-3-

726 33 4
                                    

Na kraji lesa (nebo pralesa?) stály menší dřevěné chatky. Vypadaly nově a hezky. Uprostřed nich byla jedna větší dřevěná budova s obří terasou, na které byly lavice a stoly. Mezi palmami byly pověšené látkové sítě a sem tam bylo i někde dřevěné lehátko nebo rozkládací stolička.

Vypadalo to jako vystřižené z katalogu nějaké cestovní agentury. Někdo si dal spoustu práce s tím, takhle to tu pro nás připravit. Začínala se mi čím dál víc líbit představa, že tu budu nějaký čas bydlet.

,,Kdopak se nám to už stihnul seznámit s tím sladkým klučinou?" zamrkala Cat a šťouchla do mě loktem.

Jen jsem protočila oči.

,,Jak se jmenuje?" otravovala dál.

,,Robie. " řekla jsem. ,,
A kdo pomáhal tobě? "

,,Jeden totálně nafoukaný kluk, co si o sobě myslel bůh-." vyrušil ji z jejího naštvaného vyprávění hlas.

,,Ahoj kočky! " obejmul nás někdo kolem ramen a vecpal se mezi nás.

Hned co jsem zvedla oči, uviděla jsem toho druhého, černovlasého, kluka z autobusu. Rychle jsem se vymanila z jeho sevření stejně jako Cat.

,,Tohle je on." zasyčela naštvaně moje nová kamarádka.

,,Pořád si mi neřekla jak se jmenuješ." mrkl ten kluk na Cat, která se znechuceně ušklíbla.

,,Ani ti to říkat nebudu, běž otravovat někoho jinýho." strčila do něj.

Pobaveně zakroutil hlavou a obrátil svou pozornost na mě. Bohužel.

,,A ty mi svoje jméno řekneš? " nadzvedl obočí a přejel moje tělo pohledem. Úchyl!

,,Neslyšel jsi Cat? Vypadni." otráveně jsem protočila oči.

,,Tak Cat... Díky žes mi to řekla. " poslal mi vzdušnou pusu a odešel.

,,Debil!" ulevila si Cat a já jen protočila oči.

Tohle bude ještě zajímavé...

,,Doufám že mě všichni posloucháte! " zakřičela žena z pódia. Je fakt divné jí tak říkat... ,,Nejspíš jste si všimli támhle těch chatek. Tam bude v následujících měsících váš domov. Bydlet budete po třech, nebudu řešit kraviny, jako že někdo nechce s někým bydlet. Jste dospělí, tak se tak budete chovat. Ta větší budova je jídelna a koupelna se záchody zároveň, každé ráno tam dostanete instrukce co se bude ten den dělat. Ze začátku budeme pouze vylepšovat vaší fyzičku, a potom půjdeme na nějaké výpravy. " jízlivě se usmála.

,,Ostatní vedoucí, kteří tu budou se mnou vám zkontrolovali zavazadla a každému přidali dvě uniformy, které budete nosit pouze na výcvik. Ten bude šest dní v týdnu od osmi do pěti, pouze s jednou přestávkou na jídlo. Sedmý den a od pěti do večera máte volno. Snídaně je o půl osmé, každý týden bude služba na budík. Večeře bude v sedm. Oběd určuje ten, s kým budete mít výcvik. Dále, já jsem hlavní vedoucí, nebudu vás mít na výcvik vždycky, ale párkrát se potkáme. Jsme vaši nadřízení, takže pokud nás nebudete poslouchat, můžeme vám udělit trest. A rozhodně to nebude nic milého." mávla rukou na muže v uniformách stojící za ním a zle se usmála. Nejspíš tu byla jediná žena na této pozici.

,,To je pro dnešek všechno. Rozeberte si zavazadla a ubytujte se v chatkách. Za hodinu je večeře a kdo tam nebude, má smůlu." naposledy se po všech rozhlédla a odešla.

,,Tak jdeme pro tašky." vypískla nadšeně Cat a rozběhla se pískem.

Se smíchem jsem ji následovala a ignorovala všechny lidi, kteří na nás koukali jako na blázny. Když jsme doběhly před vedoucí, začala jsem hledat v obří hromadě kufrů a tašek tu svou. Měla bych dostat nějakou výjimečnou cenu, protože se mi to povedlo okamžitě.

Když měla i Cat svůj červený kufr, vyrazily jsme směrem k chatkám.

,,Hmm, do které půjdeme? " zamyslela se fialovláska.

,,Někam doprostřed. " táhla jsem ji za volnou ruku k jedné z chatek, vedle které visela síť a z druhé strany bylo lehátko. Takovýhle komfort moc malých domečků nemělo.

,,Wow, jdu si vybrat tu nejlepší postel!" zapištěla Cat a vyběhla několik schůdků vedoucích k dveřím.

S tichým smíchem jsem ji následovala a snažila se neumřít v tom horku.

,,Ou." vypadlo ze mě když jsme vešla dovnitř.

Ano, zvenku to vypadalo pohádkově, ale uvnitř? U každé stěny obyčejná postel s nočním stolkem, dvě okna a křeslo. Na první pohled byste si mohli myslet že je to vězeňská cela nebo něco podobného. "Super."

I když ubytování nebylo nejlepší, měla jsem dobrou náladu.

Počet slov: 685

Selected to paradiseKde žijí příběhy. Začni objevovat