Stay with me...[One Direction]

38

,,Co tady děláte?" Zmateně na nás teta těkala pohledem. Na mne, na bratra, na Jeremyho, na tašku. Počkat! Na tašku! Poté ji to došlo a tak se vmísila plnou rychlostí mezi nás a popadla tašku.

,,Co- co- kde jste to našli?" Přitiskla si tašku k hrudi. ,,Ale no tak Jackie. Řekni nám pravdu." Zavrčel Jeremy a mne došlo, že ji oslovil jejím jménem. ,,Pravdu? Jakou pravdu?" Přitiskla si tašku ještě více k sobě.

,,Víš o čem mluvím." Oči přemístil na tašku a sledoval, jak  tetě na na ruce zbělely klouby. ,,Jackie!" Přidala jsem se do trapné situace. Můj malý bratr mi tisknul ruku, tak jsem ho objala a vyzvedla nahoru, kde mé tělo obmotal ručkama a nožičkama. Hlavu položil na mé rameno a díval se někam dozadu za mou osobu.

,,Jackie!" Zavrčela jsem hlasitěji a podívala se jí do očí. ,,Dobře, chcete říct pravdu? Máte ji mít." Posadila se na postel a tašku položila na zem.

,,Když jste byli ještě malý, můj bratr, neboli Caroline tvůj otec, mi předal tohle. Schovala jsem si to a myslela na to každé tvé narozeniny Jeremy, čekala jsem na den, kdy ti polovinu z toho předám. Jenže, pravdou je, že ty peníze jsem si poté nechala pro vlastní potřebu. Když jsem se před pár lety zasnoubila s Oliverem Loganem, řekli jsme si, že ty peníze necháme na svatbu, v té době ti Jeremy bylo 17 let, byl jsi s tou zpěvačkou a neposlouchal jsi mne." Zašeptala a pozorovala tašku. Podívala jsem se na bratrance, který držel neutrální výraz, ale chvilku jsem zpozorovala i smutek.

,,Jackie? Co to je za blbost?" Zavrčela jsem a stiskla Jeremyho ruku. ,,Prostě a zkrátka, ty peníze jsem si nechala na svatbu." ,,Páni, to jsi teda chystala totálně velkou svatbu. Ale stejně s Loganem jsi se rozešla." Vykřikla jsem. ,,Jo, ale teď jsme zase spolu a zasnoubení." Začervenala se.

,,Jackie? " Jackie zvedla hlavu. ,,Dej Caroline polovinu těch peněz, zaslouží si je." Řekl klidně Jeremy. ,,Nevezmu si je, pokud si je nevezmeš ty." Otočila jsem se na bratrance, který se jemně usmál. ,,Jackie?" Zašeptala jsem. ,,O tom se Oliver nesmí dozvědět, jasné?" Zamumlala a odkopla k nám tašku.

------------------------------------------------

Bezva! Mám peníze pro Logana! Na druhou stranu si říkám, co kdybych ho nechala chvíli vydusit? Peníze mu předám až poslední den lhůty. Pro teď nechci bratrovi znepříjemnit pobyt u mne.

Mlčky jsem šla po boku svého malého bratra a přemýšlela. A kvůli tomuhle jsem se musela pohádat s Harrym? Ubohé.
Tašku jsem odhodila pod postel a sama jsem s sebou praštila o postel.

,,Michale? Máš hlad?" Zaječela jsem z postele. Nikdo nic. ,,Michale!" Zaječela jsem a neochotně se zvedla z postele. Jakmile jsem dorazila do obývacího pokoje, uviděla jsem bratra u televize.

,,Nemám hlad." Zakřičel až mne bolely uši. ,,Tak promiň." Odkráčela jsem naštvaně do kuchyně a opřela se o linku.

Poté jsem vytáhla z kapsy mobil a vytočila Harryho číslo. No tak, zvedni to. Jenže to spadlo do schránky. Volala jsem znovu a znovu, ale nic. Proto jsem mu nechala vzkaz, snad si toho všimne.

-------------------------------------------------

Když jsem se ujistila, že bratr konečně spí, narazila jsem do kuchyňské linky a zkontrolovala mobil. Zase nic.

Poté někdo jemně zaklepal na dveře a tak jsem mobil odhodila na linku.

,, Dobrý den slečno Watsonová. Jen...doufám, že na vás netlačím, ale chtěl bych se zeptat na tu zítřejší akci. Mohla by jste?" Podíval se mi do očí. Byly tak upřímné.