Prsten /Adommy/ ✔️

15. kapitola

Nové ráno bylo přivítáno typickou anglickou zamračenou oblohou. Když Adam otevřel oči a natočil hlavu k oknu, sám pro sebe si pomyslel, jestli bude další jeho den opět stejně zachmuřený, jako mraky, na které přes okno svého pokoje vidí. Tedy, trochu se mu to okno nezdálo, závěsy byly jiné, než jak si je pamatoval. Upřímně, nikdy svůj pokoj příliš nezkoumal, protože v něm vlastně ani netrávil moc času, ale tohle bylo opravdu divné. Vrátil hlavu zpátky a začal si prohlížet nebesa nad sebou. Ztuhl.

V mžiku byl perfektně probuzený a naprosto přesně věděl, že není ve svém pokoji, ovšem dřív, než se stihl zvednout, se kolem jeho hrudi obalila cizí paže. O něco hubenější než jeho. A velice příjemně hřejivá, ne-li horká, Adam měl totiž pocit, že v místech, kde se ho dotýká, by na sobě mohl usmažit volské oko. '

Měl hrozný strach otočit tvář na druhou část postele. A také ho šokovala jeho nahota. Vybavoval si, že usínal ve svém županu. A Tommy taky. Tak proč byli teď oba nazí?

„Tommy," zašeptal. Nic, muž vedle se sice pohnul, ale ještě víc směrem k němu, takže teď už se na něj mačkal kromě ruky i částí trupu.

Adam si olízl ret. Cítil na něm malinkatou ranku, co si ho předchozího večera prokousl. A pak ucítil ještě něco. Ale ne na obličeji. Ten pocit přicházel z dolních partií těla. Přibližně deset palců od Tommyho ruky. Ano, cítil své mužství. Cítil, jak se probouzí jeho moc. To jediné, na co se pokaždé mohl spolehnout a přitom by byl radši, kdyby to teď tak nebylo. Ne v okamžiku, kdy byl pro Tommyho úplně cizí muž.

Jak si to vysvětlí, pokud to zpozoruje?

Adam se posunul ke kraji postele. Hřejivá paže si ho přitáhla zpátky.

„Neodcházej," zabručel Tommy. Adam na něj akorát vytřeštil oči.

Tak byl vzhůru, nebo ne?

„Nemůžu tu zůstat," zašeptal a zkusil Tommyho ruku stáhnout z těla tak, že ji zvedl za zápěstí. Pokud nechtěl, aby se jeho problém ještě zvětšil, musel okamžitě pryč.

„Ne!" zavrtěl se Tommy nespokojeně a znovu připlácl svou paži na jeho hrudník. Poté otevřel oči a upřeně se na Adama zadíval. Prvotní pohled však netrval ani zlomek vteřiny. Vystřídal ho totiž vyděšený a plný hrůzy. V příštím momentu se Tommy krčil na druhé straně postele, u sloupku v čele a tiskl si ke krku okraj přikrývky.

„Omlouvám se. Asi se mi něco zdálo," drmolil rychle.

„To je v pořádku." Zavrtěl Adam hlavou, jenže Tommy si pořád vedl svou.

„Měl jsem zvláštní sen. Že nejsi jenom můj poručník, ale i... To přece není možné. Dva muži spolu... To přece..."

„Tommy, uklidni se," zvedl k němu Adam ruku. Bohužel se jí Tommy ještě víc lekl a také se dost zmateně zadíval na jeho odhalené tělo.

„Proč nemáš župan?!" vyjekl.

„Proč ho nemáš ty?" vrátil mu Adam pohotově. Ve skutečnosti jejich pláště ležely pod nimi v posteli. Prostě si je v noci vysvlekli, aniž by si to pamatovali. Adam to ve svém případě docela chápal. Pokud spal v posteli s Tommym, byl zásadně nahý. Možná, že nějaká podvědomá vzpomínka donutila Tommyho v noci svléknout plášť také. Bylo to logické.

„Koupali jsme se spolu, nazí. Teď ti vadí tohle?" kývl Adam bradou. Tommy zkrabatil obočí a pořádně kolem sebe obalil přikrývku.

„Vadí mi něco jiného," zaprskal. Když vstal, samozřejmě sebral peřinu i Adamovi, který se před ním najednou zjevil v celé své kráse. A se ztopořeným mužstvím. Tommy vyjekl a ustoupil ke dveřím. Adam na nic nečekal. Nesměl muže nechat odejít. Mohl by venku narazit na někoho z rodiny a prořeknout se, že nespal v pokoji sám. Sice každý v hradu věděl o jejich romantickém vztahu, ale v posledních dnech s tím nikdo nepočítal, když si Tommy nic nepamatoval.