Selected to paradise

-45- část 2.

Cat:

Ani moje další pokusy Shanovi neublížily, akorát se mi smál. Za to on mě několikrát potopil a málem i utopil.

,,Hej, už konec. Musíme jít domyslet ten dopis." zastavila jsem ho v dalším provokování mé nebohé osoby. Už jsem se sotva udržela nad hladinou a zuby se mi klepaly zimou.

,,Máš pravdu." kývl hlavou a začal plavat ke břehu. Bez čekání jsem se vydala za ním, ale nestačila jsem jeho rychlému tempu.

,,Počkej na mě!" zavolala jsem a doufala že to uslyší. Slyšel. Otočil se a drze se usmál.

,,Unavil jsem tě? "

,,Jo." přikývla jsem. To jsem si dneska chtěla odpočinout.

Shane na mě opravdu počkal a zařadil se vedle. V tichosti jsme doplavali ke břehu a vylezli ven. Ovšem málem jsem se zase vrátila zpátky. Venku byla taková zima! Zuby mi začaly cvakat jako nikdy. Okamžitě jsem si obejmula zmrzlé tělo, ale bylo to na nic. Studené oblečení jsem měla nalepené na těle a bylo mi jako v mrazáku.

Rozběhla jsem se k ručníku na kterém jsem seděla a rychle se do něj zabalila.

,,Budeš nemocná." konstatoval
Brad. Ležel rozvalený vedle mě a s přivřenýma očima na mě koukal.

,,N-neříkej."

,,Nechceš si dát radši teplou sprchu?"

,,Občas mi připadá, že jsi starší a chytřejší než já." usmála jsem se na Brada a snažila se neklepat. Stoupla jsem si a znovu se pořádně zabalila.

,,Jdu s tebou." řekl Shane.

Zastavila jsem se uprostřed pohybu a vyvalila oči. Co má tohle znamenat?!

,,Wohou." zasmál se a zvedl ruce v obranném gestu. ,,Tak jsem to nemyslel. Na co ty hned nemyslíš, kočko."

Zčervenaly mi okamžitě tváře. Bože. To je zase trapas.

,,Asi mi v té vodě, kam jsi mě mimochodem hodil ty, zamrzl mozek." usmála jsem se ironicky.

,,To bude tím." ušklíbnul se a spolu jsme vyrazili k chatkám.

Šli jsme v tichosti a jediným zvukem, který byl slyšet bylo naše drkotání zubů. Ano, i jemu byla zima i když dělal že to tak vůbec není. Typický chlap.

Za pár minut, během kterých jsme nemluvili, jsme byli u naší chatky.

Došla jsem ke svému kufru a musela si v hlavě pěkně vynadat. Vždyť já už tu nemám téměř nic použitelného na sebe.

,,Do hajzlu." Zaklela jsem a začala hrabat věcmi ve snaze najít něco ucházejícího.

,,Copak?" ozvalo se mi za zády.

,,Díky tobě netuším do čeho se po sprše obléknu." Odsekla jsem.

,,Kdo tě nutí se oblékat?" Zasmál se Shane.

,,Hahaha, dneska ti ty vtipy moc nejdou." řekla jsem ironicky.

Z kufru jsem vytáhla ony jednodílné plavky, v kterých jsem šla za vedoucím a kriticky si je prohlédla. Pořád jsem se na ně necítila, ale co mám dělat jiného? K tomu jsem vyndala úplně poslední kraťasy, které mi zbývaly. Ty byly naštěstí normální.

,,Náhodou, všichni moje vtipy milují." Mrknul na mě.

,,Když budu předstírat že ti věřím, půjčíš mi nějakou svoji mikinu?" Nevinně jsem se na něj usmála a upřela jeho směrem smutné oči.