Narozdíl od Mery, která spokojeně usla v kanceláři vrchní sestry, tak já neměl na spaní ani pomyšlení...
Chodil jsem před sálem a čekal na dobré zprávy... Ale nic pořád nic... Už byly tři ráno a ono pořád nic...
„Davide, běž si lehnout na sesternu" přišel za mnou Jirka.
„Ne!" Odbyl jsem ho...
Věděl, že to semnou nemá smysl a tak odešlel...
Čekal jsem ještě dlouhé hodiny před sálem a pochodoval sem a tam, než konečně k půl čtvrté vyšli dva doktoři...
Z mimiky v jejich tváři, jsem zjistil, že je něco blbě...
„Vy jste syn profesora Hofbauera?" Zeptal se mě ten vyšší z nich.
„Ano..." Přikývl jsem...
„Je mi líto, ale bohužel vám musím oznámit, že váš otec podlehl zranění... A operaci nepřežil... Upřímnou soustrast" poplacal mě po rameni a vydal se na příjem, asi napsat zprávu o tom, co se stalo na sále...
„nechcete donést vodu, nebo třeba kávu?" Nabídl mi ten druhý.
„Ne, děkuju" zakroutil jsem hlavou a počkal než i on odejde.„do p*déle táto" bouchl jsem do zdi a sesunul se podél ní na zem.
Hlavou jsem se opřel o zeď...
Cítil jsem, jak mi po tváři stekla velká slza...
Okamžitě jsem jí dlaní utřel...a jen tak mlčky seděl a koukal do protější zdi...
„Je mi to líto" přišel za mnou po nějaké chvíli Jirka.
„nemusi..." Odbyl jsem ho, i dny si to nezasloužil.
„Byl to můj dobrý přítel a určitě by nechtěl, abys tu takhle seděl a hroutil se..." Pokračovala Jirka ve své psychologické přednášce.„Hah, tát to těžko, vždycky mu šlo jen o medicínu a o to, jestli beru prášky..."
„To je sice pravda, Karel je... Tedy byl... Dost posedlý medicínou, ale měl tě rád, sice svým způsobem, ale měl. A to ty moc dobře víš... Takže se teď zvedni a pojď ke mně do kanceláře..." Podal mi Jirka ruku.
Podíval jsem se mu do očí...
Moc dobře jsme věděl, že říká pravdu...
Chytil jsem ho za ruku, on mi pomohl na nohy a vydali jsme se k němu do kanceláře.
I když bylo skoro 5 ráno, tak vytáhl láhev dobré skotské.
"Tak na tátu" řekl jsem a společně jsme si připili, na jeho jméno, na něj, na jeho památku...
ČTEŠ
Nejlepší přátelé💘🤞
Short StoryMery s Davidem se kamarádí od dětství, jejich mamky se znají roky. David s Mery spolu chodili do školky, školy, ale po páté třídě odešli oba na jinou školu. Osm let se nestýkali, jejich matky se odcizily, po tom co se děsně pohádali, a oni ze dne na...