Pohled Cat:
Celý takzvaný "vojenský" týden probíhal katastrofálně. Vedoucí nám zadávali k cvičení samé těžké cviky, kterých jsme museli dělat minimálně padesát. Na mě je hodně i deset, takže je jasné, že jsem to občas nezvládla. Proto jsem dostala několik trestů, při kterých jsem musela uběhnout aspoň pět kilometrů. Hrůza!
A aby toho nebylo málo, každou noc se mi zdál ten stejný sen o Philipovi a já se budila zpocená nad ránem. Když to shrneme, tak jsem za celý týden naspala maximálně 14 hodin. Potřebovala bych aspoň trojnásobek. Nedostatek spánku mi vždycky vadil. Teď jsem navíc každý večer unavená, ale bojím se usnout, protože nechci vidět Philipovo bezvládné tělo.
Taky jsem se rozhodla, že dneska si vyberu od Shanea svoji odměnu, protože mě všechno bolí. Vracela jsem se zrovna z trestu a potkala ho.
,,Máš teď něco na práci?" zeptala jsem se.
,,Ale, ale... Máš pro mě snad nějaký návrh?" usmál se vyzívavě a dvakrát nadzvedl obočí.
,,Jo mám. Chtěla bych od tebe tu slíbenou masáž." řekla jsem a sklopila pohled k zemi.
Bylo mi fakt trapný o něco žádat zrovna jeho! Doufám že to umí tak dobře, jak tvrdil. Okamžitě jak zaslechl moji větu, nadšeně se usmál.
,,Super! Vsadil jsem se s Bradem, že za mnou dneska přijdeš. Bude mi muset dát půlku jeho večeře." řekl vesele.
,,To kdybych věděla, tak přijdu zítra." protočila jsem oči nad jeho dětinskostí. U Brada bych nějaké sázení o jídlo pochopila, protože je to ještě dítě, ale Shane? Vždyť je dospělý.
,,Smůla. Jdem na to hned?" promnul si ruce a věnoval mi mrknutí, které jsem sotva viděla přes jeho sluneční brýle.
Divila jsem se, že je měl na očích, protože v poslední době je nosil pořád ve vlasech. Bylo to proto, že je už je má údajně strašně dlouhé a padají mu do očí. Chudinka. Asi nezažil, co je to mít doopravdy dlouhé vlasy. Mně teď sice sahají jen kousek pod ramena, ale to jen proto, že jsem byla před odjezdem sem u kadeřnice. Do té doby jsem je měla skoro k zadku.
,,Ne, nejdřív se převlíknu a vezmu si aspoň ručník. Půjdem někam na pláž, ne?" tázavě jsem se na něj podívala.
,,Jo, jasně. A vem si ještě nějaký krém nebo tak něco, počkám na tebe před jídelnou." přikývnul a rozběhnul se někam pryč. Ten kluk fakt není normální. No, aspoň mi dal šanci obdivovat jeho pěkný zadek, dokonce ještě při běhu!
Nakonec jsem svůj pohled přesunula zpátky k chatkám, do kterých jsem měla původně namířeno, abych ze sebe sundala uniformu. Naštěstí nám třetí den dovezli zpátky vyprané prádlo, takže jsem se těšila, až si obléknu voňavé tričko a kraťasy. A taky na to, až budu někde ve stínu, protože na sluníčku musí být minimálně 45 stupňů a já umírám teplem.
V chatce nikdo nebyl a já měla klid na převléknutí. Po těch necelých třech týdnech tady jsem začala nesnášet sportovní oblečení. Asi to je tím, jak ho nosím každý den. Vzala jsem si na sebe čistou podprsenku, tílko s růžovým plameňákem a volné kraťasy. Přes rameno jsem si přehodila ručník a málem jsem zapomněla na krém, který chtěl donést Shane. Z kufru jsem vyndala svoje oblíbené tělové mléko s vůní ostružin a vanilky a šla čekat před jídelnu.
Nalonec jsem nebyla já ten kdo čekal, ale byl to Shane. Už zdálky se mračil. Jen co jsem se k němu přiblížila, naštvaně promluvil.
,,Co ti trvalo tak dlouho?!"

ČTEŠ
Selected to paradise
Teen FictionRozhodlo se, že z celých Spojených Států se vybere 30 lidí, kteří by byli v případě války nebo jakéhokoliv jiného nebezpečí dopraveni do bezpečí. Přihlásit se mohl každý, ve věku od 17-ti do 45-ti let. Úředníci z přihlášených osob vyberou ty, kteří...