Nejlepší přátelé💘🤞

normálně no

Když jsem dorazil domů, tak jsme hned vytuhl.

Byl jsme straně unavený po perném dni a tepla postel mi přišla vhod.

Když jsem se ale ráno vzbudil a chtěl se podívat kolik je hodin, tak mi na mobilu svítilo 15 nepřijatých hovorů od Niny samozřejmě.

Protočil jsem oči v sloup a přetáhl si deku přes hlavu.

Po chvíli jsem ale musel vstát, protože bych jinak nestihl laborky, které jsem měl hned od 8:30.

Cestou mi několikrát volala Nina, ale já to nebral, nechtěl jsem s ní mluvit.
A popravdě jsem ani nevěděl proč

Do školy jsem to stihli jen tak tak.

Hned jsem chtěl jít do laboratoří, ale jak jsem si všiml, že u chodby stojí Míša a Lucka, bylo mi jasné, že je poblíž i Nina.

Chtěl jsem to vzít oklikou, ale rázem jak jsem se otočil, tak jsem uviděl Ninu stojící přímo přede mnou.

„Čau, kam jdeš?" Dala si ruce v bok.

„nádech, výdech... Klid." Řekl jsem si pro sebe. A pousmál se na ni.

„Čau, představ si to, ale mám laborky normálně. No." Řekl jsem trochu sarkasticky.

„hmm" změřila si mě káravě pohledem.

Pak se ke mně ale naklonila a objala mě.

Měl jsem skvělí výhled na učebnu 5, kde měla Mery první hodinu.

Povedlo se mi jí zahlédnout, jak vycházela zevnitř.

Opětovala mi příjemný úsměv a pokračovala dál.