Stay with me...[One Direction]

50

Harry:

Dívala se na mě tak ublíženě, mé srdce z toho ruplo. ,,Já- já-" Nedokázal jsem ze sebe vykoktat nějakou normální větu a tak jsem si frustrovaně prohrábl vlasy.

,,Harry? Uznávám, že mě to v Londýně hodně vzalo, ale teď už mi to nevadí. Řekl jsi pravdu." Její oči zesklovatěly, avšak slzy stále udržovala v očních koutcích. ,,Pravdu?" Zamumlal jsem.
,,Jo. Musím se dát do pořádku, musím si vyřešit své problémy a pak už....." Podívala se nepřítomně. ,,Pak co?" Zakňučel jsem. ,,Nic, už....musím...ehm...jít...." Vykoktala a otočila se na podpadku.

--------------------------------------

Zřejmě to ode mě nebylo zrovna dvakrát slušné, ale nemohl jsem odolat její snaze mi uniknout. Zajímalo mě kam to měla namířeno......

Šel jsem nenápadně za ní. Akorát byl problém v autobuse. Proto jsem si nasadil brýle a přes hlavu si přehodil kapuci od mikiny, abych zakryl veškeré mé poznatelné znaky.

Společně jsme vyšli ven z autobusu, který zastavil ve městě. V uších měla drátová sluchátka a nevnímala okolí, proto jsem si hlasitě povzdechl radostí.

Najednou něco vytáhla z kapsy u kalhot. Byla to čistá cigareta...... zapálila si ji a vložila do pusy. Nadechovala kouř a vydechovala. A tak jsem chodil okolo vitrín u jednoho obchodu a takhle tam byli ještě pár minut.

------------------------------------------

Náhle cigaretu upustila na zem a zašlápla, byla téměř nedokouřená. Poté se rozešla k jednomu domu a tak jsem šel samozřejmě za ní. Vešla dovnitř, já zůstal stát venku a sledoval ji přes skleněnou vytrínu.

Došla doprostřed místnosti, nasadila si na ruce rukavice a udeřila levou rukou do boxovacího pytle.

Vedle mě se postavil nějaký kluk, který také něco či někoho pozoroval přes vitrínu. Nenápadně jsem se na něj podíval a snažil se zaměřit jeho pohled. Byl to Ben....

Díval se na ní. Na mojí Cassandru. V tu chvíli jsem nechápal, co dělat. Cassandra si všimla našeho zaměření a tak jsem se otočil na druhou stranu, jakože se rozhlížím a čekám na někoho.

Po pár vteřinách se dveře otevřely......

,,Co tu chceš?" Procedila skrz zuby. ,,Margot říkala,že jsi včera okolo dvanácté večer odešla, proč?" Zeptal se mile a to ve mně zapříčinilo tupou bolest. Neodpověděla mu.

,,Šla jsi za Jimmem? Za Arnoldem?" Tázal se. ,,Proboha ne, Margot potřebovala bratra, tak jsem z tvého krásného a skromného obydlí odešla domů." Odvětila s kapkou zlosti.

Ona byla u něj doma?
Sakra! Harry, nějak ses s tou žárlivostí rozjel.
Bože! To nemůže být žárlivost!

Mírně jsem si pro sebe zavrčel a tím jsem na sobě ucítil nějaký pohled. Ahh jo.

,,Běž za Margot. Večer se i s Jimmem a holkama uvidíme u Arnolda. Nezapomeň vzít i Setha, ráda bych ho viděla. Jak to vlastně mají s Emily?" Zašeptala. ,,Jo, klape jim to. A ještě maličkost.... Díky za to, že jsi mě a Alici zase dala dohromady....díky."  Slyšel jsem v jeho hlase úsměv.

Uff....

,,Měj se." Odvětila. Poté jsem neslyšel nic jiného než zavírání dveří...... odešla.... i Ben se okolo mě protáhl a šel na zastávku.

------------------------------------------

,,Nialle?"
Vydechl jsem do mobilu.
,,Čau Harry.....jak se ti vede?"
,,Jo brácho....popravdě....ne moc dobře."
Vzdychnul jsem.
,,Co se děje?"
,,Ignoruje mě. Nechce se mnou mluvit....kdyby jsi ji viděl.....je to kost a kůže a její kůže je celá bledá....hlavně když mě spatří."
,,A víš proč s tebou nemluví?"
,,Ano..... ale chtěla mi toho říct více."
,,Dej jí čas. Znám ji jako svý boty. A kdyby jsi i tak byl netrpělivý, což jsi, dokazuj ji, že ti může bezprostředně věřit, že už ji nezklameš."
Zamumlal.
,,Díky kámo. Pozdravuj kluky."
,,Bezpochyby. Zdar."