normální ráno

111 5 0
                                    

„Mery vezmeš cestou Magdu do školy?" Volala na mě Máma z kuchyně zatímco jsem si oblíkala své oblíbené kalhoty a tričko.
„Jasně mami" odpověděla jsme ji a seběhla jsem po schodech dolů.

Chtěla jsem se jít upravit do koupelny, ale byla tam ségra.
„Ségra pohni!" Kopla jsem do dveří.
„No jo už jdu" vyšla z koupelny a já ze sebe mohla konečně udělat člověka.

Lehce jsme se nalíčila a učesala jsem si své blonďaté vlasy, které jsem si nechala rozpuštěné. Na zápěstí jsem si projistotu dala černou gumičku, kdyby náhodou a šla jsem se nasnídat.

Uvařila jsem si čaj a usedla jsem ke své housce se salámem a sýrem.

Podívala jsem se na hodiny, které jsme měli pověšené nade dveřmi. Bylo už skoro půl 8, jediné štěstí že mám být ve škole až v devět.

„Do kdy máš dneska službu?" Zeptala jsme se mamky, která zrovna ségře chystala svačinu.
„Končím v pět, takže za mnou v rámci odpolední procházky můžete přijít." Odpověděla mi.
„Ok, uvidíme a v kolik mám pro Majdu do té školy přijít?" Zeptala jsem se ještě.
„V 11. Budou tam dneska mít jenom nějaké seznamovací aktivity a takové ty šaškárny."
„Dobře, my dneska máme taky jen úvodní přednášku, hodinu a dvacet minut takže pak pro Magdu zvládnu v pohodě zajít. Ema stejně taky půjde pro Robina, takže půjdem alespoň spolu." Dojedla jsem svůj kousek housky.

„Magdo vyčistila sis zuby?" Ptala jsme se ségry, když už i ona spořádala svoje čokoládové kuličky s mlékem, které snídá každý den.
„Jasně" zakřenila se na mě.
„Dejchni na mě!" Řekla jsem jí.
Samozřejmě si zuby vůbec nečistila, tak jsem ji poslala zpátky do koupelny.

Podívala jsem se na mobil, kolik je. Bylo 35. Do školy to je pěšky sice pár minut, ale i tak jsem chtěla mít rezervu, ať nepřijdeme pozdě.

Když se Magda konečně uráčila si vyčistit zuby a obula si boty, tak bylo 40.

Na záda jsem ji nandala její kyčovitou aktovku s vílami a rychle jsem překontroloval, jestli má svačinu, pití a přezůvky, pak jsme si sama hodila na záda batoh, do kterého jsme si ještě hodila klíče.

Konečně jsme mohli vyrazit.

„Ahoj" zavolala jsem na mamku.
„Čau" rozloučila se s mamkou i ségra.
„Tak se mějte hezký holky ahoj" odpověděla nám a my už konečně vyrazily do školy.

Nejlepší přátelé💘🤞Kde žijí příběhy. Začni objevovat