Selected to paradise

-11-

Celý tento týden i ten další se dělaly stejné věci pořád dokola. Běh, dřepy, kliky, posilování břicha, plavání, protahování. Volný den jsem úplně celý prospala, protože už mě všechno neuvěřitelně bolelo a byla jsem naprosto unavená. Ono se to nezdá, ale mít každý den tak velkou fyzickou zátěž, na kterou není člověk vůbec zvyklý není jen tak.

Dneska byl zase první den (nechápu proč se tady tomu neříká pondělí) a všichni jsme zrovna snídali.

,,Drobíš, krabíku." ukázal Robie na hromádku drobečků z tmavého chleba, které byly vedle mého talíře.

,,Ty taky." ukázala jsem na jeho kupičku a zasmála se.

Chcete vědět proč mi říká krabíku?

Flashback

S Cat jsme byly obě v plavkách a ležely jsme na pláži, když jsme najednou ucítila nějaký pohyb na svém boku a následně na břiše. Okamžitě jsem se posadila a na stehna mi spadnul živý krab. Zaječela jsem tak nahlas, že se divím, že Cat ještě vůbec něco slyší. Hned u nás byli kluci, tím myslím Shana, Roba, Cola a Luka, a všech pět včetně Cat se mi smálo. Každý by se přeci lekl, ne?

A od té doby mi tak Robie říká.

End of flahsback

,,Všichni teď poslouchejte!" zakřičel nahlas jeden z vedoucích. ,,Rozhodli jsme se, že po týdnu co jste tady byste si všichni zasloužili menší volno."

Po jeho slovech se jídelnou ozvalo šeptání a nadšené výkřiky.

,,Proto vás dneska a v dalších dnech čeká první výprava, nebo-li soutěž.

Bude spočívat v tom, že se rozdělíte do pěti skupin, každému dáme batohy s jídlem, spacáky, sirky a další věci potřebné k přežití v lese. Tam se vydáte. Kdo tam vydrží nejvíce dní, takže nejdéle, dostane jako odměnu velkou krabici zmrzliny.

Také vám přidáme tuhle tyč, kterou když zapálíte tak z ní vyletí vysoko na oblohu malý ohňostroj. Ten použijete jen v případě nebezpečí nebo kdyby se někdo zranil a vy byste ho nedokázali dostat zpátky sem. Teď si vezměte každý jeden batoh, dejte si do něj oblečení, které si myslíte že budete potřebovat a za dvacet minut se tu sejdeme. Buďte už rozdělení do skupin." dokončil svůj dlouhý proslov.

V jídelně nastal chaos, všichni spěchali aby to stihli. Nebyla jsem z té vypravy nijak nadšená, rozhodně bych to nenazvala volnem. Vždyť v tom lese jsou určitě nějaká odporná zvířata a bůh ví co ještě. Na druhou stranu budeme mít klid od vedoucích.

I náš stůl se bez toho, aby někdo něco řekl zvednul a šli jsme si pro batohy.

***

,,Berete si i teplejší věci?" zeptala jsem se, když jsme už byli v chatce.

,,I teplý věci, víš jaká tam bude večer zima?" protočil nade mnou oči Cole a dodal: ,,Nebude tam svítit tolik sluníčko! "

,,Fajn, vezmu si mikinu a tepláky, stejně si myslím že tam moc dlouho nebudem." zasmála jsem se. Radši mám pohodlí tady bez zmrzliny, než spát týden na zemi a potom se přežrat.

,,To teda ne! Já tu zmrzlinu chci!" ohrnul ret Cole.

,,Já taky!" hlásila fialovláska, ,,začíná mi fakt hodně chybět cukr!" zasmála jsem se nad jejími slovy, ale na druhou stranu se zhrozila, jak moc soutěživé mám kamarády.

Balení věci jsme měli hotové za necelých 15 minut, takže jsme se vydali zpátky k jídelně.

,,S kým ještě chcete být? Musí nás být šest, aby to vyšlo do pěti skupin." zeptala jsem se.

,,Třeba a námi budou chtít být Shane, Rob a Brad." řekl Cole.

,,Bez Shana by to bylo lepší! " nakrčila nos Cat.

,,Co by bylo beze mě lepší? " ozval se za námi hlas. Shane se neuvěřitelně culil a vypadal přitom, jako kdyby utekl ze zvláštní školy.

,,Všechno. " odsekla Cat.

,,Budeme ve skupině tak jak sedíme u stolu, ne? Stejně tu asi nikoho jiného nemáte. " usmál se Robie.

,,Přesně tohle by bylo bez Shana lepší. Nechcete ho vyměnit? " sladce se usmála fialovláska a zároveň probodla chechtajícího se Shana pohledem.

,,Kdybys nebyla tak hezká, tak bych taky chtěl výměnu. " mrkl na ni.

,,Idiote!" vykřikla Cat.

Celé jsem to tiše pozorovala a radši se moc neozývala. V tuhle chvíli to bylo dokonce nebezpečné.

,,Takže budem spolu, ne?" zeptal se zmateně Brad. Zase působil jako malý kluk, který se někde ztratil.

,,Jo budem. Ti dva to nějak přežijou." věnovala jsem mu úsměv a on mi ho oplatil.

Po chvilce co se Cat se Shanem hádali přišli vedoucí a zkontrolovali, jestli jsme rozdělení.

,,Můžete se pohybovat jak daleko chcete, hlavně se neztraťte. Nikdo vás hledat nepůjde, ale kdyby náhodou, máte v batohu kompas. Tábor se nachází na jižní straně ostrova, to jste ale doufám všichni poznali. Můžete jít." pokynul jeden ze starších vedoucích rukou směrem k lesu.

Tímto začala naše dobrodružná výprava, jejíž cílem byla zmrzlina.

Počet slov: 763

Snad se vám kapitola líbila, vím že je zase pozdě, ale prostě se mi nechtělo :-P
Konečně se začalo něco dít, kapitoly už budou zábavnější <3
Užívejte si sníh!!!