-7-

693 32 6
                                    

Po obědě, při kterém byli všichni tak unavení, že ani nemluvili, nás vedoucí poslal do chatek, abychom se oblékli do plavek. S Cat a Colem jsme se v chatce střídali, já šla hned po Coleovi. Chvilku jsem musela v kufru hledat, protože jsem si ani nebyla jistá, jestli jsem si nějaký plavky vzala. Docela se mi ulevilo, když na mě vykoukly z postranní kapsy moje oblíbené (média).

Ještě jsem si vzala do ruky ručník a vyšla z chatky. Představa toho, že  takhle oblečená-neoblečená půjdu mezi všechny ty kluky mi docela zkroutila žaludek. Vůbec se mi tam nechtělo. Venku se mi do každého odhaleného místa na těle opřely sluneční paprsky a bylo mi horko i v těch plavkách.

,,Pane bože! Já budu vedle tebe v plavkách vypadat jak těhotná slonice." nadávala fialovláska.

,,To určitě." protočila jsem nad ní oči a jen co vešla do chatky jsem za ní zabouchla dveře aby nemohla dál protestovat.

,,Potřebovala by zvýšit sebevědomí. " přemýšlela jsem nahlas.

,,Koukej jí říct něco hezkýho až vyjde ven!" varovala jsem Colea.

,,Neboj." zasmál se.

I když nikdo jiný než Cole poblíž nebyl, stejně jsem si pevně tiskla ručník k tělu.

Po chvilce konečně vyšla z chatky Cat. Vůbec nevypadala jako slonice nebo co to říkala. Měla sice úplně jinou postavu než já, ale v dobrém smyslu. Oproti mně měla mnohem ženštější křivky nebo jak to nazvat.

,,Vypadáš super!" pohladil ji po odhaleném rameni Cole a zářivě se usmál.

,,Přesně, říkalas fakt blbosti." řekla jsem pobaveně.

Měla moc hezké plavky. Vršek byl vínový a zavazoval se stejně jako ten můj za krkem. Kalhotky na sobě měly drobné kytičky ve stejných barvách, které ladily k podprsence.

 Kalhotky na sobě měly drobné kytičky ve stejných barvách, které ladily k podprsence

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


,,Jste cvoci!" zakroutila hlavou fialovláska.

,,Mám ty nejhezčí kámošky!" pronesl Cole pyšně, vecpal se mezi nás a obejmul nás obě kolem pasu.

,,To teda máš." ozval se někdo za námi.

Strašně jsem se lekla, protože jsem neslyšela nikoho přicházet. Byl to Shane, po jehož boku stáli i Brad s Robiem a ještě nějaký neznámý kluk. Vlastně až tak neznámý ne, byl to ten co seděl vedle Shana v autobuse.

V prvním okamžiku co jsem je zahlédla jsem málem zapomněla jak dýchat. Moje plíce ale byly tak laskavé, že si braly kyslík bez mého upozornění, protože to bylo to poslední na co jsem pomyslela. Všichni čtyři kluci byli v šortkových plavkách nad kolena. A měli svaly. Hezké svaly. Snad všude. Po chvilce zírání zejména na blonďáka z busu a Robieho, jsem konečně sklopila zrak k písku, do kterého se mi zabořily žabky. Hlavní poznatek byl to, že Brad je spíš hubený než svalnatý, ale má tetování. Ten poslední, do kterého bych to řekla!

Nevím sice co to bylo, ale jsem si jistá že zboku na žebrech jsem zahlédla černý inkoust.

,,Nevíte kam máme jít? " odkašlala si Cat, aby přerušila to ticho.

,,Máme čekat před jídelnou." odpověděl pohotově blonďák. ,,Jsem Luke, mimochodem."

Zvedla jsem pohled zpět nahoru, aby to nepůsobilo neslušně a pousmála se na něj. Byl pohledný i v obličeji, delší blonďaté vlasy mu padaly do očí, protože je měl jen ledabyle nahrnuté k jedné straně.

Shane nás všechny Lukovi představil a společně jsme zamířili k jídelně. Moc lidí tam zatím nebylo. Kluci se spolu začali o něčem bavit a my s Cat jen čekaly. Sluníčko pálilo tak ostře, až jsem litovala toho, že jsem si nevzala sluneční brýle. Teď jsem musela mhouřit oči, aby tolik nepálily.

Přemýšlela jsem co teď asi tak budeme dělat, protože opalování to asi nebude. Jasně že mě napadlo plavání, ale to budeme plavat pořád k bojce a zpátky? Znělo to docela uhozeně. Pravda ale je, že vedoucí tady jsou uhození, takže je možné všechno, ne?

,,Pojďte za mnou!" zakřičel najednou vedoucí.

Ani jsem si nevšimla že už tu jsme všichni a že někdo přišel . Tentokrát to ale byl někdo jiný. Muž, kterému mohlo klidně být i přes padesát s šedivými, krátkými vlasy. Už jenom pohled na něj ve mně vyvolával respekt.

Šli jsme docela daleko podél pláže, dokonce až za strom ke kterému jsme dopoledne běhali. Pobřeží se v tom místě začalo mírně zatáčet doprava, až po chvíli nebyly vidět ani chatky. Šly jsme s Cat až úplně vzadu, takže jsem si mohly v pohodě povídat.

,,Já byla při tom obědě tak mrtvá, že jsem zapomněla, co jsme vlastně jedli." uchechtla se Cat.

,,Hovězí plátek s tunou kukuřice a dvěma bramborama." řekla jsem se smíchem.

Sice to zní divně, ale bylo to dobré. Dokonce si nestěžovali ani kluci, protože byli rádi, že dostali maso.

Po dalších asi pěti minutách rychlé chůze jsme zastavili. Hned jak jsem se podívala na moře, vykulila jsem oči.

Několik metrů od pláže, tam kde už určitě byla hloubka, byly nějakými provazy nebo něčím vyznačené plavecké dráhy. Celkově byl kus vody ohraničený něčím, do tvaru bazénu. Obřího bazénu, protože těch drah tam bylo minimálně 10. Vypadalo to tak neuvěřitelně, jako kdyby se tu zjevil sněhulák.

,,Támhle budeme plavat, v řadách po třech. Abych poznal kdo je kdo, přilepte si na záda čísla." řekl přísně a hodil po jednom klukovi hromadu papírů.

Všichni najednou se k němu nahrnuli, až mi ho bylo líto. Nějakým nedopatřením jsem se taky v davu objevila a už držela své číslo. Stoupla jsem si kousek stranou a čekala na Cat, aby mi ho nalepila na záda.

,,Uf, konečně jsem u tebe." zasmála se Cat.

,,Nalepíš mi to číslo prosím? " zeptala jsem se.

,,Jo, ty mně pak taky, prosím. "

,,Jasně. "

Po chvilce jsme stáli úplně všichni, s velkými čísly na zádech, před vedoucím a čekali na další instrukce.

,,Teď si dejte každý 10 dřepů a kliků, abyste se rozcvičili." rozkazál hlasitě.

Dřepy jsou v pohodě, na nich nic není, ale kliky? To už je trochu horší. Ještě když dopoledne jsem jich dělala minimálně 50 (to, že po první desítce jsem si spíš lehala na zem a vstávala, není věc kterou bych se chtěla chlubit).

Počet slov: 969

#vím že není pátek, ale nebyla jsem doma, tak proto přidávám se zpožděním :)

#taky mám dotaz, zobrazuje se vám obrázek nahoře v médiích? Měly by tu být dva, ale jede  uprostřed textu :) kdyby ne tak to zkusím nějak "opravit" :D

#doufám že se díl líbil a děkuju za všechny hlasy a komentáře <3

Selected to paradiseKde žijí příběhy. Začni objevovat