(Probíhají úpravy)
Arya Volturi, princezna upírů.
Když se s Cullenovými přestěhovala do Forks, nečekala, že tam najde někoho, do koho se zamiluje. A hlavně nečekala, že to bude člověk.
Podívejte se na příběh 3 000 starého upíra a na příběh obyčejn...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Jo, ale stále se vždy cítím aspoň trochu trapně."
Arya vůbec nečekala, že se před jejich domem velmi brzy ráno objeví Lucas s tím, že ji chce někam vzít, ale stejně šla.
I když měla v hlavě spoustu jiných a dalších starostí. V poslední době se situace začala nějak zhoršovat a Cullenovi se to snažili vyřešit.
Arya to nikdy Lucasovi neřekla, aby si nedělal starosti. Ještě k tomu, když byl člověk.
Zatím.
Arya každý den odpočítával čas, který zbýval do proměny a čím blíže se to blížilo, tím více byla nervózní.
Také od té doby, co se dozvěděli o Victorii, se nepřestala objevovat a oni se ji snažili chytit, i když zatím marně.
,,Takže tobě táta zaracha nedal, ale Belle ano?" Zeptala se Arya, když s Lucasem seděla na kraji útesu a oba dva se dívali do vody. ,,Už to tak bude." Řekl Lucas.
,,Je to sice nespravedlivé, ale aspoň spolu můžeme strávit více času." Řekla Arya, lehla si a otočila se na břicho.
,,A ty jsi žádné omezení nedostala?" Zeptal se Lucas. ,,Ne, ne. Já jsem totiž velká holka a můžu si dělat co chci." Odpověděla a ušklíbla se.
,,Když jsi teda velká holka, proč se chováš jako malé dítě?" Žertoval a Arya do něj trochu strčila a zasmála se.
,,Co kdybych ti řekl, že chci, aby jsi si mě vzala?" Zeptal se Lucas a Arya se prudce posadila. ,,Cože?" Zeptala se úplně omámená a zmatená.
,,Slyšela jsi mě." Řekl a Arya se zamyslela. ,,Řekla bych, aby jsi mě o ruku požádal pořádně a se vším všudy." Řekla nakonec a Lucas se zasmál.
,,A co znamená to se vším všudy?" ,,No, nejdříve by to chtělo zajít si někam na rande, na nějaké velmi romantické místo. Potom by jsi mi vyznal lásku, já byla úplně zmatená, dokud by jsi si neklekl na jedno koleno a nepožádal mě o ruku. Také by to chtělo prstýnek." Vyjmenovává a potom se zasmála.
,,Dělám si srandu. Ani by to nemuselo být nic nóbl." Řekla po chvíli.
,,Myslíš, že by jsi dnes mohla zůstat u nás?" Zeptal se a stáhl si ji k sobě na klín. ,,Dalo by se to zařídit." Přikývla. ,,Proč? Chceš snad, abych přišla?" Zeptala se naoplátku.
,,Přesně tak, slečno Cullenová. Byla by to pro mě velká čest, strávit s vámi noc." Řekl a Arya se zasmála. ,,Romantiku." Řekla a slezla z něj.
,,Tak já jsem podle tebe romantik, jo." ,,Mhm." Přikývla a podívala se na něj.
,,Říkala, jsem ti někdy o nápadnících, které jsem měla ještě, když jsem byla člověk?" Zeptala se. ,,Ne. Byla jich snad spousta?" Zajímal se.
,,Skoro celá vesnice." Odpověděla a ušklíbla se. ,,Ale všechny jejich pokusy byly marné. S žádným jsem nikdy nikam nešla." Řekla.
,,S otcem jsme si z toho dělali srandu. Říkal, že pokud přibude další nápadník, budeme se muset odstěhovat. Neměl moc rád mé nápadníky.
Každý den u nás před domem stál aspoň jeden kluk s kyticí a s tím, že si přeje, abych s ním šla ven.
Ale každý pokus byl marný. Nikdy jsem k nikomu nic necítila." Vzpomínala Arya.
,,Vždy jsem čekala na toho pravého. Na toho, kdo by mě dokázal rozesmát, kdo by mě skutečně miloval.
Kdykoliv bych se na něj podívala, by se mi podlamovala kolena a mé srdce chtělo vyskočit z hrudi." Řekla a Lucas ji se zájmem poslouchal.
Arya si vždy tohle přála, ale když se stala upírem, věděla, že tyto sny a naděje jsou zničeny, že si nikdy nikoho nenajde.
Tedy do doby, dokud nepotkala Lucase.
,,Páni." Řekl Lucas. ,,Co?" ,,Nikdy jsem tě neslyšel takto mluvit." Řekl a Arya se lehce usmála.
,,Někdy přemýšlím nad tím, jaké by to bylo tě poznat, kdy jsi byla ještě člověk." Přiznal a Arya se znovu zasmála.
,,Je pravda, že jako člověk jsem byla dosti jiná." Řekla. ,,Ale, povídej. Jaká jsi byla." Pobídl ji.
,,Živá." Popsala jedním slovem.
,,Nebyla jsem tak uzavřená, starala jsem se spíše o jiné, než o sebe. Byla jsem tatínkova holčička.
Otec byl tehdy opravdu jiný. Staral se o mě. Šermovali jsme spolu, stříleli z luku, nebyla jsem úplně na ty holčičí věci.
Musel mě vychovávat úplně sám. Vše, mě naučil on. Chodit, mluvit, číst, psát, počítat.
Můj život byl bezstarostný. Žádná lítost, vina, bolest." Popisovala dál.
,,To je ještě větší páni." Řekl po chvíli ticha. ,,Je těžké si představit, že můj otec byl jiný, než je teď, že." Řekla a Lucas přikývl.
,,A co tvá máma. Nikdy jsi o ní pořádně nemluvila." Zajímal se dál a Arya si povzdechla.
,,Nevím. Otec vždy říkal, že to byla ta nejkrásnější a nejlaskavější žena, jakou kdy potkal. Občas jsem si také dávala za vinu, že zemřela, když mě porodila." Odpověděla smutně. ,,Teprve až Edward mě přesvědčil, že jsem za to nemohla." Dodala.
,,Měli by jsme jít, už se začíná stmívat." Řekla s obavami a vzpomněla si na Victorii, která se tam mohla objevit.
,,Dobře." Přikývl a oba dva vstali.
Arya nečekala na jeho svolení, popadla ho za ruku a upíří rychlostí běžela k jejich domu, kde stále stál starý náklaďák.
,,Ann. Příště mě aspoň upozorni." Stěžoval si a Arya se zasmála.
,,No, nasedat, madam." Řekl Lucas a otevřel jí dveře spolujezdce. ,,Děkuju, mladý pane." Poděkovala a nastoupila do auta.
Při cestě autem se neustále smáli a nemohli přestat. Oba dva si navzájem říkali srandovní historky, aby jim cesta rychleji uběhla.
Když konečně zastavili před domem a vystoupili, Lucas si Aryu přehodil přes rameno a šel s ní do domu.
,,No tak, Lucasi. Pusť mě prosím." Smála se Arya a lehce ho mlátila do zad. ,,Máte smůlu, slečno Cullenová." Smál se s ní, ale Arya se najednou zastavila.
,,Dobrý den, Charlie." Pozdravila, když si všimla Charlieho ve dveřích a s rukama skříženýma na hrudi. ,,Ahoj, tati." Pozdravil taky Lucas, ale Aryu nepouštěl.
,,Čekal jsem, že přijdete dokonce později." Řekl Charlie místo pozdravu.
,,No, nakonec jsme přišli dřív." Řekl Lucas a Charlie přikývl. ,,Dáte si něco k večeři? Bella před chvílí dovařila." Zeptal se Charlie.
,,Děkuju, Charlie, ale nemám hlad." Odpověděla slušně Arya. ,,Já zatím taky ne. Možná si dáme později." Řekl Lucas, než odnesl Aryu nahoru.
,,Opravdu jsi mě nemohl položit?" Zeptala se Arya, když jí položil na postel a uhodila ho do ruky.
Lucas se zasmál a skočil na postel vedle ní.
,,Vždyť víš, že už je na to zvyklí." Řekl Lucas. ,,Jo, ale stále se vždy cítím aspoň trochu trapně." Řekla Arya a lehla si.
Charlie možná Edwarda neměl rád, ale Arya mu nevadila, což bylo zvláštní, ale ani ona, ani Lucas si nestěžovali.
Arya byla ráda, že ji měl Charlie rád, jinak nevěděla, co by dělali.
