Selected to paradise

-38-

,,Vybrali jste si nesprávného člověka na sdělování tajemství, zlatíčka." řekl vedoucí, když vyšel opět ven, bohužel ale s hlavní vedoucí a jejím "únosovým" kolegou.

Nemohla jsem tomu uvěřit. Tenhle chlap na to vůbec nevypadal! A my se Shanem jsme teď měli obří, přímo gigantický, problém. Kdybych tak netrvala na tom, abychom za ním šli, bylo by to lepší... A Shane by určitě vymyslel lepší plán. I když se to občas nezdálo, byl dost chytrý.

,,Co teď s váma?" zamračila se hlavní vedoucí a probodla nás pohledem.

Vyměnila jsem si se Shanem vyděšený pohled. Tohle bylo poprvé, co jsem ho viděla se bát sám o sebe. Oba jsme tam bez hnutí stáli a já ani nedýchala. Byla jsem jako v transu.

,,Je vám doufám jasné, že nemáte šanci jim pomoct? Jste daleko od společnosti a nemůžete se s nikým spojit. Jste bezmocní." usmál se jízlivě vedoucí, kterému jsme důvěřovali, ale jeho oči byli neustále jen na mně.

Nebudu lhát, měla jsem z něj strach.

,,Ano." řekl bojovně Shane, stejně mu to ale k ničemu nebylo.

,,Takže nemáte v plánu dělat žádné problémy, že? Kdyby jo, tak se vám tu může stát kdykoliv nějaká nehoda. Například se utopíte, otrávíte..." pronesla jakoby nic vedoucí.

Překvapeně jsem vykulila oči. Už vyhrožují smrtí i nám?! Sakra, proč jsem se sem vůbec hlásila. Koukla jsem na Shana. Vypadal dost naštvaně. Žíla na krku mu nebezpečně rychle pulzovala a bylo vidět, jak zatíná zuby.

,,Někdo další na to přijde! Tohle vám neprojde tak, jak máte naplánováno!" vykřiknul agresivním tónem Shane.

,,Fajn, jsme domluvení. Jestli zjistím, že jste to někomu dalšímu vykecali, nepřejte si mě." hlavní vedoucí úplně ignorovala jeho výstup.

,,Nejsme domluvení!" vykřiknul znovu Shane.

Nevěděla jsem co dělat. Nemyslím si, že byl dobrý nápad na ně křičet. Shane to přehnal.

,,Oscare, doprovoď slečnu do její chatky." usmála se na mladého vedoucího.

Překvapeně jsem vykulila oči. Co chce sakra dělat se Shanem? Okamžitě jsem se na něj podívala, ale on zavrtěl hlavou. Pochopila jsem, že aspoň já nemám dělat problémy a bez řečí odejít.

Také jsem to udělala. Měla jsem sto chutí říct člověku, co šel vedle mě, že tam trefím sama. Ale já se ho bála, takže jsem se nechala doprovodit až k chatce. Potom konečně odešel a já si to všechno plně uvědomila.

Vešla jsem dovnitř a sedla jsem si na postel. Hlava mi klesla do dlaní, takže jsem si ani nevšimla Brada.

,,Jak to dopadlo?" zeptal se hned.

Zvedla jsem k němu oči, které se mi začínali nebezpečně rychle plnit slzami.

,,Co se stalo? " vyhrknul a dřepnul si přede mně.

,,Pokazila jsem to. On byl s nima. Vědí, že my to víme taky. A teď tam asi něco dělají Shanovi, protože byl drzej." dostala jsem ze sebe a potom jsem se rozbrečela.

Chudák Brad nevěděl co dělat s brečící holkou, ale nakonec mě objal, což bylo to nejlepší, co udělat mohl.

Čekali jsme. Trvalo celou věčnost než Shane přišel a i já už o něj začínala mít strach. A to se ukázalo jako správné. Jen co jsem ho uviděla, připlácla jsem si ruku na pusu, abych nevykřikla. Oni ho zmlátili.

Měl prokouslý ret, z kterého mu tekla krev až za triko a natrhlé obočí, které mu pro změnu zakrvalilo půl obličeje. O nateklém oku a nosu a modrající tváři ani nemluvím. Vypadal hrozně.

,,Kámo, doufám žes jim taky jednu vrazil." snažil se odlehčit situaci Brad, ale moc se mu to nepovedlo.

Spíš tím Shana naštval.

,,Drželi mně ruce, do prdele! Nemohl jsem dělat vůbec nic!" syknul naštvaně a otřel si rukou ret.

,,Je to kvůli mně." řekla jsem tiše a přitáhla si kolena k bradě. Štvalo mě, že díky mému nápadu vypadal Shane tak jak vypadal.

,,Všichni tři jsme s tím souhlasili, tak se uklidni." protočil oči.

,,Nechceš to jít aspoň vyčistit?" ukázala jsem na jeho obličej.

,,Já tu mám dokonce dezinfekci." přihlásil se Brad.

,,Dobře. Jdem do koupelny." souhlasil se mnou nečekaně Shane a když jsem si vzala od blonďáka lahvičku s tekutinou a vatové tampónky, vyšli jsme ven.

V tichosti jsme došli až k umyvadlům. Opatrně jsem na tampónek nalila dezinfekci a otočila se na Shana. Jeho oči mě pečlivě zkoumaly, až mi z toho naskočila husí kůži na krku.

,,Nemůžeš se nějak přikrčit nebo si někam sednout?" řekla jsem po chvíli trapného ticha.

Potřebovala jsem, aby byl pro teď aspoň o hlavu menší. Sice bych na jeho obličej dostala, ale musela bych stát na špičkách a ještě bych tam pořádně neviděla.

,,Proč mi pomáháš?" zamračil se.

Nelíbilo se mi, jak odignoroval moji otázku a vesele si položil další.

,,Výčitky svědomí?" nadzvedla jsem obočí.

,,Už jsem ti jednou řekl, že jsem tam s tebou šel dobrovolně." řekl a pořád se mračil, což u něj nebylo moc obvyklé.

,,Ne kvůli tomu. Taky jsi mi pomohl v tom lese, když jsem se ztratila. Teď si budeme kvit, když ti vyčistím obličej." narovnala jsem se v ramenou a celou dobu se mu dívala do očí.

Fascinovalo mě, jak moc je měl tmavé. Ani se nedalo poznat jestli jsou modré, zelené nebo hnědé. Častěji mi ale připomínaly hnědou barvu,  především na sluníčku.

,,Když to bereš takhle." pokrčil rameny a konečně se přestal mračit.

On dokázal změnit náladu z minuty na minutu! To není normální! Nejspíš proto jsem najednou měla jeho ruce na bocích. Překvapeně jsem vypískla, když mě zvednul do vzduchu a vysadil mě na desku, v které byly umyvadla.

Můj zadek se do té mezery vešel jen tak tak. Naštěstí! Najednou jsem měla hlavu skoro ve stejné rovině, jako Shane. Bylo to zvláštní, nikdy jsem netoužila po tom být vysoká, ale pár centimetrů navíc by se hodilo.

,,Jak vůbec můžeš být tak mrňavá?" pozoroval mě pobaveně.

,,Nejsem mrňavá! Ty seš moc velkej." bránila jsem se, ale věděla jsem, jak chabě to znělo.

,,Samozřejmě." protočil oči a chtěl se zasmát. Místo toho s něj vyšlo bolestné zaskučení.

,,Už buď ticho." varovala jsem ho a začala jsem mu čistit ránu na obočí.

Neobešlo se to bez stěžování a kňourání.

,,Nemůžeš být opatrnější?" zavřel oči a rukou zmáčknul umyvadlo.

Usmála jsem se. Choval se jako malej kluk.

,,Na tebe ne." našpulila jsem pusu a otřela mu zraněné obočí.

,,Kam se podělo to tvoje naříkaní, že za to můžeš ty?" pobaveně si odfrknul.

Na to jsem mu nehodlala odpovědět, protože jsem to nevěděla ani já sama.

Počet slov : 1037

Po více jak dvou týdnech nová kapitola! Wow! Snad se líbí!