39. kapitola

183 17 1
                                    

Tommy přimhouřil oči na malou Lilith, která se tiskla k trupu své matky. Už i tomu nebohému malému dítěti nejspíš docházelo, že se před něčím děsivým skrývají. V jejích představách to byl ale s největší pravděpodobností drak, či jiné nadpřirozené stvoření. Co by Tommy dal za boj s něčím takovým. Takový boj by určitě vyhrál. Proti lidské nenávisti nezmohl nic.

„Jak to mohlo zajít takhle daleko?" špitla Elizabeth.

„Jestli je to tak, jak si s Adamem a Annou myslíme, tak na to měl čtyři roky, El. Za tu dobu vymyslíš dost na to, aby se ti podařilo šokovat celý královský hrad, nejen Bodiam." Zvedl Tommy obočí.

„Já vím, ale i tak," zabručela Elizabeth. Lili v její náruči se pohnula.

„Mami?" vyžádala si matčinu pozornost.

„Ano, zlatíčko?" podívala se Elizabeth dolů.

„My se před něčím schováváme, že?" vyzvídalo dítě.

„Jen jsme tu víc v bezpečí, drobku. Hlavně se ničeho neboj. Za chvíli bude zase všechno v pořádku," uklidňovala Elizabeth dceru. Tommy je celou dobu pozoroval a poslouchal. Zůstal v komnatě jako jediný muž. Neil a Markus hlídali na hradbách, protože se Neil domníval, že odsud je do věže lepší přístup než zezdola.

Tommy byl ze společnosti samých žen trochu rozpačitý. Zvedl hlavu ke Katherine, která seděla u malého okýnka a dívala se ven. Odsud byl krásný výhled na kus vodního příkopu a les za hradem. Snadno ale odhadl, že si ho jeho macecha právě teď příliš neužívá.

„Doufám, že jsou všichni ostatní dobře schovaní, nebo že odešli s vesničany," povzdychl si Tommy.

„Také doufám," přitakala Katherine. Nepatrně se na sebe usmáli.

„A taky doufám, že jsou Adam a jeho rytíři v pořádku," řekl si spíš pro sebe. Netrvalo dlouho a lady Katherine k němu přistoupila a položila mu ruku na rameno.

„Jsou v pořádku, cítím to. I tvoje žena je v pořádku," prohlásila Katherine věštecky. Tommy se na ni vděčně podíval. Potřeboval nějakou naději.

„Co to Zoe ale popadlo, že utekla?" ozvala se Elizabeth. Tommy pokrčil rameny.

„Nevím, co se jí honí hlavou. Nemá to tu lehké, ale nevěřím, že by chtěla utéct od nás," odmítl. Pořád si tuhle alternativu nechtěl připustit.

„Možná ne a opravdu jsem si ji oblíbila, ale pokud se nám vrátí živá a zdravá, musíš ji potrestat, Tommy. Je to tvoje povinnost. Musí si uvědomit, že jsi její manžel." Elizabeth se zamračila a pohladila malou Lili po vláscích. Tohle všechno si Tommy moc dobře uvědomoval. Měl za svou ženu zodpovědnost a svým útěkem, ať už měl jakýkoliv důvod, podkopávala jeho autoritu. V první řadě ji ale Adam musí najít. Živou a zdravou, jak řekla Elizabeth. Pak teprve bude uvažovat o trestu. Vždyť ani nevěděl, jaké tresty se neposlušným manželkám dávají.

„Měl bych se jít podívat za Neilem a otcem nahoru." Tommy se postavil a otočil jednou dokola, aby si malou místnost znovu důkladně prohlédl. Věž sama o sobě působila dost bytelně a o jejích vnitřních prostorách se to dalo říct také. Neil měl opravdu dobrý nápad, když je zavedl sem. Na Tommyho byla ale prodleva od chvíle, kdy do věže vstoupili do současnosti příliš dlouhá. A s každou další započatou minutou se v něm probouzela čím dál větší nervozita. Měl pocit, že se v tom malém prostoru brzy udusí, proto musel na vzduch. A jediná cesta vedla na hradby.

Nechtěl nechávat ženy moc dlouho samotné, takže se rozhodl, že jen nakoukne ven, pozeptá se těch dvou, jestli něco viděli a zase se vrátí. Už teď se toho ale děsil. Nechtěl přivolávat neštěstí, ale kéž už by se něco stalo. Jen, aby mohl opustit tenhle stísněný pokoj.

Prsten /Adommy/ ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat