Nejlepší přátelé💘🤞

viš to?

Nepamatovala jsem si co se stalo... Vzbudila jsem se a podívala se kolem. Vedle mě seděl David.

Hned co si všiml, že jsem vzhůru, tak pohotově zareagoval.

„Mery, Mery tys mi dala" pohladil mě po vlasech a neposedný blonďatý pramínek mi zastrčil za ucho.

Pousmála jsem se na něj.

Chtěla jsme vstát, ale byla jsme moc slabá.

„Lež..." Řekl mi...

Očima jsem zabloudila ke kapačce.
Kape ti fízák, to ti pomůže" vysvětlil mi.
Kývla jsme hlavou na souhlas.

„Co se stalo?!" Ptala jsem se...

„Omdlela jsi, když ti Jirka řekl co se stalo s tvojí mámou..." Řekl David.

Pomalu se mi začalo všechno vybavovat...
„Takže máma je fakt v kómatu?" Zeptala jsem se opatrně.

„Jo, ale moc dobře víš, že jsou velké šance na to, že se z něj probudí bez následků..." Snažil se mě David ulidnit.

„Hmm pokud se probudí..." Ztrácela jsem pomalu naději...

„Určitě se probudí jo? Vím to..." Koukal se mi přímo do očí...

„A do tý doby, to spolu zvládneme jasný?" Usmál se na mě a já se mu hned vrhla kolem krku...

„Miluju tě, víš to..." Zašeptala jsem mu do ucha.

„Jo, vím... Já tebe taky a ani nevíš jak" Usmál se a pevně mě objal.

Po chvíli se ode mě ale odtrhl.

„Zavolam Jirkovi, že jsi se probudila, jo?" Vytáhl z kapsy mobil.
„A ty mezitím odpočívej" usmál se na mě a vyšel z boxu.

Otočila jsem se na bok a ještě na chvíli usnula.