beloved | h.s. ✔️

27. Kapitola

Když skončila jedna písnička, na chvíli jsme se s Harrym posadili a jen tak koukali kolem, rozebírali jsme kraviny jako obvykle.

„A-Ahoj, Harry." ozval se jemný hlásek vedle nás. Stála tam Lisa, která chodila do vedlejší třídy.

„Přemýšlela jsem, jestli... Jestli by sis se mnou třeba nezatančil. Jen jednou." pípla.

„Jen běž, já to tu zvládnu." řekla jsem, když se na mě Harry tázavě podíval a nechala jsem ho odejít s Lisou.

Sledovala jsem je, jak spolu tancují. Jak ho Lisa objímá kolem krku a on ji jemně drží za její štíhlý pas. Bože, byla tak nádherná. Dala bych cokoliv za to, abych mohla vypadat jako ona. Moje silná stehna bych s radostí vyměnila za ty její dlouhé štíhlé nohy. Je jedna z těch holek, kterou můžete bez keců přirovnat k lani.

Viděla jsem, že si povídají a Harry se něčemu zasmál. Nebudu lhát, trochu mě píchlo u srdce. Nevěděla jsem, proč tomu tak je. Byl to můj kamarád, ne? Kamarád. Ten nejlepší. Přeci jsem nechtěla nic jiného.

On a Lisa by byli dokonalí pár. Všichni by je milovali. Pokud spolu začnou chodit, zůstanu jako ta trapná kamarádka. Páté kolo u vozu. Doopravdy nevím, co do mě dnes večer vjelo.

Nakonec se z jednoho tance vyklubaly další dva a bylo znát, že si asi mají co říct. Bylo to fajn, přeju mu to. Vážně ano.

„Zlatíčko?" poklepal mi někdo na rameno.

Otočila jsem se a pousmála se na svou mamku.

„Už půjdu domů a Anne říkala, že půjde také. Nejsem úplně zvyklá být tak dlouho vzhůru. Anne říkala, že můžeš přespat u nich, Harry tu je autem, tak můžete jet společně." řekla mamka a pohladila mě po vlasech.

„Cože? Nebudete tu s námi o půlnoci?" řekla jsem trochu zklamaně.

„Já vím, zlatíčko, ráda bych s tebou byla. Ale bohužel si musím vzít i zítřejší směnu v práci a čeká mě brzké vstávání." řekla smutně.

„Proč i zítra? Máme problémy?" zeptala jsem se vyděšeně.

„Nic, s čím by sis měla dělat starosti." pousmála se mamka a políbila mě na čelo.

Nejistě jsem tedy přikývla, rozloučila se s ní a ona společně s Anne odešla.

Podívala jsem se opět na Harryho, který se smál další věci, kterou Lisa právě řekla a vřelo to ve mně vzteky. Nevím, proč tomu tak bylo. Nebo spíš jsem si to nechtěla připustit.

Můj kamarád se ke mně po chvíli konečně vrátil a zůstali jsme při sobě až do půlnoci.

„Šťastný nový rok." usmál se na mě, když odbila půlnoc. Sklonil se ke mně a mně se rozbušilo srdce, to však ale rychle přešlo, když jsem zjistila, že mě chtěl políbit jen na tvář a obejmout. Pevně jsem omotala své ruce kolem něj a dívala se přes jeho rameno do místnosti. Bylo tu pár párů, co si vyměňovalo zamilované polibky a já se smutně pousmála. Mají takové štěstí. Já si nikdy nikoho takového nenajdu, protože mě nikdo nebude milovat takovou, jaká doopravdy jsem.

Ples byl do jedné do rána, my s Harrym zůstali asi do půl jedné a poté jsme jeli k němu domů. Tiše jsme se oba postupně šli osprchovat, abychom nevzbudili Anne a poté jsme ulehli do postele. Harry mi musel opět půjčit tričko, protože jsem nečekala, že tu budu a já si musela čistit zuby tak, že jsem si dala na prst pastu, protože kartáček mi vážně půjčit nemohl.

„Dnešek byl super." řekl Harry unaveně, když už jsme zhasli a leželi vedle sebe v jeho posteli.

„Hm." zamumlala jsem souhlasně.