-15-

495 25 6
                                    

Nemohla jsem usnout. Všichni kolem mě už pravidelně oddechovali, ale já to prostě nedokázala. Pralesem se ozývaly strašidelné zvuky a sem tam i praskání větviček, jako by tam někdo chodil. Pravdou bylo že jsem se bála. Nikdy jsem neměla ráda tmu, pobyt venku a neznámé prostředí. Všechny tři věci se ale právě teď děly.

Zhluboka jsem se nadechla a strach zahnala do toho nejvzdálenějšího koutu mysli a začala myslet na něco jiného. Přesto že jsme tu byli teprve něco přes týden, začínal mi domov a civilizace chybět. Všimli jste si jak jsem nejmenovala rodinu ani přátelé? Rodiče mi totiž nechyběli a se zbytkem rodiny, kromě brantránka, jsem se nevídala. No a kamarády jsem žádné neměla, až na Toma. Ten se ale asi nedal počítat za kamaráda, protože to byl můj již zmiňovaný bratranec.

Ano, jsem takový zoufalec že mým jediným přítelem je člen rodiny. 

Teď mi přišlo že se to změnilo. Cat jsem brala jako kamarádku, Cola jako kamaráda. Vlastně i Robieho, Brada a svým způsobem i Shana. Byli to jediní lidé, s kterými jsem se tu bavila. Ani nevím kdy se to stalo, ale najednou jsem spala.

***

Ráno přišlo až moc brzy, jakobych ani nestihla pořádně usnout. Když jsem otevřela oči, všichni už byli vzhůru, převlečení a něco dělali. Dokonce byla sundaná i plachta, asi proto na mě svítilo lehce sluníčko. Moc paprsků sice hustou zelení neprošlo, ale i ta trocha stačila k tomu, abych si musela promnout oči a otočit se na bok.

,,Dobré ráno." pozdravila mě Cat, když si všimla, že jsem vzhůru.

,,Ahoj." zamumlala jsem chraplavě. Postupně jsem se pozdravila i s kluky, kteří rovnali dřevo na oheň.

Vylezla jsem a protáhla svoje rozlámané končetiny. Spát na zemi není zrovna dvakrát pohodlné. Hodila jsem na sebe mikinu, protože v tílku na spaní jsem se necítila moc pohodlně a také proto, že bylo poměrně chladno. Potom jsem se posadila na zem vedle ostatních.

,,Čekali jsme na tebe až se vzbudíš. Ráno tu byl tenhle dopis." zamával mi Robie před obličejem nějakým papírem.

,,Aha. Tak to prečti." pokrčila jsem rameny.

,,Zdravíme vás! Na včerejší poradě se všemi vedoucími jsme se shodli, že vám to uděláme trochu těžší. Přes noc jsme po celém ostrově rozmístili celkem 100 krabiček, 20 od každé týmové barvy (ta vaše je červená). Za úkol máte je všechny najít, jinak nemůžete zvítězit a dostat slíbenou zmrzlinu. V několika z nich jsou přidané i menší bonusy, abychom vás motivovali. A jako poslední věc, je PŘÍSNĚ zakázáno brát krabičky jiné skupině!
Přejeme hodně štěstí." dočetl Robie poslední řádek dopisu a vzhlédl překvapeně od papíru.

,,Aspoň se nebudeme nudit." usmála se fialovláska.

,,To stihneme prohlédnout celý ostrov? Vždyť je velký." zmateně jsem se podívala po ostatních.

,,Nic jiného nám asi nezbývá." zamračil se Robie.

,,Fajn, tak se běž převlíknout ať můžeme hned vyrazit!" popohnal mě Cole.

,,Už jdu." protočila jsem oči a z batohu si vzala spodní prádlo, legíny a tílko.

Došla jsem k potoku, tam jsem si umyla obličej a přikrčená, aby na mě nebylo vidět se převlékla. Potom jsem se vrátila zpátky a zůstala zírat. Oni za tu chvilku stihli složit všechny spacáky, uklidit věci zpátky do batohů a někam zmizelo i dřevo připravené na oheň.

,,Wow, vy jste rychlí!" pronesla jsem obdivně.

,,Vezmi si batoh, ať můžeme vyrazit!" popoháněl mě Robie.

,,Zase se uklidněte." zasmála jsem se.

Do batohu jsem si uklidila pyžamo a vyhodila si ho na rameno. Rozdělili jsme se do dvojic, abychom prohledali okolí. Sice by od nich bylo fakt hloupé dát nám přímo před nos, ale radši jsme to stejně zkontrolovali.

Já a Cat jsme bohužel nic nenašli a teď jsme čekaly na domluveném místě u potoka. Sundala jsem si mikinu a vytáhla jablko, protože jsem ještě ani nestihla snídat. Najednou se za Cat objevili Shane s Robiem a oba naráz ji hodili zezadu bláto na obličej. Cat zaječela tak nahlas, že nás musel slyšet celý ostrov. Začala jsem se nahlas smát, protože její výraz stál za to. Opatrně si sáhla na obličej a zhnuseně sledovala hnědou hmotu na prstech.

,,Jste normální?" vyjekla a otočila se na kluky.

Ti začali utíkat tak rychle, jak jim to smích dovoloval. Fialovláska se okamžitě rozběhla za nimi, ale moc jim nestačila. Rob se najednou ocitl za mnou a ruce mi položil na ramena a tlačil před sebe, abych mu dělala štít.

,,Fuuuj!" skrčila jsem obočí a snažila se ze sebe sundat jeho zablácené ruce.

,,Vy naděláte. Vždyť je tady potok tak se můžete hned umýt." protočil oči Shane, schovaný za nejbližším stromem, aby na něj Cat nedostala.

,,Ty bys potřeboval umýt nejvíc!" nevinně se uculila fialovláska a cákla na něj vodu.

,,Ty taky, kočko!" mrknul Shane a strčil do ní tak silně, že celá spadla do vody.

,,Děláš si ze mě prdel?" plácla rukou do vody, která si dosahovala v sedě po boky a rychle se postavila. Tričko a krátké tepláky se jí lepily na tělo, ale to ji asi netrápilo. Odhrnula si mokré vlasy z čela  a zákeřně se usmála.

Když se zrovna Shane ohýbal, aby nabral vodu do dlaní, skočila mu Cat na záda a společně se svalili dolů.

,,Pojď Krabíku," chytnul mě Rob za zápěstí ,,podíváme se co bylo v krabičce, kterou jsme našli."

,,Vy jste něco našli?" zeptala jsem se překvapeně.

Robie jen přikývl a zastavil u Brada s Colem, kteří stáli kousek od potoka.

,,Otevřeme to." pokynul jim Rob a Cole vyndal z kapsy malou červenou krabičku ve tvaru obdélníku.

Cole oddělal víčko, ale dno krabičky bylo prázdné.

,,Sakra!" bouchnul Rob pěstí do stromu.

Počet slov: 915

Zase po sto letech, ale nová kapitola je tady! Teď se teprve začne něco dít, myslím že se máte na co těšit!

Selected to paradiseKde žijí příběhy. Začni objevovat