(Probíhají úpravy)
Arya Volturi, princezna upírů.
Když se s Cullenovými přestěhovala do Forks, nečekala, že tam najde někoho, do koho se zamiluje. A hlavně nečekala, že to bude člověk.
Podívejte se na příběh 3 000 starého upíra a na příběh obyčejn...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Miluju kořist, se kterou si můžu hrát."
Arya stála u okna a s nepřítomným výrazem koukala na les před sebou.
Tolik si včerejší den dávala za vinu.
Byla na sebe naštvaná a zklamána ze sebe. Vždyť málem zabila svou kamarádku a sestru svého přítele.
Sama se také divila, že zvládla utéct.
Když se s Edwardem potom vrátila domů, každý ji chtěl ujistit a uklidnit, že je to v pořádku, že to zvládla a nic se nestalo, ale nemluvila s nimi.
Zavřela se v pokoji a nikoho dovnitř nepouštěla.
Když byly dvě hodiny, Arya i Edward se vydali k domu Swanových, aby řekli dvojčatům, že odchází.
Arya čekala na Lucase v jeho pokoji a dívala se na všechny fotky, které společně vyfotili, také na obraz, který mu nakreslila.
,,Aryo." Řekl překvapeně Lucas, ale Arya se na něj neotočila.
,,No tak, Ann. Co se děje? Jde o včerejšek? Jestli jo..." Začal, ale Arya ho přerušila. ,,Odjíždíme." Řekla.
,,Cože? Nemůžete odjet." Nesouhlasil a záporně zakroutil hlavou. ,,Musíme. Bude to pro tebe i Bellu bezpečnější." Řekla a konečně se na něj podívala.
,,Nemůžeš odejít." Řekl a Arya v jeho očích viděla slzy. ,,Omlouvám se, Lucasi, ale beze mě ti bude líp. Je mi to líto. Miluju tě, sbohem." Řekla nakonec, rychle se otočila a upíří rychlostí běžela domů, kde se znovu zavřela.
Aryy se chtělo tak moc brečet, křičet, rozbíjet věci i okolo sebe.
Měla takový vztek a smutek.
,,Aryo." Někdo zaklepal na její dveře a Arya se rozhodla, že pro jednou otevře.
Otevřela a okamžitě objala Carlisle. ,,Klid, to bude v pořádku." Utěšoval ji. ,,Nemůžu. Já už nemůžu, Carlisle. Bolí to." Vzlykla a opřela si hlavu o jeho rameno, zatímco ji hladil po zádech.
,,Nemůžu. Omlouvám se." ,,Aryo, prosím nedělej to. Tohle nejsi ty. Víš, že toho budeš potom litovat." Snažil se ji přemluvit Carlisle.
Arya se odtáhla a zavřela oči.
Viděla ho. Tak jasně jako nikdy. Byl před ní. Přímo před ní byl její spínač.
,,Anneliese, ne!" Slyšela v pozadí, ale plně to ignorovala a natáhla ruku ke svému špinaví, který bez problémů přepla.
Otevřela oči a ušklíbla se na svého bratra a adoptivního otce.
,,Řekla bych, aby jste pozdravovali ostatní a řekli jim, že je mi to líto a budou mi chybět, ale popravdě řečeno bych lhala." Arya se ušklíbla a bez dalšího slova upíří rychlostí vyběhla z domu.
