Ráno, hned jak jsem vzala, tak jsem se učesala, namalovala a oblékla. Jakmile jsem dojedla snídani, tak se ozval zvonek.
Mrkla jsem na hodinky. Bylo přesně půl.
David kupodivu neměl zpoždění.
„Kdo to je?" Zeptala se mamka.
„David" řekla jsem a začala si obouvat boty.
„David jo😏?" Řekla mamka s úsměvem a přišla ke mě blíž.
„Mamii, je to jen kamarád. Nevivozuj z toho žádné důsledky ano." Podívala jsem se na ní přísně.
„já?" Divila se mamka.
„ano ty" usmála jsem se na ní.
„Tak já jdu ahoj"
„čauuu" zařvala na mě ségra z kuchyně.
„čau" rozloučila se semnou i mamka a zabouchal za mnou dveře.
Byla jsem ráda, že jsem konečně mohla vypadnout z domu, protože ségra dělala od rána binec všude, kudy jen prošla a já to po ní musela uklízet 🙄.
Trochu jsem se ale bála, toho jak bude dnešek vypadat.
„Že já jsem mu na to kývla." Kroutila jsem nad sebou hlavou, když jsem viděla Davida, skrze skleněné dveře stát před naším domem s rudou růží v ruce.
ČTEŠ
Nejlepší přátelé💘🤞
KurzgeschichtenMery s Davidem se kamarádí od dětství, jejich mamky se znají roky. David s Mery spolu chodili do školky, školy, ale po páté třídě odešli oba na jinou školu. Osm let se nestýkali, jejich matky se odcizily, po tom co se děsně pohádali, a oni ze dne na...
