Prsten /Adommy/ ✔️

23. kapitola

Zatímco Adam ve svých dlaních držel Tommyho tvář zkroucenou zoufalstvím, přemýšlel nad vlastními pocity. Nad těmi, které ho donutily, vzdát se tak lákavé nabídky v podobě Tommyho těla. Všechny totiž do jednoho začaly blednout. Matně si vzpomínal, že hlavní důvod, proč odmítl, bylo vědomí, že ho Tommy nemiluje. Ale byla to vůbec pravda? Vždyť si jen nepamatoval cit ve svém srdci, ale pořád to byl tentýž člověk, který mu svou lásku po dobu čtyř let den co den dokazoval těmi nejpřesvědčivějšími způsoby. Tentýž muž, kterému stačily necelé dva týdny v jeho společnosti, aby se dostali do tohoto stádia. Do fáze, kdy se mu sám nabízel. Úplně stejně jako před čtyřmi roky.

„Tommy?" oslovil ho Adam tiše. Blondýn mu pohlédl do očí a přinutil se usmát. Byl to smutný úsměv. Ale víc smutnější byly právě Tommyho oči. Cítil se špatně za to, že si nic nepamatuje. Jistě si v duchu vyčítal, že všem svou ztrátou paměti způsobuje jen bolest a trápení.

„Řekni: ano..." pobídl ho Adam klidně, jist si, že druhý muž význam slov ihned pochopí. Blondýn se nerozmýšlel ani tak dlouho, co by propadly hrdlem přesýpacích hodin tři zrníčka písku. Nadšeně přikývl a objal Adama kolem krku.

„Ano," zahuhlal mu ještě do kůže. Poté ho Adam opatrně položil na záda a letmo políbil jeho rty.

„Tak dobře. Tímhle polibkem to začne a skončí, pokud řekneš, abych skončil. Je jedno, kdy to bude, ale hlavně se to neboj říct. Rozumíš mi?" ujišťoval se Adam.

„Rozumím," usmál se Tommy a Adam s ním. Sice jen mírně, ale Tommyho to očividně hodně potěšilo a možná i uvolnilo.

Adam si nad ním klekl a položil si dlaně na stehna. Potřeboval jen trochu času, aby se pokochal pohledem, ještě na oblečeného Tommyho, než mu svlékne noční košili a sobě též. I když už se nazí v posledních týdnech několikrát viděli, tohle bylo něco jiného. Bylo to o překonání posledních zábran.

Pomalu chytil dolní lem vlastní košile a vyhrnul látku vzhůru. Tommyho dychtivý pohled se mu ztratil z výhledu, když si přetahoval noční úbor přes hlavu, ale jakmile se na svého milence podíval znovu, stále ten výraz v jeho očích viděl. Nebyl to úplně pohled, který by si pamatoval, ale poznal v něm obrovskou snahu a touhu změnit příkoří, které je postihlo. Tommy prostě chtěl, aby to takhle nebylo. Aby jeho pocity byly jiné. Aby byly správné.

Když Adam odhodil nepotřebný kus plátna na zem, zaměřil se na druhý. Co měl stále na sobě Tommy. Pomalu ho vykasal až k pupíku, kde svého milence něžně políbil. Každé další odhalené místečko zasypal drobnými polibky, dokud muž neměl košili až u krku.

Adam si pohrál s bradavkami. Každou z nich polaskal jazykem a štípl ji zuby. Tommyho tělo se rozvlnilo přicházející rozkoší, což Adama samozřejmě nemohlo nechat chladným. Co nejrychleji přetáhl Tommymu košili přes hlavu a také ji odhodil na zem. Jen okamžik před tím, než si na něj lehl a roztáhl mu svými boky stehna.

Oba muži při kontaktu těl v intimních partiích povzdychli. Tommy natáhl krk a ohnal se po Adamových rtech. Jeho iniciativa byla bohatě odměněna divokým polibkem. Adam si jednu Tommyho nohu zvedl k bokům a pohladil ho po zadku. Byl připravený kdykoliv skončit, jak slíbil. Kdyby ho zastavil třeba i chvilku před orgasmem, bez řečí by to ukončil.

V tu chvíli ho ovšem napadlo, že to nebude tak jednoduché. Růžový olejíček totiž nechal na Bodiamu. Jedinou věc, která Tommyho mohla zbavit bolesti. Až se do něj bude pokoušet dostat bez ničeho, Tommy to určitě zarazí a pak ho zabije. Doktor Adama ujistil, že z fyzického hlediska je mladší muž v pořádku. Po znásilnění na jeho těle nezůstaly žádné šrámy ani oděrky. Byl dokonale zahojený i tam. To ale neznamenalo, že si ho Adam může znovu vzít bez pohodlí, na které byli oba zvyklí.