(Probíhají úpravy)
Arya Volturi, princezna upírů.
Když se s Cullenovými přestěhovala do Forks, nečekala, že tam najde někoho, do koho se zamiluje. A hlavně nečekala, že to bude člověk.
Podívejte se na příběh 3 000 starého upíra a na příběh obyčejn...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Tak takové to je? Ten zvláštní pocit, když se zamiluješ?"
Arya byla ráda, když jí Alice oznámila, že bude svítit slunce, a že zůstávají doma.
Mohla být celý den u sebe v pokoji a nikdo by jí neobtěžoval. Mohla přemýšlet jaký smysl má její život.
Jestli si vůbec zaslouží žít. Protože ona sama věděla, že za své činy ne.
Mohlo být tak pět hodiny, když seskočila z parapetu a šla dolů za svou rodinou. Posadila se ke klavíru a začala hrát.
,,Co se děje, Aryo?" Zeptal se Carlisle ustaraně. ,,Jsem monstrum, to se děje." Odpověděla, ale stále seděla otočená zády ke své adoptivní rodině.
,,Aryo…" ,,Ne. Vím, co chceš říct, ale můj názor na sebe nezměníte." Přerušila ho Arya.
,,Někdo ho změnit může." Řekla Alice a Arya věděla, o kom mluví. ,,Alice, to nedokáže nikdo." Odporovala stále Arya a nechala všechny, aby viděli její vzpomínky na doby, kdy zabíjela.
V jejich mysli se to mohlo zdát jako hodiny, ale ve skutečnosti to trvalo pouhých pět minut.
,,Aryo, nedělej to." Řekl Edward. ,,Ne kvůli sobě, ne kvůli nám, ale kvůli němu." Dodal a přistoupil k ní blíž.
,,Anneliese." Arya se napnula, když z Edwardových úst vyšlo jméno, které si myslela, že už nikdy neuslyší. ,,Anneliese, tohle tě nenechám udělat, nikdo z nás." Pokračoval Edward.
Všechny přerušila Alice, která měla vizi. Arya byla okamžitě po jejím boku a četla její myšlenky.
Když vize skončila, Arya naštvaně zavrčela a šla do svého pokoje, aby se mohla převléct a vzít si nějaké věci.
Arya znovu seběhla dolů, prošla kolem ostatních a šla přímo do garáže, kde nastoupila do svého auta a jela do Port Angeles.
S její opravdu nebezpečnou a rychlou jízdou nebyl velký problém dostat se tam za chvíli.
Auto nechala zaparkované na velkém a veřejném parkovišti a začala se procházet po Port Angeles.
Pro Aryu bylo plus, že už bylo šero, takže nesvítilo slunce a její pokožka nezářila jako diamanty.
Ale samozřejmě nebyla v Port Angeles jen tak.
Procházela se celkem dlouho, než dorazila před velmi osvětlený klub, ze kterého šla hlasitá hudba a křik lidí.
Arye to bylo hodně nepříjemné díky jejímu zvýšenému sluchu. Také jí byl nepříjemný zápach alkoholu a cigaret.
Vešla dovnitř a vmísily se do davu.
Chvíli jen stála v rohu a pozorovala jednu konkrétní osobu, než se ke chlapci připletla parta dívek, Arya se rozhodla zasáhnout.
,,No tak, dámy, myslím, že tady Lucas nestojí o vaši společnost." Řekla Arya a opřela se o bar vedle Lucase.
,,Kdo si myslíš, že jsi?" Zeptala se jedna z dívek. Arya znechuceně nakrčila nos, když si všechny prohlédla.
,,Jsem Arya Cullenová, zlato, a ty by jsi měla vypadnout." Řekla Arya a ušklíbla se.
Holka jí chtěla dát facku, ale Arya chytila její ruku a držela ji dál od svého obličeje. Ztmavly jí oči a dívka se na si překvapeně a vyděšeně podívala.
Arye se vůbec nelíbily myšlenky té dívky, protože byly opravdu nechutné. Vlastně všechno, co bylo v její hlavě bylo nechutné.
,,Říkám to po druhé a naposledy, vypadni, než se ti něco stane." Zavrčela Arya a pustila její ruku. Všechny se raději okamžitě otočily a šly na druhou stranu baru.
,,Půjdeme se projít?" Zeptala se Arya už v klidu a otočila se na překvapeného a zmateného Lucase, který přikývl.
,,Víš, když už jsme venku, mohl bych tě vzít na večeři? Kousek odsud je malá restaurace." Navrhl Lucas nejistě. ,,Já už jedla a navíc mám speciální dietu, ale pokud máš hlad..." Řekla Arya.
Nakonec opravdu skončili v malé restauraci.
,,Takže, co jsi dělal v baru? Nevypadáš jako typ, co chodí po nocích do baru." Začala Arya. ,,Vytáhli mě tam kluci. Říkali, že když jdou holky na nákupy, tak my si zajdeme do baru." Vysvětlil Lucas.
,,A ty jsi se nebránil, i když se ti tam nechtělo." Řekla Arya. ,,Přesně." Přikývl. ,,A ještě k tomu, je tvůj táta šerif a nejsi plnoletý." ,,Jo." Přikývl znovu a Arya se trochu zasmála.
,,Jak jsi vlastně věděla, že jsem v baru?" Zeptal se Lucas a Arya se zarazila. ,,Nevěděla, pouze jsem se šla projít." Zalhala po chvíli. ,,Takhle pozdě?" Ptal se dál. ,,Jo." Odpověděla a vyhýbala se očnímu kontaktu.
,,Jestli si se šla projít, jak to, že jsi skončila v baru, kde jsem byl?" Zeptal se podezíravě a Arya si povzdechla.
,,Já už dál nemůžu. Je těžké se od tebe držet dál, ale jsem montrum. Zasloužíš si někoho jiného." Řekla po chvíli.
,,Aryo, ty nejsi monstrum." Řekl a vzal ji za ruku.
Lucas cítil, jak je její kůže chladná a přišlo mu to zvláštní, ale nic neřekl.
,,Nevíš, co jsem." ,,Tak mi to řekni. Řekni mi, proč si zasloužím někoho jiného, řekni mi, proč si myslíš, že jsi monstrum." Řekl a Arya se mu konečně podívala do očí.
,,Myslím, že tě odvezu domů." Řekla, vstala od stolu a šla ven, kde se zastavila a čekala na Lucase.
Cesta domů byla velmi tichá a ani jeden nechtěl nic říct.
,,Uvidíme se zítra ve škole." Řekl Lucas, když Arya zastavila před jeho domem a vystoupil. I když vešel, Arya tam stále byla a sledovala zavřené dveře.
Nakonec se vzpamatovala a jela domů.
Znovu jen tak prošla kolem ostatních, zavřela se v pokoji, posadila se na parapet a hlavu si položila na kolena.
Neuběhla ani hodina, když někdo zaklepal na dveře a chvíli na to dovnitř vstoupila Rosalie.
Arya se ani neobtěžovala otočit hlavu, jen se dále dívala na les.
,,Proč jsi ohledně Belly tak nepříjemná, a když jde o Lucase, tak nic neřekneš?" Zeptala se delší době Arya.
,,Za prvé, Lucas není dívka, takže na něj nemůžu žárlit." Začala a Arya se trochu zasmála. ,,A za druhé chci, aby jsi byla konečně šťastná a vím, že šťastná budeš pouze s ním." Dodala Rosalie a Arya se na ni konečně podívala.
,,Tak takové to je? Ten zvláštní pocit, když se zamiluješ?" Zeptala se Arya. ,,Vítej ve světě zamilovaných." Usmála se Rosalie.
,,Takže vlastně říkáš, abych ho pustila k sobě a řekla mu, co jsme, i když jsi ještě včera vyváděla a říkala, že bude celá rodina v nebezpečí, když to zjistí?" Ptala se dál Arya a trochu pobaveně zvedla obočí a ušklíbla se. ,,Když to řekneš takhle…" Přikývla Rosalie.
Arya s úsměvem zakroutila hlavou a znovu otočila hlavu k oknu.
Bylo zvláštní, že se Rosalie smířila s tím, že se Arya zamilovala do člověka. Také bylo zvláštní, že jí nevadilo, když bude vědět jejich tajemství.
