Vampire princess (FF Twilight Saga)

Epilog

,,Ano, beru."

Arya byla nervózní.

Tolik se těšila na ten den, ale místo toho, aby byla natěšená, byla velmi nervózní.

Bála se, že se něco pokazí a vše bude v háji. Což nechtěla dopustit.

Dlouho čekala na ten den a nic ho nesmí zničit a nic se nesmí pokazit.

,,Aryo přestaň se hýbat." Řekla Alice už trošku naštvaně. Snažila se Arye udělat make-up, jenže nevydržela sedět na místě a pořád sebou vrtěla.

,,Promiň. To ta nervozita." Omluvila se Arya a snažila se zůstat klidná.

,,Jen dýchej." Poradila Alice a Arya zvedla obočí. ,,Alice, já nemůžu dýchat." Řekla. ,,Aha. Promiň. Tak buď hlavně v klidu." Poradila znovu Alice.

Arya musela protočit očima. Alice ji vůbec neuklidňovala. Naopak. Znervózňovala ji ještě víc.

,,Ťuk ťuk. Můžeme vstoupit?" Zeptala se Rosalie, která se společně s Bellou, Renesmee, Esme, Leah a Renee objevila ve dveřích.

,,Pojďte dál." Pobídla Arya.

,,Teď je řada na mně. Musím jí udělat vlasy." Řekla Rosalie, když popadla hřeben. Alice nechala dělat Rosalie svou práci a mezi tím šla pro šaty, závoj a boty.

,,Také nervózní?" Zeptala se Bella. ,,Ani nevíš jak." Odpověděla Arya a snažila se dál nehýbat.

,,Uvidíš, že nervozita za chvíli opadne. Hned jakmile dojdeš k oltáři, nepomyslíš na nic jiného, než Lucase." Řekla Bella a uklidnila Aryu víc, jak Alice.

Nakonec Rosalie Arys nedělala nic velkého. Pouze opravdu lehce navlnila a načesala na bok.

,,Teď už jen zbytek a bude to dokonalé." Řekla Alice a zvedla věrný pytel.

Arya se za pomoci dívek oblékla do krásných bílých šatů, které neměli ramínka a měly výstřih byl do srdce.

Vršek byl průhledný a jediné, co zakrývalo její hruď byly krajky ve tvaru růží a listů.

Sukně měla více vrstev a byla lehce nadýchaná. Ještě si obula bílé střevíčky.

Rosalie jí připevnila závoj, na hlavu položila korunku a Arya si ještě dala náušnice.

,,Tak?" Zeptala se Arya. ,,Vypadáš perfektně." Řekla Bella. ,,Jo. Jako princezna." Přidala se Renesmee a Arya se usmála. ,,Děkuju."

,,Nerad ruším, dámy, ale všichni už jsou na svých místech a čeká se jen na vás." Přerušil je Carlisle. ,,Hned."

,,To zvládneš, ano." Řekla Rosalie před tím, než všechny odešly.

,,Jsi v pořádku?" Zeptal se Carlisle, když už stáli na začátku uličky. ,,Jo. Jen nervózní. Bojím se, že to nezvládnu a něco se pokazí." Přiznala.

,,Jen klid. Všechno půjde perfektně. Holky to zařídily skvěle." Arya trochu přikývla.

Bylo jí jasné, že to všechno úžasné zařídily, ale stejně měla obavy, které zmizí až po tom, co si řeknou ano.

,,Můžeme?" Zeptal se Carlisle a Arya nejistě přikývla.

Carlisle jí nabídl rámě, které přijala a společně začali kráčet uličkou k oltáři.

Jakmile hosté zahlédli nevěstu, postavili se a čekali dokud nedojde na konec.

Na konci uličky předal Carlisle Aryu Lucasovi. Chytli se za ruce a oba dva se na sebe smáli.

Najednou všechen stres a nervozita opravdu zmizeli. Přidalo jí, jakoby tam byli úplně sami a nikdo jiný neexistoval.

„Vážení svatebčané a snoubenci!

Je pro mne potěšením přijmout manželský slib dvou mladých lidí, kteří v sobě před lety našli vzájemnou lásku a dnes chtějí svůj vztah rozvinout dále. Nyní a právě zde nastává okamžik, kdy oslavujete svůj sňatek. Léta, která jste spolu bok po boku strávili, jsou pro nás důkazem, že Vaše manželství bude stejně netradiční, aby přežilo nástrahy moderní doby, jako staromódní, aby mohlo ve Vašich srdcích trvat navždy.

Nepůjde v něm o to, mít někoho s kým můžete žít, ale někoho, bez něho žít nelze. V manželství Vás čekají stejně jako dosud chvíle radostí a strastí.

Jistě v tuto slavnostní chvíli, myslíte i na rodiče, kteří Vám dali život a zahrnovali Vás láskou. Pod jejich ochranou jste se narodili, vyrostli, dospěli a dnes jim odcházíte za vlastním cílem, za vlastním životem. Vaším jménem jim děkuji za veškerou péči, kterou Vám věnovali.

Nyní, Lucasi Swana, slibujete, že při své ženě budete stát v časech dobrých i zlých, v nemoci i ve zdraví, budete ji vždy ctít a budete ji věrný až do smrti?"

,,Slibuji."

,,Slečno Aryo Cullenová, slibujete, že při svém manželovi budete stát v časech dobrých i zlých, v emoci i ve zdraví, budete to ho vždy ctít a budete mu věrná až do smrtí?"

,,Slibuji."

,,A konečně. Lucasi Swane, berete si Aryu Cullenovou?" ,,Ano, beru." ,,A Aryo Cullenová, berete si Lucase Swana?" ,,Ano, beru."

Během toho, si oba vyměnili prstýnky a nepřestali se na sebe usmívat.

,,Pak tedy, Vás prohlašuji za muže a ženu. Prosím, můžete políbit nevěstu."

Lucas na nic nečekal, vzal ji za pas a vášnivě Aryu políbil. Arya nemohla jinak a do polibku se usmála, než mu dala ruce kolem krku.

Arya už nemohla být šťastnější.

Měla skvělé přátelé, rodinu, syna a teď už i manžela.

Všechno špatné bylo konečně pryč a oni mohli žít normální život. Teda tak normální, jak jen se dal.

Přece jen byli upíři a ti nemají moc normální život, oproti člověku.