Selected to paradise

-12-

,,Nemůžeme tady už zůstat?"

,,Ještě kousek. Musíme najít nějakou vodu." řekl Robie.

Voda. To mě ani nenapadlo.

,,Fajn." jednoduše jsem přikývla a šla dál za Cat.

Les byl hustý, všude byly palmy a jiné tropické stromy, které jsem z Washingtonu neznala. Na nějakých rostlo dokonce ovoce, které bylo různě barevné a velké. Ze země místy rostla vysoká tráva nebo trčel pařez, vedle kterého byl většinou spadlý shnilý strom. Občas někde prosvítal sluneční paprsek, ale jinak tam bylo poměrně šero. Užívala jsem si chládek, který tam panoval.

Zároveň mi už byla trochu zima, protože jsem na sobě pořád měla uniformu. Svižným tempem jsme pokračovali v cestě, nešlo to ale moc dobře, protože tam nebyla žádná vyšlapaná cesta. Já byla celkem v pohodě, protože jsem šla poslední.

,,Tady bychom mohli zůstat, ne?" zastavil Cole, který šel nyní první.

,,Myslím že jo." přikývl Shane a Rob s Bradem taky souhlasili.

Stáli jsme na menší mýtině, která byla obklopena palmami a dalšími stromy, kousek vedle tekl malý potůček s průzračně čistou vodou. Vypadalo to jako místo z pohádky. Nebo romantického filmu.

,,Jdu se kouknout co jsme dostali za jídlo." usmála jsem se nadšeně a sundala si ze zad batoh.

Usadila jsem se na blízký pařez a hned vedle mě se nacpal Cole.

,,Chci se taky kouknout." mrknul na mě a já se jen zasmála.

Z první kapsy vykoukl větší vak, určitě spacák. Položila jsem ho vedle sebe a hrabala hlouběji. Jako další jsem vytáhla větší pytlík, který byl plný banánů, pomerančů, mandarinek, kiwi, manga, melounu a spousty dalšího ovoce.

,,Doufám že se tam najdou i lepší věci." usmál se na mě o strom opírající se Robie.

Úsměv jsem mu opětovala a hledala dál. Našla jsem 2 dvoulitrové lahve vody (asi proto byl ten batoh tak těžký), několik plátků chleba, zeleninu, sýr, sáček rýže, nějaké koření a sůl. Moc toho teda nebylo.

,,S tímhle jsme zítra zpátky v táboře. " zamračil se Shane a bouchnul pěstí do stromu.

,,Nebuď tak nervní." smála se mu fialovláska.

,,Sklapni, kočko." ironicky se na ni usmál a vyběhl k potoku a ochutnával vodu. Asi zkoušel jestli je pitná.

Výjimečně bych ale se Shanem souhlasila, nejsem tak soutěživá, abych kvůli blbý zmrzlině trpěla hlady.

,,Hele co tam ještě je!" volal překvapeně Brad z druhé strany mýtiny.

Na zemi před ním ležely sirky, lano, malý kastrůlek nebo jak to nazvat, něco co vzdáleně připomínalo hrneček a další drobnosti. Docela jsem se divila, kolik nám toho dali, čekala jsem že nedostaneme nic, abychom se brzy vrátili a mohli pokračovat v tréninku.

,,Proto tam byla ta rýže a koření, můžete nám něco uvařit, holky!" šklebil se Rob.

,,Já bych spálila i čaj!" uchechtla se Cat.

,,Nápodobně!" vyplázla jsem na něj jazyk. ,,Můžeš se předvést ty." mrkla jsem.

,,To byste všichni koukali, jsem nejlepší kuchař. " chlubil se.

,,To určitě. " zakroutila jsem pobaveně hlavou.

,,Jen počkej, uvidíš. " řekl a odešel za Shanem k potoku.

Brad zkoumal co je dalšího v batohu, Cat už jedla banán a Cole si zrovna rovnal vlasy a tričko.

Nad jeho počínáním jsem se zasmála. Nebyli jsme tu ani půl hodiny a já se už nudila.

Nebylo tu nic, co bychom mohli dělat. Jasně, možná by se hodilo nějaké dříví na oheň, ale přeci jen je teprve dopoledne a času máme dost.

,,Zapomněl jsem vám říct, že mi dali nějakou plachtu. Teda ne jen mně, ale naší skupině. " vzpomněl si Brad a vytáhl velký černý složený čtverec.

,,Pojďte mi někdo pomoct to roztáhnout! " zašklebil se, když mu plachta spadla na hlavu.

,,Už jsem tady Bradíku." zasmál se Robie a vzal zbylé dva rohy, které Brad nedržel.

Roztáhnutá vypadala strašně obrovsky, skoro jako celý plácek, na němž jsme se utábořili. Takže jsme teď s Cat téměř potmě seděli na zemi a nad hlavami nám šustila ona látka.

,,Můžete to dát sakra pryč? " začala se vztekat Cat a mávala kolem sebe rukama. Málem to schytal chudák můj nos.

,,Snažíme se." zavrčel podrážděně některý z kluků, přes šustění jsem ale nepoznala kdo přesně.

,,Tak spěchejte, ještě tady dostanu nějaký záchvat z tak málo prostoru!" rozčilovala se dál.

,,Uklidni se, jo?" zavolal zvenku někdo.

,,Já jsem tak klidná, že už nemůžu být klidnější. " řekla ironicky.

Plachta se najednou zvedla bylo po problému.

,,Přidělali jsme ji dvěma rohy ke stromům a až půjdeme spát nebo kdyby pršelo můžeme ji připevnit na druhé straně a vznikne takový obří stan." vysvětloval Cole.

,,Doufám že bude výš než byla teď. " odsekla fialovláska.

,,Buď ráda, aspoň jsme něco udělali. " začínal pomalu rudnout vzteky Shane.

,,Má pravdu Cat. Nech to být." vyslala jsem k ní varovný pohled.

,,Fajn!" řekla stroze.

Ona a Shane byli úplně stejně tvrdohlaví a urážliví. Když neměli pravdu, bylo všechno špatně. Na jednu stranu se mi to líbilo, já byla ten typ člověka, co si nechá všechno líbit a nechce být středem pozornosti. Radši jsem byla sama v pokoji s knížkou nebo imaginárním manželem Harrym Potterem a užívala si ticho. Tady to ale tak úplně nešlo, všimla jsem si že už po tak krátké době se chovám docela jinak. Nevadilo mi to ale, protože jsem to pořád byla já, jen otevřenější.

Počet slov: 859

Děkuju že to čtete!!♡♡