(Probíhají úpravy)
Arya Volturi, princezna upírů.
Když se s Cullenovými přestěhovala do Forks, nečekala, že tam najde někoho, do koho se zamiluje. A hlavně nečekala, že to bude člověk.
Podívejte se na příběh 3 000 starého upíra a na příběh obyčejn...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Jen chvilku."
Uběhlo pár dalších dnů a přišly Vánoce. Kdyby byla jiná doba, Arya by se těšila, ale s tím co přicházelo, to prostě nešlo.
V její hlavě byly pouze samé negativní myšlenky, kterých se nešlo zbavit. Nedokázala přemýšlet nad něčím jiným.
,,Mami?" Arya se otočila na Williama, který se na ni starostlivě podíval.
Už byli u Charlieho, aby mohli oslabit Vánoce, ale Arya potřebovala chvíli o samotě.
,,Ano, Wille?" Zeptala se. ,,Děje se něco?" Zeptal se přistoupil k ní blíž. ,,Jen nervozita. Nic, o co by jsi se musel starat." Usmála se i přes to, že neměla náladu.
,,Poslal by jsi sem prosím Leah?" Dodala a William přikývl, než odběhl.
Za chvíli přišla Leah, ale Will naštěstí nikde.
,,Co se děje?" Zeptala se Leah a lehce se zamračila. ,,Potřebuju, aby jsi zítra hlídala Williama. A pokud by přišlo na nejhorší a já bych řekla ať utečete i Renesmee a Jacob, uděláš to. Prosím." Poprosila Arya skoro až zoufale a zněla smutně.
,,Je to můj otisk a já udělám cokoliv, abych ho ochránila." Řekla Leah, z čehož Arya pochopila, že je to souhlas.
,,Děkuju." Řekla Arya. Chtělio se jí brečet, ale nemohla. Leah si toho všimla a udělala něco, co si myslela, že nikdy neudělá, objala upíra.
,,Tak jo, čas dárků. Pojďte." Zatleskal Charlie. ,,Sethe, dojíst." Dodal.
,,Pojď. Už na nás čekají." Řekla Leah a vedla Aryu do obývacího pokoje.
Arya, Lucas, Bella a Edward přistoupili k sobě a Bella předala Charliemu obálku.
,,To je pro tebe, akorát jsme to nestihli zabalit." Řekla Bella. Charlie si to převzal a posadil se do křesla.
,,Je to pěti denní výlet na Frasers. Pro tebe a Sue." Vysvětlil Lucas. ,,Odjezd je zítra." Dodala Arya.
,,To je od vás hezký. Děkuju, ale já zítra odjed nemůžu." Řekl Charlie opatrně. ,,Zařídila jsem ti záskok." Usmála se Sue. ,,Ty liško a marnotratníci." Řekl Charlie.
,,A poukaz se nedá vrátit." Dodala ještě Arya a ušklíbla se a Lucas si ji stáhl na klín. ,,Chcete se mě zbavit?" Zeptal se Charlie. ,,Ale funguje to." Dodal, když dlouho dobu nikdo nic neřekl.
,,Mami, tati, hele co mi dala Leah!" Řekl William šťastně a přiběhla ke svým rodičům.
Byl to kožený náramek s tlapou.
Arya byla celkem i překvapená. Nečekala zrovna náramek, ale věděla, že ho William nikdy nesundá.
,,To je krásný. Co kdyby jsi dal Leah ten dárem od tebe." Navrhla Arya a usmála se na Williama a on hned běžel pro dárek a šel ho dát Leah.
,,Dneska večer se chystá takový předbitevní oheň." Oznámila Arya Lucasovi. ,,To se hodí. Takové uvolnění před bitvou." Usmál.
,,Ale může to být naše poslední noc." Dodala smutně. ,,Nebuď tak pesimistická. Uvidíš, že vše dobře dopadne." ,,A možná taky ne."
,,Aryo. Slibuju, že vše bude v pořádku." ,,Neměl by jsi slibovat něco takového." Zakroutila hlavou.
Uběhlo pár dalších hodin, ve kterých rodina pokojně strávila Vánoce, ale potom se museli vrátit domů.
Skoro všichni upíři se sešli za domem Cullenových, kde se dalo pár klád do kruhy a doprostřed nanosil Jacob klacky.
Leah už se k nim nepřidala a Williamovi to bylo líto, ale nic s tím dělat nemohl.
Také tam stály dva stany. Jeden pro Williama a Aryu a druhý pro Renesmee a Bellu.
Arya ale zatím s Williamam seděla venku na kládách a vedle nich seděla Tia a Benjamine, který Williamovi ukazoval pár triků.
Jacob nakonec donesl poslední dřevo a podívali se na Benjamina, kterému se na prstě objevil plamínek a nakonec ještě čtyři na dalších prstech.
Usmál se a zapálil dříví.
,,Přesně tohle jsem myslel." Řekl Jacoba a posadil se na vedlejší kládu. ,,Trochu předbitevního ohně. K tomu historiky z válek." Dodal.
,,Williama, tohle už není pro tvé uši. Pojď, jde se spát." Řekla Arya, ale William protestoval.
,,Mami, můžeme zůstat? Prosím. Chci si to poslechnout." Prosil a Arya mu prostě nemohla říct ne.
,,Jen chvilku. Potom už jdeme spát." Řekla nakonec a William se zaradoval.
,,Nebo postávat kolem jako hloupý sochy." Dodal Jacob, když se společně s Aryou, Lucasem, Williamam, Benjaminem a Tiou podíval na ostatní upíry, kteří stáli bokem.
,,Jmenuj jakoukoliv bitvu, byl jsem v ní." Řekl Garrett, když se jako první přidal. ,,Little Big Horn." Navrhl Jacob. ,,Byl jsem takhle od kousnutí Castera, ale indiáni ho dostali dříve." Vychloubal se Garrett. ,,Prosimtě." Posmívala se Arya.
,,Zkus třeba Olegův útok na Cařihrad." Řekla Kate, která se posadila Garrettovi na klín. ,,Vítězství nebylo jen jeho." Dodala.
,,A nezapomeňte na jedenáctiletou válku." Řek Liam, nomád z Irska. ,,Nikdo se neumí bouřit jako Irové." Dodal a přisedl si se svou ženou a dcerou.
,,Jedenáctiletou jsme prohráli." Přiznal Garrett. ,,Jo, ale byla to dobrá vzpoura." Řekl Liam.
,,Ale no tak, chlapci. Nikdo nezažil tolik, co já." Ušklíbla se Arya. ,,Hlavně události v Evropě. Rozhodně jich tam bylo víc, jak tady." Dodala.
,,Když jsme vládli my, všechno končilo u nás. Kořist, diplomati, prosebníci. Takovou jsme měli moc, ale nikdy jsme se neprohlašovali za svaté." Vyprávěl Vladimir.
,,Vždycky jsme narovinu přiznávali, co jsme zač." Pokračoval Stefan. ,,Celé časy jsme zůstávali v klidu. Nevšimli jsme si, že jsme začali stagnovat." ,,Možná nám Volturiovi pomohli, když vypálili naše hrady." ,,Čekáme už patnáct set dlouhých let, abychom jim to oplatili. Celou věčnost, jsme připraveni k boji." Dokončil Vladimit.
Arye bylo i líto, že jim vše tak vzali. Ale to nezáleželo na ní. Neměla tam žádné slovo.
,,Kdyby to bylo na mě, spousta věcí v upířím světě by se nestala. Nepřišli by jste o vše, Tanya a Kate by nepřišly o matku a spoustu dalších." Řekla Arya a všichni se na ni podívali.
,,Tolikrát jsem přemýšlela, že by bylo lepší, kdybych byla mrtvá. Každý upír starší 400 let ví, co jsem prováděla a nejsem na to hrdá. A nikdy nebudu. Byla jsem monstrum." Řekla Arya.
,,Ale teď už taková nejsi. Podívej se na sebe, kam jsi to dotáhla." Řekla Kate a Arya se na ni usmála.
,,Ти ніколи не був для нас монстром." [Nikdy jsi pro nás nebyla monstrum.] Řekl Alexander. ,,Дякую." [Děkuju] Řekla Arya.
,,Не кажи нікому, але ти мої найкращі друзі." [Nikomu to neříkejte, ale jste moji nejlepší kamarádi.] Dodala Arya. Všichni tři se zasmáli a Elizabeth a Alexander přikývli.
Zavládlo ticho, ale ne to trapné, ale příjemné.
Arya se rozhlédla okolo a spokojeně se usmála.
Byl to skvěle využitý den před bitvou. Někteří si připomněli nějaké vzpomínky a někteří poprvé slyšeli nějaké příběhy.
Arya si ten večer užila, protože to mohl být jejich poslední večer, který kdy prožijí.
Mohla to být jejich poslední chvíle, kdy strávili společně jako přátelé, rodina.
