passat GTE, jenž vlastnil Harry. Ze zadních sedaček se naklonil dopředu, aby ho lépe slyšeli. Dlaně si položil na hrany sedaček, aby se nepřevrátil dopředu.

Louis seděl na střeše auta, nechával vánek, aby mu narážel do těla. Vlasy měl díky tomu jako vrabčí hnízdo, ale to mu ani tak nevadilo. Byl na to již zvyklý. Křídla hladil, pokožku líbal. Takový pocit miloval. Dodávalo mu to onen pocit svobody, volnosti.

„Je u mé matky. Nechci ho tahat na hřbitov, aby viděl, že tam leží jeho otec," povzdechla si. Upravila si vlasy v drdolu, načež si oba všimli, jak se jí klepe hlas i ruce. Taky šlo vidět, jak moc skelné oči má. Neměla daleko od pláče. Ovšem, kdo by se jí divil?