Prsten /Adommy/ ✔️

33. kapitola

„Adame, pusť ty lotry z hlavy, aspoň teď." Tommy kolem svého poručníka chodil pořád dokola. Jako vlk, co si vyhlédl svou oběť před sežráním a zahnal ji do kouta. Adam sice nebyl jeho oběť, ale třásl se podobně. Seděl na Tommyho posteli, ruce složené v klíně a hleděl do prázdna. Tommy se jenom modlil, aby dokázal svého poručníka včas zadržet, pokud by chtěl udělat něco nebezpečného. Do hlavy mu neviděl, ale věděl, že to tam je. Tak silná nenávist a zloba, že by si s ní král mohl nechat vydláždit nádvoří.

„Kruci! Ty máš uklidňovat mě a ne já tebe!" Tommy se zastavil na pravé straně postele a dal si ruce v bok. Adam se ani nepohnul, Zoe, jež seděla doposud jako myška u krbu, si tiše povzdechla.

„Slyšíte mě, Mylorde? Nejde tu o vás!" zvýšil hlas. Adam se po něm konečně otočil a přimhouřil oči.

„Právě proto," odvětil chladně.

„Co?" Tommy zdvihl obočí a klekl si na postel. Celou dobu se tomu bránil, protože byla Zoe v komnatě také a nechtěl ji teď posílat pryč, když měli mezi sebou takové tajemství. Zakazoval si, přiblížit se k Adamovi a nechat na něj působit vliv svého těla, což fungovalo vždycky. Teď už to musel udělat, nic jiného zabrat nemohlo. A jestli má být Zoe jeho manželka, měla bych se připravit, že je spolu občas někde nachytá v takové situaci.

„Zoe?" Otočil na ni obličej. „Nevadí, že vám tak říkám, Mylady? Budeme brzy manželé, takže..."

„Nevadí mi to," špitla dívka.

„Tak pojďte sem," poručil jí. Žena se postavila a poslušně došla k posteli, na kterou se posadila z druhé strany.

„Musíme si všichni tři promluvit," navrhl Tommy. „Ty víš, jaký mezi sebou máme vztah..." Zadíval se nejprve na Adama a pak na ni.

„Ano. Slyšela jsem toho hodně, zatímco jste byli pryč. Ale ne od poddaných. Mluvili o vás pan Neil a jeho paní. Byly to sice jen náznaky, ale brzy jsem to pochopila. A hlavně jsem už dva muže spolu viděla," vysvětlila.

„Opravdu?" podivil se. Vážně si myslel, že by mohli být s Adamem jediní? Ale ne. Kdyby si to myslel, nemohl by jejich vztah shledávat normálním. Spíš ho překvapila Zoina znalost. Neřekl by to do ní.

„Ano, můj pane. Vím, jak se muži milují," přikývla Zoe. Tommy se lehce pousmál.

„Pak víš, jak moc se mohou milovat i duševně. Je to stejná láska jako mezi mužem a ženou."

„Možná." Zoe pokrčila rameny.

„V tomhle případě, v případě nás dvou..." ukázal na sebe a na Adama, „... to tak je. Zamilovali jsme se do sebe na první pohled. Já si to připustil hned, Adam až po čase. Žijeme takhle spolu už čtyři roky..."

„A žili byste dál, kdybych vám do toho nevstoupila." Zamračila se Zoe. Tommy ji napodobil a naklonil se k ní blíž. Adam seděl v jejich středu a pozoroval je.

„Záleží na tobě, jak moc do toho chceš vstoupit," řekl tiše. „Vzít se musíme, měli bychom mít spolu dítě, ale lásku ti slíbit nemohu," zavrtěl hlavou.

„Možná, až se trochu poznáme, můj pane..." zkusila Zoe. Tommy zavrtěl mohutně hlavou.

„Ne, Zoe. To se nestane. Tohle všechno ti říkám proto, abys věděla, co tě na tomhle hradě čeká. Nikdo ti tu nezkřiví jediný vlásek a všichni se k tobě budou chovat mile a úslužně, jako ke své paní. Já a lord Lambert ti zajistíme pohodlí a bezpečí, které ti jako mé manželce náleží, ale romantiku nečekej. Je mi líto."

„A co když to na vás řeknu králi?!" vyjekla dívka a nasupeně se postavila, malé pěstičky zatnuté.

„Král o nás ví," zavrčel Adam. Tommy se po něm ohlédl. Díky bohu, aspoň nějaký náznak zájmu. Zoe byla ovšem v šoku.