Nejlepší přátelé💘🤞

necelé dva měsíce

Uběhli necelé dva měsíce od té doby, co spolu Meryina mamka a můj táta randí.

Divný co...

Takový exot jako můj fotr a Meryina mamka spolu, to mi fakt nedává smysl, ale co už.

Nejhorší ale je, že moje city k Mery jsou pořád stejné a ona je očividně neopětuje...

To ale úplně nejvíc nejhorší, je to, že jsou z nás vlastně teď něco jako nevlastní sourozenci, tedy alespoň Mery to tak bere... A sourozenci spolu prostě nesmí mít nic...

Nikdo o tom ale neví, dokonce ani Roman, ale obávám se že něco tuší...

Dozvědět se to ale nesmí, nechci totiž, aby se to Mery od kohokoliv dozvěděla.

Je to složité, ale rozhodně nechci přijít o to co spolu s Mery máme jenom kvůli tomu, že bych chtěl něco víc, než jen přátelství...

Nutně jsem potřeboval přestat na ní myslet, ale jak asi, když za pár minut měli přijít k nám na večeři.

Najednou mě z přemýšlení vytrhl zvonek.

„Davide dojdeš otevřít?" Zařval na mě táta z kuchyně, kde už od dvou odpoledne pracoval na večeři.

Nerad bych to zakřiknul, ale Mery máma ho dost změnila, dokonce už ani neřeší moje prášky.

Zvedl jsme se z postele a došel otevřít.

„Ahoooj Davideeeeee" vrhal se dovnitř Majda.

„Ahoj, táta je v kuchyni" řekl jsem Haně, která se hned vydala do kuchyně.

„Čau" pozdravila mě Mery a příjemně se na mě usmála.

„Ahoj" opětoval jsem ji pozdrav a vydal se za ostatními do obýváku.