Prsten /Adommy/ ✔️

29. kapitola

Tommy se Adamovi díval celou dobu do očí, zatímco ruka v dolních partiích usilovně pracovala. Občas si dali polibek, který byl víc a víc divoký, ovlivněný mírou vzrušení obou.

Poté Tommy konečně pronikl do Adamova těla a zůstal v něm, sleduje milencovy pocity, střídající se ve tváři. Už pár týdnů něco tak krásného neviděl.

Začal se pomalu hýbat. Hladil Adama po bocích a statných stehnech, která byla chvílemi tvrdá jak kámen. Cítil na svém penisu tlak Adamova stisku.

Měl rád, když se občas vystřídali. Měl rád Adama ještě víc za to, že mu to umožnil. Nepřipadal si díky tomu tak křehce a zranitelně.

„Je to úžasné, lásko. Přitlač!" zavzdychal Adam a natáhl ruce k Tommyho zadku. Jeho půlky se zatínaly v závislosti na tvrdých přírazech. Adam do nich zarýval konečky prstů, masíroval je a jemně do nich plácal, což Tommyho dokázalo ještě víc vyprovokovat. Zrychlil a přitvrdil, přesně jak si Adam přál.

Když dosáhl své vlastní únosné meze fyzické síly, zpomalil a vydýchával se. Přitom se na svého milence položil a nechal se obejmout.

„Miluji tě, Tommy," zašeptal Adam. Menší muž se pousmál do jeho kůže. Hrozně rád ta dvě slůvka poslouchal. Adam je říkal tak hezky, tak mile a přitom tvrdě a nepopiratelně.

„Já tebe taky," zavrněl. Musel to Adamovi oplatit. Byl rozhodnutý, říkat mu své vyznání kdykoliv, když si vzpomene, nebo bude ta správná chvíle. Nemohl dopustit, aby Adam jednoho dne došel k názoru, že to tak není. Zvlášť až se ožení s tou cizí ženou. Když si to představil obráceně, málem se mu zastavilo srdce. Nesnesl by, aby Adam patřil někomu jinému, i když jen formálně. Kdyby šlo jen o pergamen podepsaný knězem a králem, budiž, možná by to skousl, ale on bude muset s tou dívkou i spát. Aby ji přivedl do jiného stavu. Jestli se bude Adam zlobit, jestli se změní jeho nálady, pochopí to. Nedovolí, aby tahle záležitost mezi ně vstoupila.

Pomalu zvedl hlavu a zadíval se Adamovi do očí.

„Čekám, lásko." Usmál se a jeho milenec s ním. Adam si pak naslinil prsty a navedl je tam, kde byly přivítány s vřelým pohledem a povzdechem plným nedočkavosti a slasti. Později si pomohl i olejíčkem, stejně jako Tommy.

Jakmile si byl blondýn jistý, že je připravený, posadil se obkročmo na Adamův klín a navedl si jeho úd do těla.

I kdyby chtěl myslet na všechna příkoří, která za posledních několik týdnů zažil, v tomhle stavu a v této poloze nemohl. Tohle bylo to jediné, co ho dokázalo přenést na míle daleko od všech starostí a problémů. Moc dobře věděl, proč o to předtím Adama prosil.

Nechal své tělo, aby kleslo tak nízko, jak jen to jejich anatomie dovolila. A takhle nějakou chvíli zůstal. S pocitem plnosti a dokonalosti.

Málem by zapomněl, jak je Adam obdařený. Nebolelo to, jen důvěrně tlačilo. Tahle skutečnost mu vrátila i tu poslední vzpomínku související s jejich milováním. Bylo to tak silné, že se Tommymu dokonce zamotala hlava. Podíval se na Adama, lehce se zamračil a pohnul pánví. Oba muži naráz zasténali.

„Nebolí tě to?" zeptal se Adam starostlivě. Tommy zavrtěl hlavou a položil mu dlaně na prsa.

„Všechno si vybavuji, nemusíš mít strach." Pohladil ho ukazováčkem po bradavce. Adam se usmál a stiskl jeho boky. Pak se zvedl do sedu a objal menšího muže kolem pasu. Tommy se na jeho klíně začal konečně pohybovat.

Když třel svůj vzrušený úd o Adamovo břicho, zase měl pocit, že je v něm. Na jednu stranu tyhle chvíle opravdu miloval, protože byly ojedinělé, ale pokud se mohl, jako nyní, schovat v té velké náruči muže, který dokázal být stejně tvrdý jako milosrdný, věděl na sto procent, že je na správném místě. Na tom jediném místě, kam patří.