bahno až za ušima

75 9 0
                                    

Říct, že zajdu s Majdou na hřiště, bylo mnohem lehčí, než to dodržet.

Je to strašné hyperaktivní děcko.

A když říkám strašně, tak to tak myslím.

Na hřišti jsme byli za chvíli, ale pak nastalo to peklo.

Hodinu mě nutila s ní běhat po dětských prolézačkách a honit jí. Měla z toho strašnou srandu, obzvlášť, když jsem se zasekl v kovovém tunelu, nebo se bouchl hlavou o nízkou střížku.

Všichni se na mě koukali jako na největšího debila.

Což nepopírám, ale zkuste si lézt po prolézačkách pro 6ti leté děti, při tom vypadá jako debil každý, komu není 6.

I tak se mi podařilo ve zdraví přežít, ale když se Meryina povedená sestřička rozhodla, že si pujde zahrát na vedlejší hřiště fotbal s podobně starými dětmi, tak jsem ještě vůbec nevěděl, že to nejhorší teprve nastane.

Den předtím totiž pršelo a všude bylo bláto.

Hrát fotbal v růžové sukýnce bylo samo o sobě dost riskantní, ale pro mě za mě ať ho hraje třeba v plesových šatech.

Jenže jakmile začala Majda pořádně hrát, a že ji to šlo, tak se začala válet po zemi, ale nebyla sama, na zemi totiž skončilo nějaké dítě každou chvíli.

Bláto pěkně klouzalo a děti, které se snažily trefit do balónu nejcasti skončili právě na zemi.

Ani jsem nestačil vnímat, jak rychle se Magdina růžová sukně mění v hnědou😂.

Když po necelých dvaceti minutách dohrála, tak za mnou přiběhla s tím, že má hlad.

Popravdě, jsem se jí docela lekl. Vypadalas spíš jako prase, co se celý den válelo v blátě, než malá blonďatá holčička.

Kapičku jsem začal panikařit.

„Ty máš to bláto až za ušima"

„Nene" protestovala Majda.

„Ale jojo. Tohle bude samo o sobě průser, tak ať nemáme průser ještě z toho, že tě dovedu pozdě" chňapl jsem jí za jednu jakštakš čistou ruku a namířili jsem si to k nim domů.

Cestou se na nás všichni koukali, upřímně jsem se jim nedivil, kdybych něco takového zahlédl já, tak bych se asi taky koukal.

Těch pohledů už ale bylo hodně, a tak jsem byl rád, že jsme se mohli na chvíli schovat v průchodu, přes který se šlo k Černým.

Dole jsem zazvonil, Mery nám otevřela dveře a po dvou schodech jsme vyběhli nahoru.

Z jejich bytu bylo slyšet hlasité trochu opilé hihňání.

Zaklepal jsem a otevřela nám Mery se sluchátky na uších.

Hned co si všimla Majdy, tak na nás vykulila oči.

„děti" pousmal jsem se na ní a vešel s Majdou dovnitř.

Nejlepší přátelé💘🤞Kde žijí příběhy. Začni objevovat