-50-

145 11 4
                                    

Pohled Rebeccy:

Ode dne, kdy nás vyfotili uběhlo hodně dní. Věřte mi, že nemám ani tušení kolik. 5 nebo 15? Kdo ví... Změnilo se ale hodně věcí. Například už nespím s Robiem v jedné posteli. Vlastně se s ním už ani nebavím, protože si moc dobře pamatuju co mi řekl po onom focení. Celou následující noc jsem přemýšlela a nemyslím si, že bych se zachovala sobecky. Vždyť nás odsud vláda, prezident nebo kdo má tyhle věci stejně budou muset dostat a nezáleží na tom, jak se budu tvářit. Po únosu přeci logicky následuje záchrana. Pokud nás do té doby teda nezastřelí.

Další novinkou v našem pokoji byla odemčená koupelna. Konečně! Nebyl to kdoví jaký luxus, jen sprcha a umyvadlo a základní hygienické prostředky. Byla jsem neskutečně ráda, když jsem si konečně umyla vlasy a byla jsem voňavá. Ta čistota mi zatraceně chyběla.

Poslední novou věcí v našem současném životě bylo, že se naši únosci rozhodli na pár hodin každý den zhasnout tu debilní žárovku. Z nějakého zvráceného důvodu to ale nedělali na noc, jen prostě když se jim chtělo. Proto jsem netušila, jak tu plyne čas. Až ve chvílích jako je tahle člověku dojde, že i když máme elektřinu, tak slunce pořád hraje velkou roli v naší časové orientaci.

Jídlo jsme dostávali taky v divných intervalech. Občas mi přišlo že na nás spíš zapomněli, než by byl účel nám dobu nic nedat.

Takhle bych asi shrnula jak si tu žiju. Nic zajímavějšího se neděje, Robie neplánuje žádné útěky nebo podobně. Takže tu budeme v tichosti hnít, dokud se nestane zázrak.

Pohled 3.osoby:

Celé dopoledne Cat prospala. Shanovi se zdálo, že jí teplota klesla a proto ji nebudil studenými obklady ani pitným režimem. Nebyl sice doktor, ale usoudil, že spánek jí v tuto chvíli pomůže nejvíc. On se mezitím dost nudil. Jedinou zábavou bylo, že před dveřmi našel vyprané prádlo pro jejich chatku.

Při této příležitosti se rozhodl přerovnat svůj kufr, to mu aspoň nějaký čas zabralo. Catino oblečení hodil do jejího kufru a Bradovi na postel. Potom zahlédl v Catiném zavazadle knihu. Nejdřív si nebyl jistý jestli ji má šahat do osobních věcí, ale na druhou stranu to přece není nic zas tolik osobního. Nakonec knihu otevřel a snažil se začíst do prvních stran. Po chvíli ale zjistil, že se jedná o romantickou knížku, takže nad ní ohrnul nos a vrátil ji zpět na své místo.

Po pár hodinách zahlédl z okna, že už se všichni vrátili z výcviku a míří do jídelny. Naposledy zkontroloval fialovlásku, vzal si na sebe sportovní oblečení a taky se vydal do jídelny, kde si přisednul k Bradovi a Colovi.

,,Tak co?" zeptal se okamžitě Brad.

,,Myslím že už nemá horečku, hlavně jí nuť hodně pít, i kdyby spala tak ji vzbuď, jasný?"

,,Joo, neboj se. Dám na ni pozor." přikývnul Brad.

,,A co jste dělali na tréninku?" zeptal se Shane a Brad mu začal vyprávět, jak to probíhalo.

Po obědě se každý z nich rozešel jinam. I když by to Shane před nikým nepřiznal, bál se tréninku. Bylo mu jasné, že mu ho vedoucí prodlouží a že si ho pěkně vychutná. Po tom, jak ho nedávno zmlátili, mu došlo, že už to není sranda.

Začátek tréninku byl v pohodě. Opět boxovali, což Shana docela bavilo. Párkrát si do něj sice vedoucí rýpnul, ale Shane to úspěšně ignoroval. Byl ve dvojici s Lukem, který moc nechápal co se děje. Rozhodně mu to ale Shane neměl náladu vysvětlovat a navíc by to pro ně oba bylo nebezpečné. Vedoucí dali Cat a klukům jasně najevo, že pokud se o Rebecce a Robiem dozví než další, bude to jejich konec.

Selected to paradiseKde žijí příběhy. Začni objevovat