Shoe polish /FRERARD/

Periodontitis

"Frankie..." znělo to spíš jako tlumený vzdech, který ho měl přesvědčit, aby pokračoval, než jako výzva k zanechání mého osahávání. Měl bych si rozmyslet, co vlastně chci.

"Hmm?" zavrněl do mých vlasů a já cítil, jak mi labužnicky obkružuje jedním prstem spodní okraj hrudního koše, aby mohl za chvíli ohmatat všechny mý mezižeberní prostory. Vyvolávalo to dost zvláštní pocity, který mi projely míchou, dolníma končetinama a zarezonovaly v palcích u nohou. Podobnej pocit, jako když na vás jde kyselo, jen malinko méně intenzivní.

Začal mě líbat tak dravě, že jsem mu ani v nejmenším nestíhal. Vnímal jsem jen jeho tělo, který se tisklo na to mý a zanechávalo na něm stopy, které brněly ještě pár vteřin poté, co dané části kůže nebyly v bezprostředním kontaktu. Dotýkali jsme se snad všude a nikde zároveň a já nasával jeho vůni, která mi motala hlavu a zabraňovala mozku vyhodnocovat věci racionálně. Vlastně jakkoliv je vyhodnocovat, jelikož se mi do krevního řečiště začal ve velkým dostávat oxytocin, který mi zastřel mozek jako burkiny průměrnou muslimku. 

Lehce jsem ho políbil na krk a on propletl naše dolní končetiny a začal se mi ploskou třít o holeň tak náruživě, že to vypadalo, že každou chvíli vykřeše oheň, když si nedá dostatečný pozor. Asi se moc díval na Kdo přežije, že umí vyrobit oheň i bez zápalek.

"Chci tě" zavzdychal mi do ucha a začal si hrát s lemem tepláků, který mi půjčil Bob na spaní. Byl jsem najednou zamraženej jako zeleninová směs na wok a nedokázal ze sebe vydat ani jednu, blbou hlásku. Vždycky jsem si říkal, proč ty ženský něco neudělají, když je chce nějakej variot znásilnit. V tu chvíli jsem to pochopil. A to mě ani nikdo neznásilňoval.

"Franku, Franku. Počkej, já..." odtrhnul jsem se od něj a především odstranil jeho ruku ze svého podbřišku. Zaprvé protože ho to svádělo k nekalostem a zadruhé, že se tam sahá maminkám v očekávání a z toho jsem neměl úplně tak dobrej pocit. 

Nechtěl jsem zbytečně trojčit, ale moje nevinnost prostě ještě není připravená na to, aby nás takto násilně odloučil. Vůbec jsem se na to nepřipravil. Připadal jsem si jako malý, hloupý děcko, který si myslí, že Sluníčko svítí, aby svítilo a hřálo jen pro jeho sobecké potěšení.

Bylo cítit, že je celý načatý. Jak veliké muka jsem mu musel touhle svojí strojenou svatostí navozovat? 

"Já...nechtěl jsem s tebou hned....nemělo to tak vyznít" bylo vidět, že je z toho taky celkem vyjevenej. Asi na mě hned nechtěl vybalit nabídku sexuálních služeb, ale když se vám odkrví mozek a prokrví jiný, také dosti podstatný orgán, tak postupujete od spodních příček Maslowovy pyramidy, ať chcete nebo ne.

Cítil jsem jeho hlavu na svým rameni.

"Víš..." nadechnul se dlouze, jako by ani nevěděl, co chce vlastně říct. "Šíleně mě přitahuješ. Úplně všechno na tobě. Je to fakt zvláštní...protože jsem nikdy...nikdy jsem to nezažil tak intenzivně..." mumlal. Nevěděl jsem moc, co mám říkat, tak jsem ho jenom dlouze políbil. Strašně jsem chtěl něco víc, ale zároveň jsem se šíleně bál. Navíc si nemyslím, že je ideální prožít svý poprvý na gauči kamaráda. Vlastně na žádným gauči.

"Možná musíme ještě chvíli počkat..." šeptnul Frankie a vtisknul mi něžnou pusu do vlasů. To je moc hodnej, že mě neprošpikuje jako prvotřídní svíčkovou, i když se budu cukat.

"Já...spíš si musím uvědomit, že tohle ke vztahu patří" začal jsem koktat a otočil se směrem, kde jsem tušil jeho obličej. "Samozřejmě každej ví, že to k tomu patří, ale když na to příjde...tak. Nebyl jsem vůbec připravenej. Úplně mě to...dostalo" vydechnu prudce a stisknu jeho paži, jako by ode mě chtěli Franka odtrhnout a už mi ho nikdy nevrátit.

"Gee...Gerarde. To nevadí..." šeptnul do tmy a opět můj krk lemoval svými rty.

"...zatím budu souložit prostě jenom s těmi ostatními kluky" zasmál se tiše a zabořil nos do peřiny, aby nás nemohl někdo osočit z toho, že tady děláme rámus.

"Aby tě husa kopla..." Zavrtím hlavou a šťouchnu ho pod žebra. Cítím, jak to ze mě opadá. Jako zuby při paradentóze.

"Ale víš co jsem slyšel? Že je prý strašně dobrý spát bez trička" podotknul po chvíli a obnažil se. Páni, chlapec asi zvolil jinou taktiku. Nabulíkuje mi, jak je dobrý se svlíknout...a pak mě překvapí ve spaní!

"Aha, a proč je to tak super tam psali taky? Třeba "Abyste nemuseli utrácet za pyžamo?" zašklebím se, ale nakonec svou vrchní část těla taky obnažím. Vrchní část mi nedělá problém a navíc - je tma, takže mé tukuskvoucí tělo stejně nemůže spatřit.

Škála mých nejlibovějších pocitů se zase o stupínek navýšila. Je tak krásný, když se tře kůže o kůži a jedno těla zahřívá to druhý. Je to jako hranolky se sladkokyselou, jen ještě víc uspokojující.

Připadalo mi, že jsem musel usnout vyčerpáním. Tak šíleně jsem se snažil absorbovat každou milisekundu té noci. Každý pór, kterým jsme se dotýkali. Nemyslím tu zeleninu, nýbrž prohlubeň v pokožce.

Probudil jsem se absolutně vyčerpaný. A taky absolutně šťastný, jelikož jsem hned po rozlepení očí mohl pohlédnout na malou, rozvrkočenou postavičku, která se choulí do klubíčka a vehementně mačká moji pravou paži. Byl naprosto čarokrásný. Nikdy jsem to nevnímal více, než právě v tento moment.

Chtěl jsem z něj okamžitě vytěžit všechny něžný podněty pro svý tělo, který by se vzápětí prohýbalo pod návalem nekontrolovatelný slasti.  Líbil se mi pohled na něj.

Probralo ho až jedno krásný, mokrý olíznutí. Ne, nebylo to olíznutí mé, nýbrž jedný zrzavý obyvatelky domu. Ne, ani Bobova máma to nebyla, nýbrž jedna z koček, která ve Frankovi viděla nejspíše objekt svého neutuchajícího zájmu.

Frank ji jednoduchým pohybem ruky odehnal, usmál se a bez jakéhokoliv varování mě zalehnul.

"Dobrý ráno" vydoloval za sebe, když potřetí zívnul a zabořil bradu do mého hrudníku. Fakt, že by mě to snad mohlo bolet ho zřejmě vůbec nezajímal.

"Zdrhneme? Než se probudí...bude mít jenom hloupé dotazy..." zavrní mi Frank u ucha a jedním ladným pohybem je na nohou, aby se moh začít soukat do svých obtáhlých kalhot.

"Proč máš díru mezi nohama?" zašklebím se a ukážu na Frankovy kalhoty v  rozkroku.

"Včera v noci jsi to mohl zjistit" zaštěbetal a kousnul se do spodního rtu, načež laškovně zavrtěl pánví. "Stejně půjdeme všichni do pekla...můj drahý". Jsem rád, že po ránu tak srší pozitivní náladou.

"Jasně. Hlavně někteří...ti se probudí v kotli vedle Mussoliniho" odbydu ho stroze a dál pozoruju, jak na sebe skládá jednotlivé části oděvu. 

Chci si ho dát do kapsy a odnést domů, abych se na něj moh dívat furt. Chci ho mít jako malou, laboratorní myšku, kapat mu do očí lásku a čekat, jestli mu rozežere oční bulvy stejně jako mně.

PS. Todle je ta nejromantičtější sračka, kterou jsem ze sebe snad kdy byla schopna vymáčknout. Hah, asi budu víc mačkat.

xoxoShe.