,,Chce se mi na záchod. " řekla jsem tiše směrem ke Cat.
Seděli jsme na pařezech a kluci rovnali dřevo na oheň, který měli zapálit.
Fialovláska vyprskla smíchy.
,,Nesměj se, co mám dělat?" nervózně jsem si podupávala nohou. Potřebovala jsem už delší dobu.
,,Kluci? " řekla nahlas Cat a já se plácla do čela. ,,Kam budeme chodit na záchod? " zeptala se bez okolků.
,,Klidně si dojdi sem, nám to nevadí. " zatvářil se drze Shane.
,,Já nepotřebuju, to tady Rebecca." vyplázla jazyk.
,,V tom není takový rozdíl." mrkl na mě.
,,Ale fakt, musíme se nějak dohodnout." protočila jsem oči.
,,Tak co kdybysme si každý našli někde vzadu kam nechodíme svůj strom a tam si udělali každý svůj...ehm, záchod. " vítězně se usmál Brad.
,,To bude nejlepší." řekla jsem nadšeně a postavila se.
Odešla jsem na opačnou stranu než byl potok, protože tam nikdo nechodil. Šla jsem kus, aby na mě nebylo vidět. Když jsem si byla jistá že jsem dost daleko, vykonala jsem potřebu. Fajn, vážně super označení.
Jak si mám ale zapamatovat ten strom? Nakonec jsem kolem něj ovázala provázek, který jsem si dala do kapsy z batohu přesně pro nějakou takovouhle příležitost.
S dobrým pocitem jsem se vracela na "naši" mýtinku.
,,Tak si to zvládla? " zašklebil se Robie.
,,Jo. Na svůj strom jsme si dala provázek, tak se neopičte." zasmála jsem se a sedla si zpátky na své místo.
Než se setmělo a byla tma, svůj "záchod" si označili všichni.
,,Uděláme si nějakou večeři? " zeptal se s jiskřičami v očích Cole.
,,Taky mám hlad." přidal se Shane.
,,A co byste si jako večeři představovali? Moc toho tady nemáme. " založila si Cat ruce na prsou.
,,Třeba tu rýži s něčím. " řekl Cole.
,,A další dny k obědu si dáme asi, co? Měli bysme si to jídlo šetřit." podotkla fialovláska.
,,To si mám dát k večeři jenom ovoce?" zaksichtil se Robbie.
,,Ne, můžeš si najít například kořínky nebo ptačí vajíčka. " odpověděla ironicky.
,,A kdybyste uvařili jen jeden sáček té rýže tak by to vystačilo!" vztekal se Shane.
,,Z jednoho se všichni nenajíme. Klidně si ho sněz sám, ale pak už od nás nic nedostaneš. " probodla ho pohledem Cat.
,,Fajn, aby se princezna nezbláznila, dám si k večeři banán, ale zítra bude lepší oběd." protočil oči Shane.
,,Bude." vítězně se ušklíbla.
,,Krabík by nám mohl uvařit. " zastřihal Robie obočím.
,,To by to dopadlo." zakroutila jsem pobaveně hlavou. ,,Ty jsi přece říkal, že to umíš! "
,,Ajo vlastně! Budu hlavní šéfkuchař. " našpulil rty a plácl se do hrudi.
Snažila jsem se potlačit smích, ale nakonec jsem se stejně smála.
,,Víte co? Zahrajem si nějakou poznávací hru. Něco jako se hraje na oslavách, pravda nebo úkol a tak." rozzářil se Cole.
,,Myslíš flašku? Tu hrajou malý děti a navíc, nemáme alkohol jestli sis nevšiml. " otráveně pronesl Shane.
,,To jsem nemyslel. Napadlo spíš takové to Nikdy jsem... To znáte ne?" rozhlédl se po všech.
Zaraženě jsem stejně jako všichni ostatní přikývla a čekala co řekne dál.
,,Nakrájíme do kastrůlku třeba banán a mango a pro koho to platí, tak si vezme banán. Pro koho to neplatí, tedy se mu to stalo nebo to udělal, tak si vezme mango. " shrnul to Cole.
,,Mohl bys dát příklad? " ozval se Brad.
,,Jasně. Třeba řeknu: Nikdy jsem nelyžoval. Pokud jsi nelyžoval, vezmeš si banán a pokud jsi lyžoval, tak mango. Chápete?" usmíval se na všechny strany.
,,Ok, ale žádný moc osobní otázky." zamračila se fialovláska.
,,Něco nám snad tajíš?" provokoval Shane.
,,Naser si." odbyla ho Cat.
Počet slov: 574
Po dlouhé době a tak krátká, vážně se stydím :( Příště snad bude delší!
Moc děkuju za tolik komentářů u minulé kapitoly, hrozně mě potěšily :33
Jste nejlepší čtenáři!!

ČTEŠ
Selected to paradise
Teen FictionRozhodlo se, že z celých Spojených Států se vybere 30 lidí, kteří by byli v případě války nebo jakéhokoliv jiného nebezpečí dopraveni do bezpečí. Přihlásit se mohl každý, ve věku od 17-ti do 45-ti let. Úředníci z přihlášených osob vyberou ty, kteří...