Selected to paradise

-4-

S Cat jsme si každá zabrala postel u okna, tudíž naproti sobě, a čekaly, kdo si přijde pro tu poslední.

Trvalo několik málo minut, než někdo vešel do dveří. Překvapeně jsem zamrkala, jelikož to byl kluk - muž, s obřím kufrem, oblečený v červených kraťasech, bílém tílku a mentolových converskách. Na kluka trochu zvláštní.

,,Ahoj!" mávnul na nás. ,,Myslíte že bych tu mohl bydlet s váma?" nejistě se usmál a prohrábnul si odbarvené vlasy, div mu nevypadly pilotky, které v nich měl zastrčené.

,,A neměl bys být u kluků? Takhle na nás budeš akorát zírat." založila si ruce na prsou Cat.

,,To by hrozilo spíš u nich. " ušklíbnul se a nervózně těkal pohledem po celé místnosti.

Nechápavě jsem pootevřela pusu a potřebovala chvilku než mi to došlo. Jasně!

,,Určitě můžeš! " vesela jsem se usmála a natáhla k němu ruku. ,,Jsem Rebecca a tohle je Cat."

,,Cole." obejmul mě a viditelně se mu ulevilo.

,,Cože? Já tu nechci kluka! To se budu muset chodit převlékat do koupelny nebo co?" rozhazovala Cat rukama a vypadala naštvaně.

Někdo tu má dlouhé vedení.

,,Já myslel že se oblékám jako prvotřídní gay. No, asi na tom budu muset ještě zapracovat." hraně si Cole povzdechl a čekal na Catiinu reakci stejně jako já.

,,C-co? " vykoktala a pak se plácla se do čela.

,,Promiň. Vůbec mi to nedošlo, asi jsem unavená. V tom případě tu zůstat musíš. " mile se na něj usmála.

,,To jsem rád. K těm starším ženským co vypadají jak moje máma se mi vůbec nechtělo. " zasmál se položil si kufr vedle poslední volné postele.

,,Snad to s náma bude lepší. " zasmála jsem se.

,,Na holky jsem celkem zvyklý. " mrknul na nás a přesunul se ke svému kufru.

,,Tady nejsou žádné skříně? " zděšeně vyjekl Cole.

Obě dvě jsme se jeho reakci na vybavení chatky rozesmály.

,,Buď rád že máš aspoň tak velký kufr, já to budu muset hrabat z tašky. " křivě jsem se na něj usmála.

,,Vy jste citlivky." našpulila pusu Cat.

***

Mě ani Cat vůbec nenapadlo brát si s sebou hodinky, abychom poznaly kolik je hodin, takže jsme byly vázané na Colea. Tomu na ruce zářil jejich nejnovější typ značky Apple a právě ukazoval za pět minut sedm. V rychlosti jsem si vyměnila tričko za bílé tílko a vyšla ven za fialovláskou a Colem.

,,Tak jdeme!" zahákla se do nás Cat energeticky.

Společně jsme vykročili směrem k jídelně a koupelně zároveň. Není to nehygienické?!

Cestou jsme potkali několik lidí, kterých jsem si předtím ani nevšimla že sem s námi docestovali. Například muž středního věku, který měl na hlavě slaměný klobouk, žena s dlouhou sukní až na zem a dioptrickými brýlemi nebo kluk s několika piercingy v nose a obočí.

Když jsme byli konečně na té obří terase, zrak všech se na nás opět obrátil. Sakra, proč? Posadili jsme se k první prázdné lavici jakou jsme zahlédli.

,,Asi tady budete oblíbený, co?" řekl se smíchem Cole a drknul do mě loktem.

,,To určitě. " protočila jsem oči a bouchla ho loktem do žeber.

Až teď jsem si všimla, že na stolech (lavicích) jsou připraveny příbory.

,,Ehm, ehm!" odkašlal si někdo vedle nás.

Urychleně jsem zvedla hlavu a první co mé oči spatřily byly blonďaté kudrlinky. Vykulila jsem oči abych mohla lépe zaostřit na osobu, stojící před naším stolem.

Byl to kluk. Hodně mladý kluk. Dokonce bych si na chvíli mohla myslet, že je minimálně o rok nebo dva mladší . To byl ale čirý nesmysl. Mně bylo sedmnáct teprve před měsícem a mladší sem nesmí, tudíž to není možné.

,,Mohli bysme si k vám s dvěma kamarády sednout?" zeptal se překvapivě mile a nervózně se pousmál se. Když byl malý, musel připomínat s těmi kudrnatými blonďatými vlasy andílka.

,,A kde je máš? " založil si Cole ruce na hrudi.

,,Už nejspíš jdou. Šel jsem napřed abych nám zabral dobrý místa, ale i tak jich už moc nezbylo." uchechtnul se a pořád tam tak postával. Vypadal, jakoby měl tady z toho všeho strach a bál se.

,,Klidně si sem sedněte. " pokrčila jsem rameny a podívala se na Cat, která přikývla na souhlas.

,,Dík." hlesnul a sednul si na kraj, naproti Coleovi.

,,No a jak se jmenuješ? " zeptala se s úsměvem Cat.

,,Brad, a vy?" nadzvednul obočí.

,,Já jsem Cat a tohle jsou Rebecca s Colem." představila nás fialovláska.

,,Hele, támhle jsou kluci!" ukázal Brad na pláž a zamával.

Otočila jsem se, abych viděla s kým budu nejspíš následující měsíce sedět u stolu třikrát denně, a upřímně se zhrozila.

,,To si ze mě děláš prdel, ne?" vyjekla zděšeně Cat a bouchla hlavou do stolu.

Po pláži, směrem k terase, si to totiž vykračoval sebevědomou chůzí ten kluk, který pomáhal Cat z člunu a následně nás otravoval. Někdo si z nás nejspíš dělá srandu. Někdo jiný by mu měl říct, že to vtipné není ani zdaleka!

Vedle něj, s širokým úsměvem na tváři, šel Robie. Ti dva spolu kamarádili? Nebo spíše Robie a Brad se bavili s tím třetím? Tohle jsem nechápala. Stávalo se strašně často, že normální kluci, byli nejlepší kamarádi s nenormálními kluky, a moje hlava to odmítala pobrat.

Z mých šíleně zajímavých myšlenkových pochodů mě vytrhl hlas.

,,Co vám je? Vy kluky znáte? " ptal se Brad zvědavě.

,,No, trochu nám pomáhali ze člunů. " řekla jsem popravdě.

,,Kámo, vybrals to nejlepší místo! " křičel na Brada přes půl jídelny ten kluk, jehož jméno jsem pořád neznala.

,,Neřekla bych. " zamumlala Cat.

Netrvalo to ani minutu a už byli kluci u nás. Oba se i s úsměvem na tváři posadili, Robie naproti mně a ten druhý naproti Cat.

,,Tohle je Cole, Rebecca a Cat." ukázal na nás postupně Brad.

,,Tak konečně vím i tvoje jméno, když si mi ho neřekla sama." mrknul na mě ten neznámý. Řekněte mi už sakra někdo jeho jméno!

,,Já to tvoje pořád nevím. " protočila jsem oči.

,,Jsem Shane." flirtovně se usmál.

Počet slov: 964

#moc děkuju všem, kteří příběh čtou ❤