My fallen angel [Larry] ✔

No. 40: I do not want it

„Tak tě zase vítám zpět v pekárně, Louisi," přivítal jej se širokým úsměvem Zayn, jenž ho šel ještě obejmout. Modrooký zůstal jen strnule stát, paže ohnuté v loktech. Pohledem střelil ke svému příteli, který se na ty dva díval. Všiml si, že má na rtech úsměv, ale zároveň mu na krku vystupuje krkavice.

„Nechci ti nic říkat, Zayne, ale dle mého bys mě měl pustit. Pokud chceš tedy žít a nemít hrob vedle mě," říkal mu s pohledem do zelených očí. Jejich vlastník jimi protočil, načež si zívl. Louis se ho v noci ptal, zda nastupuje zase do práce, a když mu odpověděl kladně, chtěl odejít domů, ale Harry mu to nedovolil.

„Harry byl vždy žárlivá ženská," opáčil mu, když se od nižšího bruneta odtáhl. Louis se chtěl začít smát, ale nemohl, jelikož viděl, jak Harry propaluje Zayna pohledem. Kdyby to bylo možné, kolem jeho těla by byl temný oblak z toho, co to řekl.

„Hey!" vykřikl náhle snědý muž. To už Louis nevydržel a začal se smát přes celou kuchyň. Bylo mu jedno, že na pravém líci má kousek syrového bílku se skořápkou. K Louisovému smíchu se přidal šokovaný křik Zayna, když zjistil, že Harry po něm opravdu hodil vajíčko.

„Za co to, ksakru, bylo!?" vykřikl. Z vlasů mu odkapávalo vajíčko, ale spíše to ignoroval. Louise už bolelo břicho ze smíchu, ale pořád měl před očima, jak se Zayn tvářil, když se mu vajíčko rozbilo o hlavu. Modrooký neměl daleko k tomu, aby z toho všeho smíchu nespadl na zem.

„Za to, jak si mi tady objímal přítele a to, co si potom řekl," zamručel na něj v odpovědi. Prsty si projel vlasy a začal přemýšlet nad tím, že by si do dlaně nabral mouku, kterou by smíchal s vajíčkem a nakonec by to zakončil mlékem. Připadalo mu to jako dobrý plán, ale netušil, jak by se k němu dostal, a jak by to mohl nabrat, aby si toho Zayn nevšiml.

„To mám zakázáno ho jen obejmout!? Ty jeden prašivý pse!" vynadal mu snědý muž. Založil si ruce na hrudi a naprosto ignoroval fakt, že mu vajíčko pošpinilo tričko, a že se za ním směje nižší brunetek. Zayn přemýšlel, jak by mu to oplatil, ale na nic nedokázal přijít.

„Chceš to schytat dalším vajíčkem? Pokud ano, pokračuj dál," oznámil mu se zlověstným úšklebkem. Zayn si pouze zanadával pod nos, načež nasupeně odešel z kuchyně. Zelenookému bylo zcela jedno, jak si tu hlavu chce umýt, když je v práci, jelikož Louise za kasu poslat nemůže a on sám taky nemůže, protože někdo musel péct.

„Škoda, že odešel. Měl jsem v plánu mu v těch vlasech udělat těsto," zamumlal si pro sebe, ale zároveň dostatečně hlasitě, aby to slyšel i Louis. Ten si setřel slzy z líc, což konečně zjistil, že na sobě měl bílek. 

„Ale no tak, Hazza. Přece toho moc neudělal," zavrněl Louis, když k němu šel. Objal vyššího kolem krku, který si položil dlaně na jeho boky. Dívali se sobě do očí a oběma bylo úplně jedno, že by měli péct, protože toho moc nemají.

„Někdy zapomínám, že se chová jako malé dítě," zamručel lhostejně a protočil očima. Nižší se rozhlédl po kuchyni, načež doufal, že nikdo nevejde. Ukázal svá křídla, ale se šokem a s nepokojem zjistil, že byla našedlá.

„Louisi?" upozornil na sebe Harry. Nebesky modré oči se z křídel stočily do těch zelených, načež si Harry všiml, že nebesa mají do pláče. Louisovy oči byly skleněné. Bylo mu strašně líto, že zase přichází o křídla. Miloval je. Tak nesmírně moc.

„Já nechci," zašeptal smutně Louis. Opět se podíval na svá křídla, což mu líčku skanula první perlička. Doufal, že tahle chvíle přijde později, ale jak si tak odmyslel, rada se již rozhodla, že nastal čas, aby se znovu stal padlým andělem. Taky doufal, že když je synem Boha, nepřijde o své místo.

„Neplakej, andílku. Všechno bude dobré," konejšil ho. Mírně se sehnul, pažemi objal jeho pas, což si ho natiskl na tělo. Bolelo ho, když sledoval, jak jeho přítel pláče. Taktéž jej bolelo pomyšlení, že s tím nemohl nic udělat, jelikož tahle pravidla šla zatím mimo něj.

„Raději přijdu o křídla než o tebe," zašeptal znovu. Složil křídla na zádech, přičemž je nechal zase zmizet, a podíval se do nebojácných lesů, když se od něj na malinký kousíček odtáhl. Harry stáhl jednu paži z Louisova pasu, aby mu mohl setřít cestičko po slze.

„Někdy mám až strach, čeho všeho by ses vzdal, pokud by to znamenalo, že budeš se mnou," vydechl vyšší. Taktéž se bál odpovědi, tudíž, když Louis se nadechoval k odpovědi, se k němu sehnul a polapil užší rty do těch svých.

Modré oči se šokem vytřeštily, ale do chvíle je spokojeně zavřel, aby si mohl užít tuhle nabídnutou chvíli. Jedna Harryho dlaň stále spočívala na jeho zarudlejším líčku, načež druhou paží jej objímal kolem boků. Louis nadále objímal Harryho kolem krku, ale jednou rukou mu nakonec vjel do vlasů, za které jemně zatahal.

Ignorovali celý svět, který se pro něj náhle stal nepotřebným. Jediné, co pro ně bylo důležité, vzácné a potřebné byli oni dva a jejich rty. Postupně jim mizela pevná zem pod nohama. Nižší opravdu cítil, jak se mu třesou kolena, že měl problém na nich stát.

Harry si toho všiml, takže se rozhodl, že si jej vezme do náruče. Přemístil dlaně zezadu na jeho stehna a mírným zmáčknutím mu dal najevo, až mu skočí na ruce. Louis neotálel a do chvíle byly jeho nohy omotány kolem Harryho pasu. 

Modrooký brunet pořádně nevěnoval pozornost tomu, co vyšší dělá. Věnoval se pouze jeho plnějším rtům, takže proto mu vylekaně vypískl do rtů, když ho starší posadil na linku. Sem tam od sebe oddělily rty, aby se mohli nadechnout, i když anděl vůbec kyslík nepotřeboval.

Ignorovali i to, když do kuchyně vešel jejich snědý kamarád. Ovšem ten se pouze uculil, vytáhl mobil a s tichoučkým chichotáním ty dvě hrdličky, jak je v hlavě nazval, vyfotil. Bez váhání to poslal Harrymu na mobil, který si toho nevšímal. 

Zayn si pod nos zamrmlal, že s takovou může pekárnu zavřít, ale nechtěl ty dva rušit. Byl nehorázně rád, když viděl, že je Harry konečně šťastný a někým milovaným. Byl nesmírně šťasten, že se jednoho dne Louis rozhodl Harrymu ukázal. A nebyl jediný, kdo za to byl rád.