Selected to paradise

-2-

Po několika hodinách cesty, kdy jsme si s Cat povídaly, jsem vzpomněla si že se jí chci na něco zeptat.

,,Hele, taky na tebe všichni tak zírali když jsi nastupovala? " nadzvedla jsem obočí a podívala se na Cat.

,,Jo. Prostě kluci." protočila oči.

,,Co?" její odpověď jsem vůbec nechápala.

,,Jestli sis nevšimla, jsme tady nejmladší holky. Mně je sice víc , ale i tak. Myslím že na nás prostě koukat budou." pokrčila rameny jakoby jí to nevadilo.

,,Vlastně je to celkem fajn," pokračovala. ,,Všechny ty hezký kluky máme pro sebe. Když nepočítám támhlety ženy, na ně ale doma určitě čeká manžel s dětmi. " zasmála se a ukázala na sedadla za nás. Sedělo tam asi pět žen, ve věku mojí matky a mladší. Žádné ale rozhodně nebylo míň jak třicet.

,,Mně to fajn nepřijde. Je to nepříjemné. " založila jsem si ruce na prsou.

,,Na to si zvykneš." mávla rukou Cat.

Ona byla pravý opak mě. Energetická, pozitivní a veselá za každé situace. A fascinovaly mě její vlasy. Kdo si je barví na fialovo? K ní ta barva ale dokonale seděla, neumím si ji představit například se světle hnědými vlasy jako mám já.

,,O tom pochybuju." zamumlala jsem si spíš pro sebe a zavřela oči.

***

,,Rebecco! Vstávej! " klepal mi někdo na rameno.

Prudce jsem sebou škubla a otevřela oči. Musela jsem několikrát zamrkat abych si vzpomněla kde to vlastně jsem. Ten, kdo mi klepal na rameno byla samozřejmě Cat.

,,Šup, šup. Musíme vystupovat, protože zbytek jedeme člunem. " usmála se nadšeně.

,,Člunem? " nadzvihla jsem obočí. Nikdy jsem na něm neseděla.

,,Pohni zadkem ať nejsme poslední." lehce do mě strčila.

Ze zvyku jsem si zkontrolovala, jestli mám v kapse mobil. Jasně že ne, ten jsme si vzít nesměli. K čemu by taky byl, když tam pravděpodobně nebude ani elektrika.

S povzdechem jsem se postavila a stoupla si do řady k zadním dveřím. Přede mnou stála žena středního věku a někomu dalšímu něco zarputile vysvětlovala.

Konečně jsem seskákala schůdky a stála na pevné zemi. Pod náporem slunečních paprsků jsem musela přimhouřit oči. Bylo strašné horko. Za chvilku budu zpocená i přesto, že mám na sobě džínové kraťasy a lehké tričko.

,,Wow, to se bude krásně opalovat! " vykřikla šťastně Cat.

,,Máš sebou opalovací krém? " zeptala jsem se pobaveně a rozhlédla se.

Kolem nás bylo spoustu lidí, kteří si buď povídali, nebo jen stáli. Super...

,,Jasně že mám." uchechtla se. ,,Dokonce byl na tom seznamu co jsme dostali."

Ou, to bych věděla kdybych se na něj podívala.

,,Ehm, aha." doufám že to bude jediná věc, co mi bude chybět.

Najednou se přede všemi objevila žena z pódia a zatleskala.

,,Takže, teď všichni nastoupíte do člunů po šesti lidech. Ty vás odvezou na ostrov, kde bude výcvik probíhat. Potom se dozvíte všechny ostatní informace a dostanete zkontrolovaná zavazadla." řekla přísným hlasem a odešla.

,,My budeme na ostrově? " zašeptala jsem překvapeně tak, aby to slyšela jen Cat.

,,Četla jsi vůbec ten seznam? Bylo to tam. " zasmála se Cat.

,,Nečetla ?" nevinně jsem se usmála a zamrkala.

,,Tak to máš celkem blbý, byly tam i věci které jsou zakázaný." ušklíbla se.

,,Neee." zaúpěla jsem a složila hlavu do dlaní.

,,Pojď." kývla Cat hlavou k poslednímu člunu, do kterého právě nastupovaly ženy z autobusu.

Sedly jsme si na poslední volná místa v menším člunu a on se rozjel. Byl to skvělý pocit. Vítr si hrál s mými dlouhými vlasy a příjemně mě ovíval. Do nosu mě udeřil slaný pach moře.

Po několika desítkách minut, z kterých jsem necítila zadek, protože sedátka byla strašně tvrdá, byl v dálce vidět břeh. Čluny, které jely před námi už přistály. Už zdálky šlo poznat, že pobřeží je písečné a rostou tam palmy. Nebo nějaké podobné stromy, které se můžou vyskytovat na ostrovech.

Konečně zastavil i náš člun. Voda byla dokonale čistá, plavaly v ní drobné rybky a písek se díky vlnám vířil.

Na každé straně člunu stál jeden kluk a pomáhal nám dolů. Bylo to...ehm, milé? Mně podal ruku roztomilý brunet. Na tváři mu pohrával veselý úsměv. Ruku jsem přijala a s jeho pomocí seskočila do písku. Hned mi zapadl do okopaných tenisek.

,,Jsem Robie. A ty?" zeptal se a kráčel vedle mě když jsem šla za Cat.

,,Rebecca." pousmála jsem se.

,,Snad se ještě uvidíme. " mávnul a odešel za nějakými kluky.

Ti mu něco říkali, ale on je jen odbyl mávnutím ruky. Poznala jsem v jednom z nich blonďáka z autobusu.

Pobřeží bylo dlouhé, zatáčelo se až po několika desítkách metrů. Tím jsem si nebyla vlastně tak jistá, jelikož jsem nikdy neměla odhad na vzdálenosti.

Počet slov: 750

*tahle je ještě trochu kratší, ostatní jsou snad delší :D