Vampire princess (FF Twilight Saga)

XXXII.

,,Jsem ti vděčná za to, že jsi se připletl do mého života."

Zhoršovalo se to. Všechno se zhoršovalo a šlo z kopce. Nic se nezlepšovalo, právě naopak, bylo to stále horší a horší.

Každý měl nějakou práci. Nikdo neměl nějak moc velké volno. I když byli doma, pořád byli ve střehu.

Arya se nijak zvlášť nezapojovala. Jen pročítala legendy, protože mohla číst a dostat se z reality. I když to nebyli nejlepší knihy na čtení.

S ní to procházeli i Edward, Alice, Jasper a Carlisle, aby jich bylo víc.

Emmett stále nervózně čekal před oknem a kontroloval les za domem. V podstatě hlídal jejich dům akorát zevnitř.

A Lucas, Rosalie a Esme se starali o Belle.

Aby se Arya přiznala, mrzelo jí, že s ní Lucas nemluvil, ani se na ni nepodíval, ale věděla, že si za to může sama, že to pokazila.

To ona začala. Ne on.

Přála si, aby to nikdy neřekla, protože mohli být stále spolu jako před tou hádkou, kdy ani jeden neopustil toho druhého. Byli stále bok po boku.

Byla na sebe naštvaná. To ona to začala a Lucas měl plné právo jí říct to, co řekl. Zasloužila si to.

Napětí mezi všemi stoupalo a zhoršovalo se po další Bellyné prohlídce.

Věci se postupně dál zhoršovaly.

Už nepročítali legendy, hlídky nechali a třech vlcích, takže v podstatě nebylo co dělat.

Všichni byli v obývacím pokoji a ani jeden se nehnul. Byli jako sochy. Teda až na Jacoba a Bellu, která jeho společnost oceňovala čím dál tím víc.

,,Musíme přijít na to, jak do ní dostat potravu." Promluvila poprvé Esme, když se Belle udělalo znovu zle.

,,Kdybych tak ten plod viděla..." Začala Alice, ale Rosalie ji přerušila. ,,Miminko." ,,Třeba bych přišla na to, co chce."

,,Myslím, že máš pravdu." Řekl Edward, který si přečetl Jacobovi myšlenky. ,,Jacoba něco napadlo." Vysvětlil Edward, když se na něj všichni podívali.

,,To nebyl nápad. Jen jedovatá poznámka." Řekl Jacob. ,,Co tě napadlo?" Zeptal se Carlisle. ,,Že možná hledá někoho, do koho by se mohl zakousnout." Odpověděl Jacob.

,,Má žízeň." Došlo Belle. ,,Ten pocit znám." Řekl Emmett. ,,Zvířecí krev jí asi stačit nebude." Řekl Edward a podíval se na Carlislea.

,,Mám tu pro Bellu nějakou 0 negativní." Řekl Carlisle a někam odešel.

Arya nemohla. Nemohla tam být, když tam bude další krev. Kdyby lovila, tak možná, ale oni už týdny nelovili.

Vstala a začala rychle odcházet. A Alice, Jasper a Emmett byli hned za ní.

Arya se zavřela u sebe v pokoji a šla na balkon. Opřela se o zábradlí a pozorovala oblohu plnou zářících hvězda.

Arya si někdy přála, aby noční oblohu viděla pořádně, aby pořádně viděla, jak moc všechny ty hvězdy září.

Jenže v okolí, kde bylo všude světlo z měst, to moc vidět nešlo. Chtělo by to nějaké kilometry vzdálené místo.

Přála si to vidět společně s Lucasem, ale teď by se jí to nejspíše nesplnilo.

Arya slyšela, jak někdo vešel do pokoje, ale neotočila se. Měla představu, kdo to může být.

Lucas se opřel vedle Aryy a podíval se na oblohu stejně jako ona, ale ani jeden nic neřekl.

Nikdo nevěděl jak začít a oba dva cítili to napětí mezi nimi.

,,Aryo..." Začala Lucas. ,,Nic neříkej. Vím, co mi chceš říct. Ale dřív než něco řekneš... miluju tě Lucasi, ano, tak moc. A ani nevíš, jak moc mě to mrzí. Nechtěla jsem, aby to tak vyznělo. Jsem ráda, že jsi vstoupil do mého života. Ale byla jsem naštvaná a žárlila jsem." Přerušila ho Arya a otočila se, aby mohla odejít zpět do pokoje.

Jenže Lucas ji vzal za ruku a přitáhl si ji zpátky k sobě.

Stáli od sebe jen pár milimetrů a dívali si vzájemně do očí. Oboum dvoum oči sklouzly ke rtům toho druhého.

Lucas trochu zakroutil hlavou, než ji vášnivě políbil.

Arya si nebyla jistá, co si má myslet. To jí snad odpustil, nebo ji chtěl prostě po dlouhé době políbit, ale ještě jí to pořádně neodpustil? Přestal se na ni snad zlobit?

,,Už jsem to nemohl vydržet. Ty tři dny byli jako mučení. Já se na tebe nemůžu zlobit. Nemůžu." Řekl Lucas, když se od sebe po nějaké době lehce odtáhli.

,,Miluju tě." Dodal a ještě jí dal malý polibek na rty. ,,Jsem si jistá, že já tebe ví." Řekla Arya s úsměvem a Lucas se uchechtl. ,,To si nemyslím." Zakroutil hlavou, než si ji přitáhl blíž do objetí. Oba dva spokojeně zavřeli oči a Lucas si opřel bradu o její hlavu, zatímco Arya si opřela hlavu o jeho hruď a objala ho kolem trupu.

,,Na co vlastně žárlíš?" Zeptal se Lucas a společně si lehli na postel a Arya se opřela o jeho hruď. ,,Na Bellu. Na to, že je těhotná a bude mít dítě." Přiznala a smutně se na něj podívala.

,,Aha." To bylo jediné, co Lucas mohl říct. Opravdu nevěděl, co jí má v tu chvíli říct. Nebylo moc věcí.

Arya si povzdechla a podívala se jinam.

Lucas vzal Aryu lehce za bradu a znovu otočil její hlavu k sobě.

,,Aryo, kdykoliv si můžem nějaké adoptovat. Jen ale musíme počkat, až se tohle všechno vyřeší." Řekl jí a lehce stiskl její ruku a Arya trošku přikývla.

,,Jsem ti vděčná za to, že jsi se připletl do mého života." Řekla a usmála se na něj. ,,A já jsem rád, že jsi mě pustila k sobě." Oplatil a políbil ji.

,,Miluju tě." Řekla a malým úsměvem. ,,Miluju tě." Řekl a také se trochu usmál.