My fallen angel [Larry] ✔

No. 43: Our first time

Dny plynuly, až z nich vznikly týdny, ze kterých vznikly měsíce. Vše se vracelo do normálu, Harry chodil na prohlídky, bral léky, chodil do práce. Louis rozděloval svůj čas mezi Harrym a jeho matkou. Nejraději by byl, kdyby ji Harry poznal, ale nechtěl riskovat její postavení v Heaven.

Právě teď byla sobota večer, kdy se pár díval na nějaký seriál, od kterého neznal ani jméno. Oba dva seděli na pohovce, přičemž Louis seděl zády k Harrymu, kterému se tiskl na hruď a Harryho paže měl kolem pasu. Hlavou se taktéž opíral o jeho rameno a sem tam se zasmál, když byla v seriálu vtipná scéna.

Spokojeně přivřel oči, když na svém krku ucítil Harryho rty. Ty dva nadýchané, jemné polštářky, které se právě tiskly k jeho citlivé kůži a zanechávaly za sebou elektrizující vibrace, které mu projížděly páteří. Více naklonil hlavu, aby mu zlepšil přístup, načež jej nechával, aby se mu staral o krk.

„Nhn," vydechl, když se mu Harry přisál na krk jako vysavač, odhodlán, že mu udělá značku. Ucítil, jak jeho přítel zesílil stisk paží na jeho pasu. Dech se mu zrychloval, trhal. Srdce v jeho hrudním koši šílelo, až se bál, že prorazí plící a žebry.

„Co to, uh," vzdechl v polovině věty, když Harry zajel rukou pod triko, aby začal hladit jeho ploché bříško. Značku, kterou mu vytvořil, olízl, načež se přesunul o kousek níž, aby mu vytvořil další. Louis si užíval takovou péči.

„Hazza," vypadlo mu z úst, když jmenovaný dojel dlaní k jeho levé bradavce, kterou začal mnou mezi prsty. Modrooký se začal třást z intenzivních doteků jeho přítele. Pokožka mu hořela, ale zároveň štípala chladem, jak ho každý dotek mrazil. Cítil, jak jeho mozek se srdcem z toho začínají šílet.

„Mám přestat? Celý se klepeš," zamumlal mu ustaraně do krku. Poslouchal hlasitý a zběsilý dech svého modrookého anděla. Stáhl ruku z jeho hrudníku, aby ji přesunul na bok. Obával se, že se Louis třese kvůli strachu, že plánuje něco, co sám anděl nechce.

„Ne," zadrhl se, zhluboka se nadechl, „nepřestávej." Harry se zamračil nad tím, jak tichý, odevzdaný ten hlas byl. Když neustále cítil, jak se Louisovo tělo třese, chtěl přestat, ale když uviděl, jak se Louisova ruka pohnula do jeho klína a následně na to zasténal, už nepotřeboval nic vysvětlovat a tušil, co se Louisovi odehrává v hlavě.

Opatrně si svého andílka přetočil tak, aby mu byl čelem. Natáhl se, aby vypnul televizi, chytil modrookého pod hýžděmi a vstal, aby je přenesl do ložnice. Nižší se snažil uklidnit svou mysl, aby neutíkala k takovým hříšným věcem, které ho nutili k tomu, aby mu kalhoty byly těsnější. Taktéž se snažil uklidnit dech se srdcem, protože se cítil, že s takovou omdlí.

Harry se posadil na postel, Louis stále seděl na jeho stehnech. Ovšem mu chtěl být blíže, tak se posunul na jeho rozkrok, což oba dva tiše zasténali. Modrooký anděl měl stále strach, něco mu napovídalo, ať ještě počká, ale když se podíval do zelených duhovek, které ho pozorovaly s láskou, něhou a s jistými obavami, všechen strach a nejistota zmizela.

„Jsi si tím jistý, andílku? Nemusíme nikam spěchat. Počkám si na tebe tak dlouho, jak bude potřeba, jelikož mi nejde pouze o tohle," zašeptal do ticha pokoje. Louis se na něj zamilovaně usmál, sehnul se a jemně ho políbil na rty. Dlaně umístil na jeho líčka, čela opřel o sebe a odevzdaně mu hleděl do očí.

„Jsem si jistý, lásko. Vím, že ty mi nijak neublížíš, že mě do ničeho nebudeš nutit. Taky vím, že i kdyby tě to mělo zabít, tak přestaneš, když se budu cítit nepříjemně," opáčil mu taky šeptem. Harry umístil dlaň na Louisovu šíji, aby si jej stáhl do něžného, city propleteného polibku. Avšak se z jednoho polibku stalo několik, až si nakonec jazykem prozkoumávali ústa a tiše si vzdychali do úst.

Louis objal Harryho kolem krku, hrudníkem se přilepil na ten jeho, že molekuly vzduchu měly obrovský problém se tou miniaturní škvírkou dostat. Harryho dlaně se přesunuly na lopatky menšího z páru, načež se pomalu začal sunout po zádech dolů. Když se setkal s lemem Louisova trika, vjel pod něj, načež se dlaněmi posunoval zase nahoru a tím mu ho vyhrnoval.

Když se dostal k ramenům, přerušil jejich líbání, aby mu ho přetáhl přes hlavu, což se i Louis musel odtáhnout od Harryho. Louisova líčka nabrala červené barvy. Měl nutkání se pažemi zakrýt, ale předběhl ho Harry, jenž na jeho hrudník položil dlaně.

„Jsi nádherný," vydechl okouzleně. Naklonil se blíže k jeho hrudi, dlaně přesunul na jeho bedra, načež jeho hruď začal líbat. Pokožku rozmazloval svými rty, slízával pot jazykem a ochutnával nevinnost Louisovy pokožky. Sám anděl se opět začal třásl nad tím, jak intenzivní to pro něj bylo.

„Ty jsi opravdu andělsky nádherný. Už chápu, proč se to o andělech říká, že jsou překrásní," říkal mu do hrudě, od které zvedl pohled, aby se podíval do Louisovy tváře. Harryho tváře nabraly červené barvy jako rudé růže, když sledoval pootevřené rty, přivřené oči, od kterých se chvěla víčka, červenější tváře a slastí nakrčené obočí. Když pohledem sklouzl trochu níž, úsměv se mu objevil na rtech, jelikož ty flíčky mu dokazovaly, že je andílek jeho a nehodlá se o něj dělit.

Opět se k němu naklonil, aby se začal starat o jeho klíční kosti s trapézovým svalem. Do uší se mu dostalo, jak se Louis trhaně nadechl, načež z úst vypustil tiché zasténaní. Miloval, jak nižší reagoval na jeho doteky, díky kterým se nadále třásl. 

Když se odtáhl od jeho klíční kosti, kde vytvořil další značku, sundal ze sebe Louisovy paže, které jej objímaly kolem krku, aby si stáhl triko z těla. Louis otevřel oči, aby se podíval, co se děje, a to zčervenal celý jeho obličej. Harryho svalstvo na vrchní polovině těla se napínalo, jak si sundával triko. 

Louis umístil ruce na jeho prsní svalstvo, což tiše zasténal někde v hrdle. Všiml si, jak se Harry otřásl, načež se sám pro sebe usmál. Z celých dlaní přešel na nehty, kterými sjel po Harryho hrudi až k jeho podbřišku, přičemž mu na těle zanechal jemně červené škrábance. Nedokázal se toho pohledu nabažit.

Ovšem nemohl nadále zkoumat Harryho vrchní část těla, jelikož byl zaměstnán vyděšeným vypísknutím, když Harry prohodil jejich polohu. Louis ležel na zádech pod Harrym, který se uvelebil mezi jeho stehny, jedna dlaň na jeho bradě, druhou se zapíral vedle jeho hlavy.

 „Kdyby se ti cokoli nelíbilo, či by si nakonec zjistil, že ještě nejsi připravený, řekni mi to, ano?" zeptal se ho pro ujištění. Počkal, až mu Louis odpoví, což se dočkal kývnutí s úsměvem. Sklonil se k němu, aby opět spojil jejich rty dohromady.

Jejich těla se nechala pohltit plameny vášně, jedem touhy, ale aby vše bylo tak, jak má, tak se taktéž objevila láska s něhou. Louis prožil to, co si myslel, že nikdy nezažije. Jeho tělo hořelo a mrzlo pod Harryho doteky. Ústa zpívala písně vášně a chtíče. Srdce umíralo pod tíhou obrovské lásky, kterou mu Harry během milostného aktu vyznával a dokazoval.

Jejich akt nebyl hrubý, citově prázdný. Jejich akt byl naplněn nehynoucí láskou a nezkrotnou vášní, která nutila Louise, aby se prohýbal v zádech, aby jeho oči plakaly z intenzity. Oba cítili, že ten druhý to neděla proto, že potřebuje uvolnit, ale že to dělali proto, že se milovali.