Prsten /Adommy/ ✔️

31. kapitola

Tommy odstrčil Zeusovi čumák od svého obličeje a znovu se hrdelně zasmál. Dokázal by si s tím uslintaným psiskem hrát klidně celý den. Došlo mu, že se mu předtím nevěnoval. Přehlížel ho, protože si na něj prostě nevzpomínal. I tak si připadal hrozně. Vůči milovanému ohaři to nebylo fér.

„Promiň, Zeusi. Jsem ten nejhorší páníček na světě." Podrbal zvíře za oběma ušima. Dostal za to pohlazení jazykem po celé tváři. Hezky od brady po čelo.

Otřel si dlaní obličej, zatímco se smál. Mezitím k němu přispěchala pomocnice z kuchyně a přinesla mu džbánek s pivem na zahnání žízně a duchapřítomně i namočený hadr, aby si mohl od Zeusových slin očistit obličej a ruce. Tommy se na děvečku usmál. Konečně poznával i tváře svých sloužících. Velmi ho to potěšilo.

Napil se piva, které ho úžasně osvěžilo, otřel si obličej a dlaně a podal plátno zpět děvčeti. Poté se zadíval ke stáji. Před vraty stále ještě postával Zeus a Silver. Měl za to, že šel Adam koně ustájit, ale vrata byla zavřená.

Vyrazil napříč nádvořím ke koním, ty pak pohladil po krcích, protože se mu zdáli neklidní. Všiml si, že jsou vrata zavřená úplně a ještě zevnitř a postranní dveře byly pootevřené, takže Adam šel dovnitř určitě tudy. Už už měl našlápnuto, že se ke dveřím rozejde, když uslyšel zevnitř hlasy. Hned na to se vrata začala pomalu otevírat.

Adam kráčel mezi jejich křídly, rukama je tlačil před sebou, jako kdyby rozevíral svou náruč. Tommy by se do ní okamžitě rád schoval, ale za Adamem se ploužil štolba Martin s výrazem štvaného zvířete. Když ho Tommy uviděl, okamžitě na své přání zapomněl. Copak se uvnitř asi stalo?

„Pořádně je omyj a vytři do sucha. A dej jim nějakou laskominu," říkal Adam Martinovi. Tommy si se štolbou vyměnil slabý úsměv na pozdrav a kývnutí hlavou.

„Ano, pane." Zasalutoval Martin v pozoru. Adam se konečně podíval na Tommyho a usmál se.

„Chceš vidět Emu? Je v poslední kóji. Asi nemá smysl něco skrývat. Co jsme byli pryč, ti dva v sobě našli zalíbení." Adam se usmál, upřímně usmál, protože ho to víceméně těšilo a ukázal do vnitřku stáje. Martin už odváděl koně do jejich stání a Tommy na úplném konci zaznamenal nějaký pohyb.

„Jak to myslíš?" nechápal Adamova slova.

„Našel jsem je spolu v poněkud... důvěrné situaci." Při svých slovech Adam přistoupil k Tommymu blíž, rozhlédl se kolem a jistý si bezpečností svého budoucího úkonu, Tommyho pohladil po kříži a částečně po zadku. Cítil, jak se muž pod jeho dotekem zachvěl vzrušením.

„Ty z toho máš radost." Přivřel na něj Tommy podezíravě oči. „Máš z toho radost, protože jsi na Emu žárlil. Měl jsi strach, abych nedal přednost jí před tebou. Stačí, že tu bude moje manželka a teď Ema do toho..." Jestli chtěl Tommy říct ještě něco, nedostal šanci. Adam si ho prudce přivinul na tělo a políbil. A opravdu hluboce. Tommy jen lapal po dechu, když byl konečně propuštěn.

„Čím víc budeš mluvit, tím větší na tebe budu mít chuť. Když se tvoje rty rychle pohybují, jsou neuvěřitelně smyslné. Takže pro příště..."

„Dáváš mi do rukou hodně silné zbraně."

„Já to přece vím," ušklíbl se Adam. Tentokrát se po nádvoří rozhlédli oba dva, pak se na sebe podívali, usmáli jak dva spiklenci a znovu políbili.

„Měl bych jít Emu pozdravit." Tommy se velice nerad od Adama odtáhl. Věnoval mu poslední zamilovaný úsměv, než se otočil ke vchodu do stájí. Koně stáli už ve svých kójích a Martin zrovna Morfeovi stahoval ze hřbetu sedlo. Tommy si všiml, že se vedle něj krčí postava menšího vzrůstu. Musela to být Ema. Vstoupil do stáje a zamířil rovnou k ní.